Vévodství Berg

	; znak
geografie	; Vévodství Berg v rámci Svaté říše římské (kraje Dolnorýnska-Vestfálska – světle vyznačeno) r. 1560
	; Vévodství Berg v rámci Svaté říše římské (kraje Dolnorýnska-Vestfálska – světle vyznačeno) r. 1560
hlavní město:	Schloss Burg (1101–1280); Düsseldorf (1280–1815)
	obyvatelstvo
národnostní složení:	Němci
jazyky:	němčina, latina
náboženství:	římskokatolické
	státní útvar
státní zřízení:	absolutní monarchie
mateřská; země:	Svatá říše římská (do 1806); Rýnský spolek
vznik:	1101 – zformováno
zánik:	1815
	státní útvary a území
	Lotharingie
	Velkovévodství Berg
	Pruské království

Vévodství Berg (německy Herzogtum Berg; nizozemsky Hertogdom Berg) byl stát Svaté říše římské, situovaný na pravém břehu Rýna jižně od řeky Ruhr. Dnes toto území někdejšího vévodství spadá do německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Do roku 1380 byl tento státní útvar pouze hrabstvím, v letech 1806–1815 existoval jako velkovévodství, pak byl začleněn do Pruského království. Název země nyní přežívá v označení regionu Bergisches land, jež se však zpravidla používá pouze pro vysočinné části bývalého vévodství (okres Rheinisch-Bergischer Kreis).

Sídlem hrabat byl hrad Berge u Altenbergu, od roku 1133 Burg an der Wupper (nyní součástí města Sollingen). Od 14. století byl správním centrem i rezidencí Düsseldorf.

První zmínka o hrabatech z Bergu se datuje kolem roku 1080. Vévodství bylo od 14. století v personální unii s jülišským vévodstvím, od 16. století také s vévodstvím klevským a hrabstvími Mark a Ravensburg. Jako spojená vévodství byla sjednocována i co se týče správy. Po smrti vévody Viléma roku 1609 došlo ke sporu o dědictví, který se stal závažným politickým sporem na celoříšské úrovni mezi katolickým a protestantským táborem v předvečer třicetileté války. Vévodství připadlo rodu Pfalz-Neuburg a následně až do napoleonských válek bylo spravováno jako součást Rýnské Falce.