Ludvík XI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík XI.
Francouzský král
Portrét
Ludvík XI.
Doba vlády20. červenec 146130. srpen 1483
Korunovace15. června 1461, Remeš
Narození3. července 1423
Bourges
Úmrtí30. srpna 1483 (ve věku 60 let)
Château de Plessis-lez-Tours
PohřbenBazilika v Cléry-Saint-André
PředchůdceKarel VII.
NástupceKarel VIII.
ManželkyI. Markéta Skotská
II. Šarlota Savojská
PotomciAnna (1461–1522)
Jana (1464–1505)
Karel
RodKapetovci
DynastieValois
MottoKdo má úspěch, má i čest!
OtecKarel VII.
MatkaMarie z Anjou
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík XI. (3. července 1423 Bourges30. srpna 1483 Plessis-les-Tours) byl francouzský král (14611483) z dynastie Valois.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludvík XI. byl synem francouzského krále Karla VII. z rodu Valois a Marie z Anjou. Ještě jako mladý dauphin (následník trůnu) se v roce 1440 postavil do čela revolty proti svému otci. Této revoltě se říká podle její podobnosti s husitským hnutím Praguerie. Po potlačení tohoto povstání musel Ludvík XI. uprchnout k burgundskému vévodovi Filipu Dobrému, kde pobýval až do roku 1456. V letech 14561461 pobýval v Brabantsku.

Ludvík XI. (kresba Antoina de Succy)

Roku 1461 se Ludvík XI. stal králem Francie, na trůn usedl v poměrně složité situaci, Francie v tomto období procházela těžkou hospodářskou krizí, která byla důsledkem stoleté války, která skončila roku 1453. Ve stejném roce jako Ludvík XI. nastoupil na anglický trůn Eduard IV., který si nárokoval část francouzských území.

Mapa Francie z roku 1477

Hlavní snahou Ludvíka XI. bylo politicky sjednotit Francii, tato snaha však narazila na odpor silných feudálů, kteří se sjednotili v Lize obecného blaha. Přes počáteční neúspěch v bitvě u Monthléry (1465) a zajetí hlavním oponentem burgundským vévodou Karlem Smělým (1468), kdy byl donucen na hradě Péronne podepsat ponižující smlouvu. Po svém propuštění zapřel svůj podpis pod smlouvou a až do smrti Karla Smělého v bitvě u Nancy (5. ledna 1477) s ním válčil. Karel Smělý neměl mužského následníka a dědice, pouze dceru Marii, provdanou za Maxmiliána I. Habsburského; ta zdědila pouze říšská léna a Burgundsko, Pikardie a Artois připadly Francii. Po smrti Reného a Karla z Anjou získal Ludvík XI. i Provenci, Maine a Anjou. Těmito kroky, na které navazovala řada hospodářských opatření, se podařilo šetrnému králi moc ve Francii centralizovat a udělat z Francie moderní stát. Ludvík XI. prodělal pravděpodobně roku 1479 a 1481 mozkovou mrtvici, v létě roku 1483 v důsledku třetí mrtvice zemřel a byl pohřben v bazilice Matky Boží v Cléry. Zanechal po sobě syna Karla, který usedl na trůn ve třinácti letech jako Karel VIII.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Ludvík (1458–1460), dauphin
  • Jáchym (*/† 1459)
  • Luisa (*/† 1460)
  • Anna (3. dubna 1461 – 14. listopadu 1522), ⚭ 1474 Petr II. (1. prosince 1438 – 10. října 1503), vévoda bourbonský
  • Johana (23. dubna 1464 – 4. února 1505), svatá Jana z Valois, ⚭ 1476 Ludvík XII. (27. června 1462 – 1. ledna 1515), francouzský král od roku 1498 až do své smrti, manželství anulováno v roce 1498
  • Ludvík (*/† 1466)
  • Karel VIII. (30. června 1470 – 8. dubna 1498), francouzský král od roku 1483 až do své smrti, ⚭ 1491 Anna (25. ledna 1477 – 9. ledna 1514), vévodkyně bretaňská
  • František, vévoda z Berry (1472–1473)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Přizpůsobivost Ludvíka XI. pronikla i do jeho přezdívky Světový pavouk, která vznikla na základě jeho politických jednání, jeho údajným krédem bylo: Kdo má úspěch, má i čest!.

Zajímavostí je i fakt, že roku 1469 nechal postavit první biliárový stůl potažený suknem.

Je pravděpodobné, že nechal otrávil milenku svého otce Agnes Sorelovou. K otravě mělo dojít rtutí, která se používala při boji proti škrkavkám.

Za vlády Ludvíka XI., přesněji roku 1482, se odehrává slavný román Victora Huga, Chrám Matky Boží v Paříži, ve kterém je Ludvík XI. jednou z vedlejších postav.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
Karel V. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Jitka Lucemburská
 
 
Karel VI. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Petr I. Bourbonský
 
 
Johana Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Izabela z Valois (1313)
 
 
Karel VII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Štěpán II. Bavorský
 
 
Štěpán III. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sicilská
 
 
Isabela Bavorská
 
 
 
 
 
 
Bernabo Visconti
 
 
Taddea Visconti
 
 
 
 
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
Ludvík XI.
 
 
 
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
Ludvík I. z Anjou
 
 
 
 
 
 
Jitka Lucemburská
 
 
Ludvík II. Neapolský
 
 
 
 
 
 
Karel z Blois
 
 
Marie ze Châtillonu
 
 
 
 
 
 
Johana z Penthièvre
 
 
Marie z Anjou
 
 
 
 
 
 
Petr IV. Aragonský
 
 
Jan I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sicilská
 
 
Jolanda Aragonská
 
 
 
 
 
 
Robert I. z Baru
 
 
Jolanda z Baru
 
 
 
 
 
 
Marie Francouzská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové