Vévodství Berg

Vévodství Berg v 15. století

Vévodství Berg (německy Herzogtum Berg; latinsky Ducatus Montensis) bylo území v rámci Svaté říše římské, situované na pravém břehu Rýna jižně od řeky Ruhr. Dnes spadá do německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Do roku 1380 bylo toto území pouze hrabstvím, v letech 1806–1815 existovalo jako velkovévodství, pak bylo začleněno do pruského království. Název země nyní přežívá v označení regionu Bergisches land, jež se však zpravidla používá pouze pro vysočinné části bývalého vévodství (okres Rheinisch-Bergischer Kreis).

Sídlem hrabat byl hrad Berge u Altenbergu, od roku 1133 Burg an der Wupper (nyní součástí města Sollingen). Od 14. století byl správním centrem i rezidencí Düsseldorf.

První zmínka o hrabatech z Bergu se datuje kolem roku 1080. Vévodství bylo od 14. století v personální unii s jülišským vévodstvím, od 16. století také s vévodstvím klevským a hrabstvími Mark a Ravensburg. Jako spojená vévodství byla sjednocována i co se týče správy. Po smrti vévody Viléma roku 1609 došlo ke sporu o dědictví, který se stal závažným politickým sporem na celoříšské úrovni mezi katolickým a protestantským táborem v předvečer třicetileté války. Vévodství připadlo rodu Pfalz-Neuburg a následně až do napoleonských válek bylo spravováno jako součást Rýnské Falce.