Lotrinské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lotrinské vévodství
Herzogtum Lothringen (de)
Duché de Lorraine (fr)
Herzogtum Loutrengen (lb)
Ducatus Lotharingiae (la)
9591766
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Un pour tout / Une pour toutes („Jeden za všechny“)
geografie
Mapa
Hornolotrinské vévodství (červená), Francie (světlá)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
cca 269 000 (16. století)
národnostní složení:
francouzština (úřední, západní), hornoněmčina (úřední, východní), lotrinština (hovorový), lotrinská franština, lucemburština, latina
státní útvar
Východofranská říšeVýchodofranská říše Východofranská říše (vazalství)
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (vazalství, od roku 1542 suverénní stát)
lotrinský denier, teston, florin
vznik:
959 – rozdělení Lotharingie
zánik:
23. února 1766 – připojeno k Francii
státní útvary a území
předcházející:
Lotharingie Lotharingie
Barské hrabství Barské hrabství
Vaudémontské hrabství Vaudémontské hrabství
Blâmontské hrabství Blâmontské hrabství
Salmské hrabství Salmské hrabství
Saarwerdenské hrabství Saarwerdenské hrabství
Deux-Ponts-Bitche Deux-Ponts-Bitche
Knížecí biskupství Metz Knížecí biskupství Metz
následující:
Lorraine a Barrois (Francouzské království) Lorraine a Barrois (Francouzské království)
Kolínské kurfiřtství Kolínské kurfiřtství
Lotrinské falckrabství Lotrinské falckrabství
Trevírské kurfiřtství Trevírské kurfiřtství
Barské vévodství Barské vévodství

Lotrinské vévodství (francouzsky Duché de Lorraine, německy Herzogtum Lothringen) neboli Hornolotrinské vévodství (francouzsky Duché de Haute-Lorraine, německy Herzogtum Ober-Lothringen) byl státní útvar, který existoval mezi lety 8431766 (první vévoda jmenován roku 903). Vzniklo v části Lotharingie, která byla dříve součástí Středofranské říše. V roce 959 byla Lotharingie rozdělena na vévodství dolnolotrinské v severnější nížinné oblasti a jižní hornatější vévodství, které obdrželo přízvisko hornolotrinské. Toto přízvisko se přestalo postupem doby používat. Ve 12. století totiž význam Dolnolotrinského vévodství upadl a rozpadlo se na menší celky, které se dostaly pod nadvládu vévodů z Brabantu. V tradici vévodství lotrinského tak nadále pokračovalo jen Horní Lotrinsko. To svým územím přibližně odpovídalo dnešnímu francouzskému regionu Lotrinsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik vévodství[editovat | editovat zdroj]

Obě lotrinská vévodství v roce 959

Po smrti císaře Ludvíka I. Pobožného v roce 840 byla roku 843 Franská říše rozdělena Verdunskou smlouvou mezi jeho tři syny. „Středofranská říše“ společně s titulem císaře připadla Lotharu I.; sahala od Nizozemí (dnešní Nizozemsko a Belgie) přes Burgundsko až po císařské město Řím v Itálii. Tato střední říše pak byla v roce 855 znovu rozdělena při Prümském dělení mezi jeho syny, z nichž Lothar II. obdržel území mezi Mázou, Rýnem, pobřežím Severního moře a Besançonem, které po něm neslo jméno Lotharingie. Po smrti Lothara II. si Lotharingii roku 870 Mersenskou smlouvou rozdělily mezi sebe Západofranská a Východofranská říše. V roce 880 pak nakonec celé území Lotharingie získal pro sebe Ribemontskou smlouvou východofranský král Ludvík III. Mladý. Dělení franské říše tak bylo ukončeno a z Lotharingie se v rámci Východofranské říše stalo samostatné vévodství. Jeho prvním vévodou (dux regni quod a multis Hlotharii dicitur = „vévoda říše, která je mnohými Lotharovou nazývána“) se v roce 903 stal rheingauský hrabě Gebhard. Po vymření Karlovců ve Východofranské říši (911) připadlo vévodství na krátkou dobu opět k říší západofranské, než jej král Jindřich I. Ptáčník roku 925 podmíněním si vévody Giselberta znovu a definitivně připojil k Východofranské říši, jako její 5. vévodství.

Rozdělení na Horní a Dolní Lotrinsko[editovat | editovat zdroj]

Lotrinské vévodství v rámci Svaté říše římské okolo roku 1400 (světlemodré plochy uprostřed)

V roce 959 bylo vévodství lotrinské rozděleno na dvě: Horní Lotrinsko (území dnešního francouzského regionu Lotrinsko, Sárska, Lucemburska a města Trevír, Prüm a Koblenc) a Dolní Lotrinsko (severní část původního území). Po smrti Oty I. Velikého se obě Lotrinska pokusil v roce 978 znovu sjednotit západofranský král Lothar I. Francouzský.

Asi ve 12. století byla hranice mezi oběma Lotrinsky upravena, takže Lucembursko, Trevír, Prüm a Koblenc připadly Dolnímu Lotrinsku. To se ale v rámci dalšího teritoriálního vývoje Svaté říše římské národa německého probíhajícího přibližně mezi lety 1210-1360 rozpadlo na vévodství lucemburské, vévodství limburské, vévodství Jülich, vévodství brabantské a nespočet dalších malých panství.

Od Horního Lotrinska se sice oddělilo vévodství barské, jeho velká část ale zůstala politicky jednotná a dále tvořila „vévodství lotrinské“, jehož hlavním městem bylo Nancy. Města Mety, Toul a Verdun byla svobodnými říšskými městy; také biskupové z Met, Toulu a Verdunu získali pro sebe malá území podřízená přímo císaři.

Rostoucí vliv Francie[editovat | editovat zdroj]

Když se lotrinský vévoda František I. Štěpán Lotrinský rozhodl oženit s rakouskou arcivévodkyní Marií Terezií, považovala Francie další očekávané posílení rakouské přítomnosti na Rýnu za nebezpečí. Vídeňským mírem se proto roku 1735 František vzdal Lotrinska výměnou za velkovévodství toskánské. Na základě této dohody získal také Lotrinsko pro sebe vyhnaný polský král Stanisław Leszczyński, jemuž jako poslednímu vévodovi lotrinskému náleželo až do jeho smrti 23. února 1766, kdy zaniklo a stalo se integrální součástí Francie.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]