Basilej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Basilej
Basel, Bâle, Basilea
Rhine Rhein Basel 2006 871.JPG
Basilej – znak
znak
Basilej – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 47°33′30″ s. š., 7°35′16″ v. d.
Nadmořská výška 260 m n. m.
Stát Švýcarsko
Kanton Basilej-Město
Okres (Basilej-Město nemá okresy)
Basilej na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22.75 km²
Počet obyvatel 165 529 (2006)
Správa
Oficiální web www.basel.ch
Telefonní předvolba 0351
PSČ 4000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Basilej (německy Basel, francouzsky Bâle, italsky a rétorománsky Basilea) je město v severozápadní části Švýcarska při hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem polokantonu Basilej-město. Má asi 170 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Městem protéká řeka Rýn. Sídlí zde banka pro mezinárodní vypořádání („centrální banka centrálních bank“).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město založili Římané roku 44 př. n. l. (Basilea z řeckého βασιλεία jako odvozeniny od kořene βασιλιάς neboli "král"). Poté byla okupována kmeny Franků a Alemánů. V 7. století zde bylo založeno biskupství a v roce 917 bylo město zničeno Maďary. Poté byla Basilej opevněna. Od roku 1032 se stala Basilej říšským městem. V letech 14311449 bylo město místem konání koncilu. V roce 1501 byla Basilej připojena ke Švýcarsku. V roce 1897 se ve městě konal První sionistický kongres uspořádaný zakladatelem moderního sionismu Theodorem Herzlem.[1]

Dřevořez města Baslej z roku 1493 v Norimberské kronice.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Město Basilej funguje Geo-politicky jako kapitál švýcarské poloviny kantonu Basilej-město, ačkoli několik jeho předměstí se nachází v polovině-kantonu Basel-venkov nebo kantonu Aargau. Kanton Basilej - město se skládá ze tří obcí: Riehen, Bettingen, a samotné město Basilej. Politická struktura kantonů je identická. Basilej má dvě sesterská města na projekty a partnerství mezi oběma státy. Tyto město jsou Shangai, (Čína), od roku 2007, Massachusetts (USA) od roku 2002 a Miami Beach (USA) od roku 2011.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V roce 1848 bylo státní zřízení změněno z konfederace na federaci, jejímž základem je spolková ústava. V čele státu je prezident (současných Dr. Guy Morin), který se volí každoročně a je zvolen z řad spolkových radních. Je zároveň i předsedou vlády. Postavení prezidenta mezi ostatními ministry je možné charakterizovat jako tzv. „první mezi rovnými.“

Švýcarsko je federativní stát s 26 kantony, každý z nich má svou vlastní ústavu, vládu, parlament, své soudy a rovněž své zákony. Moc soudní ve Švýcarsku zajišťuje Spolkový nejvyšší soud, Soud sociálního pojištění a vojenské soudy. Členství ve výše uvedených institucích (parlament, vláda a soudy) je personálně přísně oddělené, nikdo nemůže být zároveň členem ve více, než jedné instituci. Výkonný orgán Basileje zasedá v radnici na hlavním náměstí (budova je z roku 1514).

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Basilej má celkovou rozlohu  23,91 km². Z této plochy se k zemědělským účelům využívá pouze 0,95 km², zatímco 0,88 km² je zalesněno. Zbytky půdy jsou využity silnicemi a budovami. Ze zastavěné plochy to jsou průmyslové stavby, které tvoří 10,2 %, zatímco bydlení a budovy tvoří 40,7 %, dopravní sektor činí 24 %. Energie a vodní infrastruktura, jakož i další speciálně rozvinuté oblasti představují 2,7 %. Parky, zelené pásy a sportoviště zabírají 8,9 %. V zalesněných plochách převládají převážně jehličnaté, husté lesy. Ze zemědělské půdy se používá 2,5 % pro pěstování plodin a 1,3 % jsou pastviny.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Basilej se nachází v mírném podnebném pásmu. Ročně má 121 deštivých nebo sněhových dní, v průměru spadne 842 mm srážek. Léta bývají poměrně teplá s občasnými dešti, díky nimž se udržují krásně zelené pastviny. Průměrné teploty se v létě pohybují okolo 20 stupňů. Dále je charakteristické pro tuto oblast prudký suchý vítr, který způsobuje stoupání teplot. Objevit se může kdykoliv během roku. Zimy v nížinách přinášejí déšť a mlhu, zatímco v horách se střídá slunečné počasí se sněžením. Za nejvlhčejší měsíc se považuje červen, za nejsušší pak únor. Na jaře a na podzim se průměrná teplota pohybuje okolo 10 stupňů. Pro turistiku je nejvhodnější jaro nebo podzim. 

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Populace je převážně německy mluvící. Protestantismus je převládajícím náboženstvím. Mezi lety 1959 a 1970 byla populace kantonu Basilej-venkov nejrychleji rostoucí ve Švýcarsku. Populace se zdvojnásobila ze 108 000 na 205 000.

=== Obyvatelé

                                                  ===

Dnes má Basilej přes 170 000 obyvatel, je po Curychu druhým největším městem Švýcarska. Jeho obyvatelé tvoří velmi hrdý národ. Vůči okolnímu světu jsou až příliš uzavření a k imigraci se staví negativně. Jsou velmi nábožensky založení. Žije zde mnoho národností a díky své zeměpisné poloze nabízí velké spektrum jazyků, kterými se domluvíte. Bohužel každý kanton má trochu odlišný dialekt, který se liší od spisovného jazyka.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska náboženského složení představují 44 % katolíci, 37 % protestanti a 8 % jiná náboženství a lidé bez vyznání. Katolíci mají nejpočetnější komunitu i díky přistěhovalcům, kteří jsou z 60 % této víry. Morální základy vycházející z víry, jsou silně zakořeněny v chování lidí, kteří se jimi řídí po celý život a jsou jejich běžnou denní součástí. I když podle výzkumů v posledních letech roste počet ateistů - asi  9 % obyvatelstva. Žije zde i velký počet lidí židovského původu. Z historického pohledu jsou zajímavé zachovalé synagogy.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Strategická poloha uprostřed západní Evropy, spolu s politickou stabilitou, učinily ze Švýcarska světové finanční středisko. Tato země nemá nerostné zdroje, přesto její průmysl s vysoce kvalifikovanou pracovní silou patří k nejvyspělejším státům ve světě, ať už se jedná o výrobu obráběcích strojů, energetického zařízení, přesné mechaniky, optiky či chemikálií (zejména léků).

V Basileji je mnoho institucí od bank až po pojišťovny. Vše tvoří finanční centrum Švýcarska. Sídlo zde mají také různé realitní společnosti, jako jsou Pax-Anlage AG, Warteck Invest a další. V roce 1996 vznikla sloučením dvou firem (Ciba-Geigy a Sandoz) farmaceutická firma Novartis. Významný podíl na výrobě léků má společnost Roche, která je čtvrtou nejproduktivnější farmaceutickou firmou na celém světě. Nemalé finanční prostředky vynakládá na výzkum nových léčiv, hlavně v oblasti onkologické léčby. Firma Syngenta, která rovněž sídlí v Basileji, patří k předním světovým výrobcům agrochemikálií. Švýcarská letecká společka Swiss a Jet Aviation zde má rovněž sídlo. Maloobchodní řetězce společnosti Coop, Aldi a Denner jsou umístěny po celém Švýcarsku. Nesmíme zapomenout na módní řetězce Tally Weill, cestovní kancelář Dufry a v neposlední řadě i výroba zubních implantátů Straumann.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Basilej je i významnou dopravní křižovatkou leteckou, železniční a plavební. Protéká zde řeka Rýn. Je největším přístavním městem Švýcarska. Dále zde vedou evropské trasy dálniční dopravy. Z basilejského nádraží vyjíždějí vlaky přímo do zemí - Francie, Německa a samozřejmě do celého Švýcarska. Jak již bylo uvedeno, je zde mezinárodní letiště, kam létají spoje z celého světa. Velkou výhodou je, že se z letiště lze dostat autobusem na centrální vlakové nádraží za velmi krátkou dobu. Tato vyspělá země si chrání životní prostředí i tím, že nejvíce využívá pro přepravu zboží vodní a železniční dopravu. Tramvajová síť je v Basileji poměrně rozsáhlá - čítá přes 80 km a v provozu je 13 linek, které se pochybují v 19 čtvrtích města.

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Na území města se nachází tři nádraží dálkové dopravy:

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

Basilej má velmi rozsáhlou veřejnou dopravní síť. Zeleno-barevné místní tramvaje a autobusy jsou provozovány firmou Basler Verkehrs-Betriebe (BVB). Žluto barevné autobusy a tramvaje jsou provozovány Baselland dopravu (BLT). Autobusové linky BVB si rozdělují cestující ve spolupráci s dopravními úřady v sousedním Alsasku (oblast Francie) a Baden (oblast v Německu). Basilejská Regionální S-Bahn je železniční síť připojená k předměstím v okolí města. Je společně provozována společnostmi SBB, SNCF a DB.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v samém srdci tří pohraničních oblastí (nazýváno Dreiländereck). Je jedním  z nejdynamičtějších hospodářských oblastí Švýcarska. Jak již bylo zmíněno, je centrem chemického průmyslu, kterému zdatně sekunduje průmysl farmaceutický. Basilej je považována za typické švýcarské město, kde převládají klasické dovednosti, jako je například výroba kvalitních hodinek a čokolády. Polohou je město z hospodářského hlediska velmi důležitým exportérem, díky kterému již několik desetiletí vzrůstá životní úroveň. Jako snad každé větší město ve Švýcarsku je i Basilej zaměřena na cestovní ruch, který přináší nemalé finanční přínosy do pokladny města. A stejně jako většina měst Švýcarska má zde své nezastupitelné místo bankovnictví, které hraje důležitou úlohu v ekonomice města

Bankovnictví[editovat | editovat zdroj]

Banky a finanční instituty v této zemi hrají velmi důležitou roli nejen pro samotné Švýcarsko, ale i pro ostatní země světa. Banka pro mezinárodní platby (BIS) se nachází přímo v Basileji a je bankéři považována za centrální institut, kde se scházejí všichni zástupci světových centrálních bank. Banka byla založena 17. května 1930. 

Pro volbu Švýcarska, jako sídla mezinárodní banky, sehrála roli jeho nezávislost a neutralita. Byl to kompromis zemí, které založily BIS:  Belgie, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. BIS také podporuje měnovou a finanční spolupráci světových bank a dalších institucí, představuje centrum výzkumu a významnou diskusní platformu pro orgány, odpovědné za podporu finanční stability. Také proto patří švýcarský frank mezi nejstabilnější měny světa.  

V současnosti se banka zaměřuje na rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami členských zemí, na vytváření příznivých podmínek pro mezinárodní finanční operace, s cílem zajištění měnové a finanční jistoty.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Jedna z městských bran – Spalentor

Basilej je velmi bohatým kulturním střediskem. V této oblasti dokonce patří mezi nejvýznamnější centra v rámci Evropy. V roce 1460 zde byla založena nejstarší švýcarská univerzita, což určitě přispělo ke vzdělanosti a kulturnosti celého Švýcarska. Mezi významné události se řadí červnový Art Basel - veletrh současného umění, který nemá obdoby nikde v Evropě. Kromě historických památek přitahuje zahraniční návštěvníky také proslulý symfonický a komorní orchestr, stejně jako Hudební divadlo.

Ve městě se počínaje pondělím následujícím po popeleční středě každoročně koná 72 hodin trvající Fasnacht. Od roku 1901 je pořadatelem tohoto karnevalu, jehož kořeny sahají až do roku 1529, Fasnachts-Comité.

Památky[editovat | editovat zdroj]

S nepřehlédnutelným středobodem města je katedrála Münster, postavená v románsko-gotickém stylu. Byla vysvěcena v roce 1019, avšak než dosáhla své dnešní podoby, trvalo ještě dlouhých pět set let. Uvnitř naleznete mramorovou hrobku Erasma Rotterdamského, který tu byl v roce 1536 pochován. Centrálním náměstím Basileje je Marktplatz, kde se pravidelně každou neděli konají zeleninové a květinové trhy. Náměstí dominuje nádherná stará radnice Balser Rathaus z 16. století, dnešní sídlo vlády celého kantonu

Jednou z nejoblíbenějších atrakcí města však zůstává Tingueliho fontána, stojící v místech, kde dříve bývalo městské divadlo. Rozsáhlý bazén zdobí řada pohyblivých soch, vytvořených Jeanem Tinguelim. Pokud vás toto zcela originální dílo zaujalo, můžete navštívit nedaleké muzeum, které je věnováno životu a tvorbě umělce, jež uměl údajně probudit železné sochy k životu.

Za symbol města je považována vstupní brána Spalentor, která je spolu s dalšími dvěma branami (St. Johanns-Tor a St. Albantor) pozůstatkem z dob, kdy byla Basilej obehnána ochrannou zdí. Její fasádu zdobí tři postavy- Madonnu v doprovodu dvou proroků. Jen kousek odtud se rozkládá univerzitní botanická zahrada

Muzeum[editovat | editovat zdroj]

Přítomností čtyřiceti muzeí se řadí Basilej na místo s největším počtem v celé zemi. Vybrat si můžete z moderního umění, historie, etnografie přes přírodní historii, hudební nástroje až po film a farmaceutické pomůcky. Nechybí ani Švýcarské muzeum architektury, Muzeum panenek a jiné. Po dvou letech oprav bylo v centru Basileje znovuotevřeno muzeum kultur. Nejznámější a mezinárodně uznávané je Basilejské muzeum umění (Basel Art Museum) či muzeum zasvěcené sochaři Jeanu Tinguelymu (viz obr. 10). Ten v 70. letech minulého století tvořil sochy, které vyjadřovaly pohyb. Basilejská muzea zastupují různorodá spektra expozicí. Ročně je navštíví přes milion návštěvníků

Sport[editovat | editovat zdroj]

Basilej má pověst ve Švýcarsku jako úspěšné sportovní město. Fotbalový klub FC Basilej má slavný evropský tým, který momentálně působí v Lize mistrů. Tým FC Basilej má v základní sestavě dva české zástupce Marka Suchého a Tomáše Valcíka. Velkým uznáním tohoto města bylo jedním ze švýcarských dějišť pro 2008 Evropského mistrovství, stejně jako v Ženevě, Curychu a Bernu. Tyto šampionáty byly společně hoštěny Švýcarskem a Rakouskem. BSC Old Boys And Concordia Basel jsou další fotbalové týmy v Basileji. Jedním z nejpopulárnějších sportů ve Švýcarsku je lední hokej. Tým EHC Basel, který hraje ve švýcarském Premier League. Domácí zápasy odehrávají v St. Jakob Arena, který má 6 700 sedadel. Basilej má velký a moderní fotbalový stadion, který byl oceněn čtyřmi hvězdami od UEFA. Velký tenisový turnaj se koná v Basileji každý říjen. Někteří z nejlepších ATP-profesionálů tam hrají každý rok, včetně největšího švýcarského sportovní hrdiny Rogera Federera. Tento tenista patří v současné době mezi tři nejlepší hráče světa. Roger popisuje město jako "jedno z nejkrásnějších měst na světě."

Pošta[editovat | editovat zdroj]

V Basileji fungovala městská pošta, která roku 1845 vydala poštovní známku s obrazem holubice a nápisem „Basel“. Basilej se tak stala pátou nejstarší známkovou zemí světa. Tato jediná basilejská známka platila do roku 1854, již roku 1849 činnost pošty převzala švýcarská pošta.[2]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 31.  
  2. HLINKA, Bohuslav, MUCHA, Ludvík: Filatelistický atlas. Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1986. S. 14.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]