Vévodství Berg

; vlajka	; znak
geografie	; Vévodství Berg v rámci Svaté říše římské (kraje Dolnorýnska-Vestfálska – světle vyznačeno) r. 1560
	; Vévodství Berg v rámci Svaté říše římské (kraje Dolnorýnska-Vestfálska – světle vyznačeno) r. 1560
hlavní město:	Schloss Burg (1101–1280); Düsseldorf (1280–1815)
rozloha:	2 975 km² (rok 1800)
	obyvatelstvo
počet obyvatel:	262 000 (rok 1800)
národnostní složení:	Němci
jazyky:	němčina, latina
náboženství:	římskokatolické, luteránské, reformované
	státní útvar
státní zřízení:	feudální monarchie, později absolutní monarchie
mateřská; země:	Svatá říše římská (do 1806); Falcké kurfiřtství (do 1803)
vznik:	1101 – zformováno
zánik:	1815
	státní útvary a území
	Dolní Lotrinsko
	Velkovévodství Berg
	Spojená vévodství Jülišska, Klevska a Bergu
	Pruské království

Vévodství Berg (německy Herzogtum Berg, nizozemsky Hertogdom Berg), původně hrabství Berg (německy Grafschaft Berg), byl stát Svaté říše římské. Hrabstvím byl tento drobný státní útvar do roku 1380, kdy byl povýšen na vévodství. V roce 1806 vytvořil císař Napoleon velkovévodství Bergu (a Klevska), které se stalo členem Rýnského spolku. To přetrvalo jen do roku 1815, kdy bylo začleněno do Pruského království. Berg byl situován na pravém břehu Rýna jižně od řeky Ruhr. Dnes toto území někdejšího vévodství spadá do německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Název země nyní přežívá v označení regionu Bergisches land, jež se však zpravidla používá pouze pro vysočinné části bývalého vévodství (okres Rheinisch-Bergischer Kreis).

Sídlem hrabat byl hrad Berge u Altenbergu, od roku 1133 Burg an der Wupper (nyní součástí města Sollingen). Od 14. století byl správním centrem i rezidencí Düsseldorf.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o hrabatech z Bergu se datuje kolem roku 1080. Vévodství bylo od 14. století v personální unii s jülišským vévodstvím, od 16. století také s vévodstvím klevským a hrabstvími Mark a Ravensburg. Jako „spojená vévodství“ byla sjednocována i co se týče správy. Po smrti vévody Viléma roku 1609 došlo ke sporu o dědictví, který se stal závažným politickým sporem na celoříšské úrovni mezi katolickým a protestantským táborem v předvečer třicetileté války. Vévodství připadlo rodu Pfalz-Neuburg a následně až do napoleonských válek bylo spravováno jako součást Rýnské Falce.