Karl Brandt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karl Brandt
Narození 8. ledna 1904
Mylhúzy
Úmrtí 2. června 1948 (ve věku 44 let)
Landsbergské vězení
Zaměstnavatel Adolf Hitler
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Manžel(ka) Anni Rehborn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dr. Karl Brandt (8. ledna 1904 Mylhúzy2. června 1948 Norimberk) byl osobním lékařem Adolfa Hitlera.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karl Brandt se narodil 8. ledna 1904 v Mühlhausenu v Alsasku. Pocházel z rodiny nižšího státního zaměstnance. Lékařství studoval v Jeně, Freiburgu, Mnichově a v Berlíně. Byl žákem chirurgů Georga Magnuse a Ferdinanda Sauerbucha[zdroj?] a sám ještě před třicítkou vynikl jako nadaný chirurg a odborník na poranění lebky a páteře.[zdroj?] Byl také vášnivým nacionalistou, který v novém nacistickém hnutí viděl „mstitele a stranu naděje“, součást fantastického snu (jak to formuloval jeden jeho přítel a kolega ze studií) o znovupřičlenění Alsaska, které byl nucen opustit. Silně ho ovlivnil další Alsasan Albert Schweitzer, jehož si přál doprovázet na jeho misijní cestu do Afriky (Lambaréné). Zabránil mu v tom pouze francouzský požadavek (Lambaréné tehdy leželo ve Francouzské rovníkové Africe) na službu v armádě a francouzské státní občanství.

V březnu 1932 vstoupil do NSDAP a Svazu německých nacionálně socialistických lékařů. Ještě téhož roku ho jeho snoubenka, německá mistryně v plavání Anni Rehbornová, představila Hitlerovi. Vstoupil do SS a kariérně stoupal. V roce 1939 na podzim byl pověřen realizací Akce T4, tj. vyvraždění méněcenných osob. Pod jeho odpovědnost spadaly i pokusy na vězních koncentračních táborů. Z Hitlerových služeb byl propuštěn poté, co veřejně kritizoval léčebné postupy druhého vůdcova lékaře Theodora Morella. V dubnu 1945 odvezl svou manželku z obleženého Berlína, za což byl na Hitlerův přímý rozkaz uvězněn. Stanný soud jej odsoudil k trestu smrti, jeho příznivcům se však podařilo vykonání rozsudku oddalovat až do skončení války. Krátce potom byl ale opět zatčen a v Norimberku v procesu s lékaři za osobní podíl na pokusech s lidmi odsouzen k smrti. Popraven byl 2. června 1948.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anna Plaim, Kurt Kuch - Vzpomínky Hitlerovy pokojské/životopis Karla Brandta str. 73 (Naše Vojsko Praha, 2007, ISBN 978-80-206-0895-6)