Josef Bonaparte
| Josef I. | |
|---|---|
| král neapolský a španělský | |
 Josef Bonaparte kolem roku 1808 autor portrétu François Gérard | |
| Doba vlády | Neapolské království: 1806–1808 Španělsko: 1808–1813 |
| Narození | 7. ledna 1768 Corte |
| Úmrtí | 28. července 1844 Florencie |
| Pohřben | Pařížská invalidovna |
| Předchůdce | Neapol: Parthenopeiská republika Španělsko: Ferdinand VII. |
| Nástupce | Neapol: Joachim Murat Španělsko: Ferdinand VII. |
| Manželka | Julie Clary |
| Potomci | Zenaïde Charlotte Julie Charlotte Napoléone |
| Dynastie | Bonapartové |
| Otec | Carlo Buonaparte |
| Matka | Laetitia Ramolino |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Bonaparte (7. leden 1768 v Corte, Korsika – 28. červenec 1844 ve Florencii, Itálie), původně Giuseppe Buonaparte, byl nejstarším bratrem Napoleona I., který mu byl věkově i citově nejblíže. Byl svým bratrem jmenován králem neapolským (1806–1808) a králem španělským (1808–1813).
Život[editovat | editovat zdroj]
Díky královskému stipendiu pro zchudlou šlechtu mohli bratři Josef a Napoleon studovat ve Francii. Josef vstoupil roku 1779 na internát v Autunu. Z původně plánované duchovní kariéry sešlo a Josef pak studoval na universitě v Pise práva jako jeho otec Carlo Buonaparte. Poté pracoval jako advokát, soudce, ale především v diplomatických službách v Římě. Později uzavřený konkordát s papežským stolcem roku 1801, vznikl díky jeho taktnímu postupu při diplomatických jednáních, kde uplatnil i své právní znalosti. Napoleon jej dosadil na trůn neapolský 1806 – jeho nástupcem se stal r. 1808 Joachim Murat – a poté roku 1808 jej učinil králem španělským. Tam si počínal váhavě, nesystematicky, neprofesionálně a sklízel výčitky svého bratra, následkem kterých pak chtěl vstoupit do kláštera. Po ztracené bitvě u Vittorie, na jejímž nešťastném výsledku měl výrazný podíl, musel opustit Španělsko (1813). Po pádu svého bratra odjel do exilu v USA (Bordentown, Jersey), kde prožil 17 let. Koupil a provozoval statek poblíž New Yorku. Zemřel ve Florencii a je pohřben nedaleko svého velkého bratra v pařížské Invalidovně (postranní kaple).
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Josef Bonaparte se roku 1794 oženil s Julií Clary, dcerou bohatého obchodníka Françoise Claryho (* 1725) z Marseilles. Její mladší sestra byla Désirée Clary, bývalá snoubenka Napoleona a později královna švédská. Vzdáleným příbuzným byl maršál Suchet, který se oženil s dcerou její sestry.
S Julií měl Josef dvě dcery:
- Zenaïde Charlotte Julie (8. července 1801 – 8. srpna 1854), ⚭ 1822 Charles Lucien Bonaparte (24. května 1803 – 29. července 1857)
- Šarlota Bonapartová (31. října 1802 – 2. března 1839), ⚭ 1826 Napoleon Ludvík Bonaparte (11. října 1804 – 17. března 1831), velkovévoda z Bergu a Klévska, roku 1810 se na deset dní stal holandským králem
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- AMELUNXEN, Clemens. Napoleonův klan: rodina ve stínu imperátora. Praha: Brána, 1998. 352 s. ISBN 80-85946-99-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bonaparte na Wikimedia Commons - http://flatrock.org.nz/topics/new_jersey/new_jerseys_ex_king.htm
- http://americanfolklore.net/folklore/2010/07/joseph_bonaparte_and_the_jerse.html
- (španělsky) Biografie Josefa Bonaparta
| Předchůdce: Parthenopeiská republika |
|
Neapolský král Josef Bonaparte 1806–1808 |
|
Nástupce: Joachim Murat |
| Předchůdce: Ferdinand VII. |
|
Španělský král Josef Bonaparte 1808–1813 |
|
Nástupce: Ferdinand VII. |
- Bonapartové
- Neapolští králové
- Španělští králové
- Dějiny Španělska 19. století
- Osobnosti Velké francouzské revoluce
- Osobnosti španělské války za nezávislost
- Rytíři španělského Řádu zlatého rouna
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Francouzští svobodní zednáři
- První Francouzské císařství
- Panovníci, kteří abdikovali
- Narození v roce 1768
- Narození 7. ledna
- Narození na Korsice
- Úmrtí v roce 1844
- Úmrtí 28. července
- Úmrtí ve Florencii
- Pohřbení v pařížské Invalidovně