Dolní Lotrinsko
| Dolnolotrinské vévodství Neder-Lotharingen
| |||||||
geografie
| |||||||
neurčeno
| |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
| státní útvar | |||||||
vznik:
|
959 – rozdělení Lotharingie
| ||||||
| státní útvary a území | |||||||
Dolní Lotrinsko, resp. Dolnolotrinské vévodství neboli Dolní Lotharingie (Neder-Lotharingen, Lothier nebo Lottier) nebo Dolní Lorraine, byla ve středověku původně severní část vévodství lotrinského. Vévodství vzniklo v roce 959. Rozkládalo se přibližně na území současného Nizozemska, zahrnovalo téměř všechny současné regiony Holandska, dále střed a východ Belgie (vyjma Flanderského hrabství), Lucemburska, části severní Francie (po Valenciennes a Cambrai, východní části francouzského regionu Nord-Pas de Calais) a části Německa (severní část německého regionu Porýní, včetně Cách, Kolína nad Rýnem a Východního Fríska).
Ve 12. století význam vévodství upadl a rozpadl se na menší celky, které se dostaly pod nadvládu vévodů z Brabantu. V tradici vévodství lotrinského nadále pokračovalo Horní Lotrinsko.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Vévodství bylo vytvořeno z bývalé říše Lotharingie králem Lotharem II., který byl králem od roku 855. Lotharingie byla koncem 9. století rozdělena a následně znovu spojena francouzským králem Ludvíkem III. podpisem Ribemontské smlouvy v roce 880. Po smrti Ludvíka IV. v roce 911 připojil k hrabství francouzský král Karel III., část západní Francie. Tím bylo vytvořeno vévodství. Kolem roku 995 pak vévoda Giselbert, syn Reginara, vévody lotrinského prohlásil hrabství vévodstvím a dostal k tomu souhlas nejen německého císaře Jindřicha I. Ptáčníka, ale i francouzského krále Rudolfa Burgundského. V roce 959 svatý Bruno Veliký (924–965 v Remeši), arcibiskup kolínský, syn Jindřicha I. Ptáčníka a sv. Matyldy, bratr německého císaře Otty I. rozdělil Lotharingii na dvě vévodství: Dolní a Horní Lotrinsko či Dolní a Horní Lotharingii a udělil hraběti Godfreyovi I. z Mons titul vévody Dolní Lotrinska. Toto území sahalo od severu dolů po řece Rýn, zatímco Horní Lotrinsko leželo dále na jihu po řece Rýn. Obě vévodství tvořila západní část Svaté římské říše založené Brunovým starším bratrem císařem Ottou I. v roce 962. Další vývoj obou zemí byl odlišný. Po smrti Godfreyho syna vévody Richara bylo Dolní Lotrinsko podřízena přímo císaři, dokud v roce 977 Otto II. neohrožoval vévodu Dolního Lotrinska Karla (953–993). Dolní a Horní Lotrinsko se opět spojily pod vládou Gothela (či Gozela) I. (kolem 967 – 19. dubna 1044). Dolní vévodství pak postupně zanikalo, zatímco Horní Lotrinsko se stalo známým jako Lotrinské vévodství.
Následná území[editovat | editovat zdroj]
Po rozbití územní celistvosti a ukončení moci vévodství vzniklo v tomto regionu mnoho dalších států. Nejdůležitější z nich byly:
Lutyšské knížecí biskupství (Liège), status knížete-biskupa mezi 980–985 od císaře Otty II.
Kolínské arcibiskupství
Utrechtské knížecí biskupství
Cambraiské biskupství, Arcidiecéze cambraiská
Limburské vévodství (Limburk)
Guelderské hrabství, hrabata z Guelders- Markrabství Ename – Ename je belgická vesnice ve vlámské provincii Východní Flandry, od 11. století byla součástí domén benediktinského opatství
Jülišské vévodství
Namurské hrabství, hrabství Namuru, namurská markrabata
Klevské hrabství, hrabství Cleves
Henegavské hrabství, hrabství Hainaultu
Holandské hrabství
Vévodství Berg
Loonské hrabství (Limburk)
Hornské hrabství, hrabství Hornes, v dnešní době součást Nizozemí a Belgie. Jeho jméno pochází z vesnice Horn.
Následující nástupnické státy zůstaly pod pravomocí vévodů Dolního Lotrinska (Lothier):
Antwerpské markrabství
hrabství Lovaň a Brusel
Brabantské lankrabství, později vévodství Brabantské
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lower Lorraine na anglické Wikipedii.
