Trento

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o italském městě. O italském křižníku pojednává článek Trento (1925).
Trident
Trento
Pohled na Trento
Pohled na Trento
Trident – znak
znak
Trident – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 46°4′ s. š., 11°7′ v. d.
Nadmořská výška 190 m n. m.
Časové pásmo GMT+1
Stát Itálie Itálie
oblast Tridentsko – Horní Adiže
provincie Trento
Trento
Red pog.svg
Trento
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 157 km²
Počet obyvatel 116.298 (2010)
Hustota zalidnění 741 obyv./km²
Správa
Status provinční město
Oficiální web www.comune.trento.it
Telefonní předvolba + 461
PSČ 38100, 38050, 38014, 38060, 38040
Označení vozidel TN
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trident (italsky Trento, latinsky Tridentum) je italské město, hlavní město nejseverněji položené italské provincie Tridentsko – Horní Adiže. Leží při hlavní severojižní komunikaci mezi Bolzanem a Veronou, střed je v údolí řeky Adiže v nadmořské výšce 194 metrů, další čtvrti v horách na svazích Tyrolských Alp. Je sídlem arcibiskupství a univerzity s přibližně 15 000 studenty. Podle hospodářských novin Il Sole 24 Ore bylo roku 2007 vyhlášeno městem s nejzdravějším životním prostředím v Itálii. Od středověku má politické a náboženské styky s českými zeměmi. V letech 1545 - 1563 se zde konal Tridentský koncil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Údolí Adiže od Tridentu po Bolzano bylo od pravěku nepřetržitě osídleno, přes Brennerský průsmyk a Reschenský průsmyk tvořilo důležitou dopravní spojnici se Záalpím. Oppidum v Tridentu založili Keltové. Jako důležité strategické místo na cestě z Innsbrucku do Verony je dobyli Římané, vybudovali město a pojmenovali je Tridentum podle tří stříbronosných hor. Latinsky tridentum znamená "trojzub", tyto hory se dodnes nazývají Doss Trento, Sant'Agata a San Rocco. Na stěně radnice se dochoval gotický nápis "Montes argentum mihi dant nomenque Tridentum" (Hory mi dávají stříbro i jméno Trident), připisovaný mnichu Fra Bartolommeovi da Trento, který zemřel roku 1251. Z období římské antiky se již dochovala kamenná architektura, vítězná brána císaře Augusta, základové zdivo dómské baziliky a amfiteátru.

Po pádu Západořímské říše roku 476 město trpělo nájezdy germánských kmenů Ostrogótů, Byzantinců, Lombardů a Franků. Panství se stabilizovalo až pod vládou římského císaře otonské dynastie Jindřicha II., který roku 1004 město opevnil a učinil sídlem biskupů (Tridentská biskupská kapitula). Roku 1027 císař Konrád II. Sálský udělil městu pečeť s emblémem, který přetrval jako jeho symbol osm století. Dominantou města je od té doby biskupská katedrála svatého Vigilia. Další monumentální stavbou je biskupský hrad Buonconsiglio, dnes sídlo dvou muzeí.

Kolem roku 1200 se Trident stal důležitým centrem těžby stříbra, zejména z hory Monte Calisio (Khalisperg), a kníže biskup Federico Wanga vydal první horní kodex Alpského regionu.

Mapa Trenta 18. st., dřevoryt
Palazzo Pretorio (radnice)

Roku 1407 tridentská šlechta a měšťané revoltovali proti biskupovi Jiřímu z Lichtenštejna, který své panství spravoval v letech 1390–1419 v kulturních a politických stycích s českými zeměmi. Vzbouřence proti církevní správě podpořili také venkované z ostatních částí regionu Trentino, v čele s tyrolským knížetem Fridrichem IV.

Celoevropský historický význam pro dějiny katolické církve má Tridentský koncil, konaný v letech 15451563, který ustanovil náboženská dogmata a předpisy protireformace. Ve dvou desetiletích, kdy koncil trval, se město stalo nejvýznamnějším centrem katolické Evropy a doznalo velkého stavebního rozvoje, zejména chrámové a palácové architektury stylu renesance. Trident se stal sídlem biskupů - duchovních knížat, kteří ve svých rukou soustřeďovali také světskou moc, a patřili mezi hlavní stavebníky města. O mecenát umění se zasloužili především dva kardinálové, Bernardo Clesio a Cristoforo Madruzzo. Asi od roku 1700 bylo centrum města urbanisticky sjednoceno a dobudováno ve stylu baroka.

Autonomie biskupského města a biskupství skončili roku 1796 obsazením města vojskem Napoleona Bonaparta, který město roku 1806 připojil k Italskému království pod vládou svého bratra Josefa Bonaparta. Většina území byla roku 1815 anektována Rakouským císařstvím, pozdějším Rakouskem-Uherskem. Trident se stal sídlem místodržitelství pro Vlašské Tyrolsko („Il Trentino“). V 19. století začal rozvoj technických úprav krajiny, především přeložením toku řeky Adiže v roce 1858 a roku 1859 stavbou brennerské železnice pod nejvýše položeným průsmykem v Alpách. Městská architektura se proměnila novostavbami mnohopatrových správních budov a hotelů.

Po ztrátách Lombardie a Benátska s přilehlými pevnostmi čtyř měst (Mantova, Peschiera, Verona a Legnano), zůstala jižní hranice Rakouska-Uherska nechráněná. Proto v obavě z italského vojenského vpádu začala počátkem 70. let 19. století výstavba tridentské městské pevnosti.

Za první světové války v letech 1915 až 1918 byla (pevnost Trident s opevňovacím systémem fortifikací, střílen, podzemních chodeb a skladů využita naposledy. Po skončení války připadlo město, stejně jako celý region, na základě dohod ze Saint-Germain Italskému království. Roku 1943 Benito Mussolini obsadil provincie Tridentsko, Jižní Tyrolsko a Belluno a připojil je k fašistické republice. Počátkem května 1945 se Trident stal místem tuhých bojů s Němci, tzv. Operace Alpenvorland. Ještě 2. května 1945, v den kapitulace wehrmachtu v severní Itálii, Trident zažil silné bombardování.

Městské symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znak města Tridentu, jak je popsán v Decreto di riconoscimento ze 6. května 1930[1], představuje černá rozpřažená orlice, se zlatým zobákem, zbrojí a zlatými trojlístky na obou křídlech, s červeným jazykem, opředená červenými plamínky. Svatováclavská plamenná orlice, která v průběhu staletí doznala některých změn oproti přemyslovskému originálu, je oficiálním znakem města Tridentu od roku 1407 (rok povstání Rodolfa Belenzaniho). Z textu o udělení znaku sv. Václava biskupovi a tridentské diecézi lze vyčíst, že český král Jan Lucemburský daroval symbol městu o mnoho let dříve, konkrétně Prešpurku léta Páně 1339. Pouhé tři roky před tím, roku 1336, se český korunní princ Karel, nejstarší syn krále Jana Lucemburského, usadil na hlavním hradě Tirol místo mladšího bratra, jenž se roku 1330 oženil s tyrolskou hraběnkou Markétou Pyskatou. Princ Karel s sebou přivezl kancléře Nicolò da Bruna, jenž byl roku 1338, díky vlivné podpoře krále Jana, jmenován biskupem tridentským. Tímto způsobem si mohl český král zajistit naprostou věrnost a loajalitu Tridentského knížectví. Dne 9. srpna 1339 král Jan udělil Nicolòvi a jeho následníkům na kníže-biskupském stolci svatého Vigila, jako odměnu za věrnost a přátelství, orlici svatého Václava.

Standarta[editovat | editovat zdroj]

Standarta města Tridentu sestává z bílého plátna, v jehož středu spočívá plamenná orlice svatého Václava. Pod ní se nachází nápis psaný kapitálkami: „COMUNE DI TRENTO“.

Prapor[editovat | editovat zdroj]

Tridentský prapor

Prapor je složen ze tří stejně širokých vodorovných pruhů, vnější jsou žluté a prostřední modrý, ve středu s bílým štítem nesoucím černou svatováclavskou plamennou orlici s roztaženými křídly, obklopenou plamínky. Jedná se o týž štít, který je ve znaku města Tridentu.

Památky[editovat | editovat zdroj]

dóm San Vigilio a Neptunova kašna
hrad Buonconsiglio

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. cfr (PDF) Statut města Tridentu, TITOLO I, článek 4.