Mylhúzy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mylhúzy
Mulhouse
Assemblage mulhouse.jpg
Mylhúzy – znak
znak
Mylhúzy – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 231 m. n m. - 336 m n. m.
Stát Francie Francie
Region Alsasko
Mylhúzy
Red pog.png
Mylhúzy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22,18 km²
Počet obyvatel 110 755, s aglomerací 251 820 (2012)
Správa
Starosta Jean Rottner
Oficiální web http://www.ville-mulhouse.fr

Mylhúzy[1] (francouzsky Mulhouse, německy Mülhausen, alsasky Milhüsa) jsou město na východě Francie, ležící nedaleko hranic s Německem a Švýcarskem v regionu Alsasko. Žije zde 111 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen z německého slova mlýny (Mühlhausen), protože prvními objekty na území města byly mlýny na řekách Ill a Doller. Mlýnské kolo je i symbolem města.

První písemná zpráva o městě pochází z 12. století. Roku 1354 Mylhúzy vstoupily do svazku deseti Alsaských měst, takzvané Décapole. V roce 1515 město z Décapole vystoupilo a přešlo do Švýcarské konfederace. 4. ledna 1798 město anektovala Francie.

V důsledku pozdního připojení města k Francii jeho význam upadal. Sídlem prefektury se stal počtem obyvatel menší Colmar. K rozvoji města přispěl od poloviny 18. století rozvoj textilního a kožedělného průmyslu, zásobovaný surovinami z Louisiany a Levanty.

Po prusko-francouzské válce v letech 1870/1871 byly Mylhúzy s celým Alsaskem začleněny do regionu Alsasko-Lotrinsko a staly se součástí Německého císařství. Francouzská armáda město znovu obsadila 9. srpna 1914, po několika dnech se poblíž města odehrála Bitva u Mylhúz. Zpět pod správu Francie se město dostalo r. 1918. V období 2. světové války, při takzvané bitvě o Francii, bylo město 19. června 1940 obsazeno německým vojskem a opět připojeno k německé Třetí říši. O den později město navštívil incognito Adolf Hitler. Od konce války v roce 1945 je město součástí Francie.

Geografie a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Městem Mylhúzy protékají řeky Ill a Doller, přítoky Rýna.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Chrám Saint-Étienne s 97 m vysokou věží
Rok Obyvatel
1699 3 302
1798 5 500
1800 6 018
1806 8 053
1821 9 603
1831 13 300
1836 16 932
1841 20 129
1846 29 415
1851 29 574
Rok Obyvatel
1856 45 981
1861 45 587
1866 58 773
1871 52 892
1875 58 513
1880 63 629
1885 69 759
1890 76 892
1895 82 986
1900 89 118
Rok Obyvatel
1905 94 498
1910 95 041
1914 105 000
1916 84 835
1917 79 543
1921 99 226
1926 99 892
1931 99 534
1936 96 697
1946 87 655
Rok Obyvatel
1954 99 079
1962 108 995
1968 116 336
1975 117 013
1982 112 157
1990 108 357
1999 110 359
2006 110 514
2012 110 755

Městské části[editovat | editovat zdroj]

Stará část města

Historická část Mylhúz se dělí na Horní město a Dolní město.

  • Dolní město v minulosti obývali kupci a řemeslníci. Rozkládá se v okolí náměstí Réunion, v současnosti je zde pěší zóna.
  • Horní město se rozvíjelo od 18. století. Vznikaly zde především církevní budovy.
  • Nová čtvrť patří mezi nejlepší ukázky urbanismu v Mylhúzách. Vznikala od r. 1826, kdy podobně jako v ostatních francouzských městech byly bourány městské hradby. Rozkládá se okolo náměstí Republiky. Do této čtvrti se stěhovali bohaté rodiny průmyslníků a bankéřů.
  • Čtvrť Rebberg se skládá z domů inspirovaných sídly majitelů bavlníkových plantáží v Louisianě. Původně se zde rozkládaly městské vinice, odtud i název (reb: víno; berg: hora, svah). Nalezneme zde i takzvané terasové domy v anglickém stylu, ukazující svazky s městem Manchester, ve kterém studovali synové místních průmyslníků.
  • Městská radnice (1553) byla postavena v renesančním slohu. Michel de Montaigne ji roku 1580 popsal jako „nádherný pozlacený palác“ (palais magnifique et tout doré).

Turistické atrakce[editovat | editovat zdroj]

  • Renesanční radnice z r. 1553
  • kostel sv. Štěpána s vitrážemi ze 14. století
  • pozůstatky středověkých hradeb s baštami
  • Dělnická čtvrť z 19. století
  • Muzeum automobilů [1]
  • Muzeum železnice (Cité du train) [2]
  • Muzeum elektřiny (Electropolis) [3]
  • Zoologická zahrada
  • Skansen (EcoMusée) [4]
  • Věž Belvédère, panoramatický (360°) výhled na město
  • Muzeum tkanin (Musée de l'Impression sur étoffes).[5]
  • V centru města se vypíná Věž Evropy (la Tour de l'Europe) vysoká 106 m, postavená v roce 1972 architektem François Spoerrym. Na vrcholku této železobetonové obytné budovy (180 obyvatel) je umístěna otáčivá panoramatická restaurace, ze které je výhled na pohoří Jura, Schwarzwald a švýcarské Alpy. Zdaleka viditelná stavba se stala symbolem Mylhúz.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Moderní tramvajová doprava v Mylhúzách

Mylhúzy leží na důležité železniční trati ŠtrasburkBesançon (- Lyon), odbočuje zde trať do Basileje ve Švýcarsku. Město je obsluhováno také vlaky TGV. Nejbližším letištěm je letiště Basel-Mulhouse-Freiburg.

Městskou hromadnou dopravu obstarává moderní tramvajová doprava [6], v provozu od 13. května, 2006[7]

Vzdělání, sport, kultura[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Hornoalsaská universita (Université de Haute-Alsace)

Sport[editovat | editovat zdroj]

Slavné osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti ve městě narozené[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti ve městě pobývající[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Mylhúzy mají následující partnerská města:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Beránek, Tomáš et al.: Index českých exonym : Standardizované podoby. varianty. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]