Normandie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O administrativním celku pojednává článek Normandie (region).
mapa Normandie
Mont-Saint-Michel jeden ze symbolů Normandie patřící mezi nejnavštěvovanější francouzské památky vůbec
Normandská vlajka

Normandie je historické území v severozápadní Francii u Lamanšského průlivu nazvané podle vikingského kmene Normanů. Před rokem 1790 byla Normandie jednou z francouzských provincií. Normandie od roku 2016 označuje jeden ze 13 metropolitních regionů Francie.

V 10.–12. století zde bylo mocné normandské vévodství, jehož představitelé přejali franský (francouzský) jazyk a kulturu a v 11. století ovládli Anglii. Na počátku 13. století francouzský král Filip II. August dobyl a připojil Normandii k francouzské koruně, s výjimkou několika Normanských ostrovů, které zůstaly v trvalém držení Anglie.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Je pojmenována podle Vikingů, Franky nazývaných Normané (lat. Normani, fr. Normand). Latinskou příponou -ia vznikl název Normandia, „země Normanů“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně zde bylo keltské osídlení, které bylo v letech 5852 př. n. l. násilně přičleněno k říši římské. Z tohoto římského období pochází většina dnešních jmen měst a oblastí – Lillebonne, Coutances, Pays de Caux. Od 6. století se stala Normandie součástí Franské říše, resp. Neustrie.

Od konce 8. století začaly vikingské kmeny z Dánska a dalších severských zemí provádět loupeživé nájezdy na franská území. Oblíbeným cílem násilností byly zvláště kláštery se svým nahromaděným bohatstvím. K četným nájezdům patřilo i obléhání Paříže v letech 885–887, které způsobilo krizi v postavení Karlovců.

Roku 911 franský král Karel III. Francouzský porazil normanského vůdce Rolla u Rouenu. Součástí mírových smluv bylo poskynutí území (rouenské knížectví), kde se Normané usídlili a zároveň uznali lenní svrchovanost krále a přijali křest. Z loupeživých dobyvatelů se tak stala nová usedlá vládnoucí vrstva, která rychle rozšířila své panství na normanské vévodství.

... Karel dohnán strachem dal jim k obývání zemi, která, když se uvázali v její držení, podle Normanů obdržela jméno Normandie...
— Helmold z Bosau[1]

Normandie příštích skoro 300 let skvěle prosperovala. V 11. století započala výstavba velkých chrámů a katedrál, města jako Rouen či Caen byla rozšířena a opevněna. Další vévoda Vilém Dobyvatel se v roce 1066 po dobytí Anglie stal anglickým králem a postupem času se do Anglie přestěhovalo i centrum normanské moci. Francouzské království se snažilo získat zpět vliv na své léno, což se definitivně podařilo až na konci stoleté války. V roce 1469 Ludvík XI. rozpustil svaz normandských vévodů a udělal z Normandie obyčejnou francouzskou provincii řízenou z Paříže.

Během druhé světové války, dne 6. června 1944, zde Spojenci uskutečnili vylodění známé jako operace Overlord.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Normandie (region).

Nyní jde o geograficko-kulturní celek rozkládající se v okolí dolního toku Seiny, na západě sahající až k poloostrovu Cotentin. Mezi roky 1956 a 2015 byla Normandie rozdělena do dvou francouzských regionůHaute-Normandie a Basse-Normandie. Od 1. ledna 2016 jsou oba regiony spojeny do jednoho regionu Normandie, který sestává z 5 departementů (Seine-Maritime, Eure, Orne, Calvados a Manche).

Historicky k Normandii přísluší i Normanské ostrovy (mj. Jersey a Guernsey), ty jsou dnes součástí Britského království. Normanďané jsou prý dodnes citliví na zmínky o historii, vědomí normanské nezávislosti a ponížené hrdosti v nich zřejmě zůstalo dosud.

Zajímavá města a místa[editovat | editovat zdroj]

  • Caen
  • Útes Point du Hoc – místo vylodění příslušníků americké jednoty Rangers 6. června 1944.
  • Hřbitov v Colleville-sur-Mer (American Normandy Cemetery and Memorial) – americký vojenský hřbitov padlých z druhé světové války.
  • Arromanches – muzeum Dne D (D-Day Museum Arromanches) a pozůstatky umělého spojeneckého přístavu Mulberry
  • Pegasus Bridge u Bénouville (umístěn v muzeu Pegasus Memorial) – zvedací most přes kanál řeky Orne, místo kluzákového výsadku britských výsadkářů v noci z 5. a 6. června 1944.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhubení Slovanů pobaltských. Slovanská kronika bošovského kněze Helmholda. Praha: Šolc a Šimáček, nakladatelská společnost s r. o., 1925. S. 51. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]