Jitka Lucemburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jitka Lucemburská
normandská vévodkyně
Jitka Lucemburská s Janem Normandským v pozici donátorů (Žaltář Bony Lucemburské)
Jitka Lucemburská s Janem Normandským v pozici donátorů (Žaltář Bony Lucemburské)
Manžel Jan II. Francouzský
Narození 20. května 1315
Praha, České království
Úmrtí 11. září 1349 (ve věku 34 let)
klášter Maubuisson
Pochována klášter Maubuisson
Potomci Blanka
Karel V. Francouzský
Ludvík z Anjou
Kateřina
Jan z Berry
Filip II. Burgundský
Johana Francouzská
Marie Francouzská
Izabela Francouzská
Dynastie Lucemburkové
Otec Jan Lucemburský
Matka Eliška Přemyslovna

Jitka Lucemburská (německy Jutta von Luxemburg nebo Guta von Luxemburg, francouzsky Bonne de Luxembourg, 20. května 1315Praze - 11. září 1349, klášter Maubuisson) byla normandská vévodkyně, manželka budoucího francouzského krále Jana II. a také pramáti rodu Valois.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan II. s Jitkou a potomstvem (Arbre généalogique)

Byla druhorozenou dcerou českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Léta Páně 1315 dne 21. května v prvou hodinu se narodila panu Janovi, králi českému, hraběti lucemburskému, druhá dcera, Jitka, a při jejím narození se lid znepokojil proto, že se čekalo narození syna. Uvažujíc to matka této dívky, paní královna Eliška, takto přede mnou pravila: "protože takřka nikdo nemá rád toto dítě, proto je musím já mít ráda tím vřeleji..."
— Zbraslavská kronika[1]

Druhorozená Jitka se podobně jako její sestry stala prostředkem diplomatických zájmů českého krále. Už jako šestiletá byla zasnoubená s budoucím míšeňským markrabětem Fridrichem II. O dva roky později Wettinové přešli na stranu Ludvíka Bavorského, s jehož dcerou Matyldou se měl Fridrich oženit[2] a Jitka byla s potupou vrácena z Wartburgu zpět do Prahy.

28. července 1332 se sedmnáctiletá Jitka v Melunu[3] vdala za budoucího francouzského krále Jana, kterému bylo tehdy třináct.[4] Věno z francouzské strany činilo 120 000 zlatých a Jan Lucemburský za něj slíbil pro případ války vojenskou pomoc o síle 500 mužů.[3] Sňatkem s dědicem francouzského trůnu se stala vévodkyní normandskou a vévodkyní z Anjou a Maine. Svému choti dala jedenáct dětí. Jejím sekretářem byl učenec a již tehdy slavný a vážený básník a skladatel, poradce jejího otce Jana, Guillaume de Machaut.

Jitka zemřela v roce 1349 na mor[5] a byla pohřbena v klášteře Maubuisson. O rok později se Jan II. stal francouzským králem. Zachoval se Jitčin žaltář, nádherná ukázka gotické knižní tvorby.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zbraslavská kronika. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1975. ISBN 25-015-76. S. 238.  
  2. KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002. ISBN 80-7185-493-X. S. 21.  
  3. a b Kavka, str. 27.
  4. www.mittelalter-genealogie.de
  5. Kavka, str. 76.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]