Kunhuta Štaufská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kunhuta Štaufská
Česká královna
Kunhutin hrob v Anežském klášteře
Kunhutin hrob v Anežském klášteře
Manžel Václav I.
Korunovace 1228
Narození 1200?
Úmrtí 13. září 1248
Praha
Pochována Anežský klášter
Předchůdce Konstancie Uherská
Následník Markéta Babenberská
Potomci Vladislav Český
Přemysl Otakar II.
Božena Česká
Anežka Přemyslovna
Dynastie Štaufové
Otec Filip Švábský
Matka Irena Angelovna

Kunhuta Štaufská nebo také Švábská (1200?13. září 1248, Praha) byla manželkou Václava I. a českou královnou v letech 1230-1248.[1]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Socha Ireny Angelovny s dcerami

Kunhuta byla dcerou římskoněmeckého krále Filipa Švábského a jeho manželky, byzantské princezny Ireny (Marie). Ze strany otce pocházela z římskoněmeckého císařského rodu Štaufů a byla vnučkou císaře Fridricha Barbarossy. Z matčiny strany byl jejím dědem byzantský císař Izák II. Angelos z rodu Angelovců. Z šesti dětí Filipa Švábského a Ireny přežily otce čtyři dcery, které se všechny provdaly do předních evropských panovnických rodů. Nejstarší z nich Beatrix (1198–1212) se několik měsíců před svou smrtí stala manželkou otcova soupeře o římskoněmecký trůn Oty IV. Druhou nejstarší dcerou byla Kunhuta zaslíbená příslušníkovi dynastie Přemyslovců. Další sestra Marie (1201–1235) se vdala za brabantského vévodu Jindřicha II.; nejmladší Alžběta za Ferdinanda III. Kastilského.

Sňatek s Václavem I. a jejich potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1203 byla otcem zasnoubena s Otou III. z Wittelsbachu a Ota ho podporoval ve válce s Heřmanen I. Durynským v letech 1204 und 1205.[2] Filip ovšem dohodu nedodržel a v roce 1207 svoji pětiletou dceru Kunhutu zasnoubil s dvouletým synem českého krále Přemysla Václavem.[3] Filip Švábský dokonce zabránil Otovi Bavorskému v uzavření nového sňatku s Gertrudou, dcerou slezského knížete Jindřicha I. Bradatého a Hedviky Meranské,[4] což se mu zřejmě stalo osudným. Výbušný[5] Ota se zúčastnil sjezdu knížat a svatby Filipovy neteře Beatrix v Bamberku a zde ho zavraždil (r. 1208).

Jezdecký portrét Václava I. v Gelhausenově kodexu

Těhotná královna vdova Irena se uchýlila na hrad Hohenštauf, kde se jí narodila pátá dcera. Obě však zemřely brzy poté. Čtyři osiřelá děvčátka nějaký čas strávila v klášteře. Druhorozená Kunhuta se brzy vydala na pražský dvůr za snoubencem. Svatba se konala roku 1224, Václav měl jako věno získat území ve Švábsku. Místo něj přijal v roce 1235 od císaře Fridricha II. náhradou 10 000 hřiven stříbra[6]. 6. února 1228, ještě za života Přemysla Otakara I., byla Kunhuta společně s Václavem korunována českou královnou[7].

Král Václav byl se svou manželkou, královnou Kunhutou, pomazán v kostele pražském od ctihodného arcibiskupa mohučského Siegfrieda v neděli, kdy se zpívá Esto mihi.“[8]

Nedlouho po svatbě se narodil dědic trůnu Vladislav, poté následoval další syn Přemysl. Kromě dvou synů měl královský pár ještě tři dcery: z nich se Božena/Beatrix stala braniborskou a Anežka míšeňskou markraběnkou. Nejsou žádné zprávy o tom, že by se mezi Vladislavem a Přemyslem narodila některá z nich, nemusí být ovšem nutně pravdivý předpoklad, že Přemysl byl nejmladší potomek. Právě synové Václava a Kunhuty byli jedinou nadějí na pokračování přemyslovského rodu, když v roce 1239 zemřel moravský markrabě Přemysl, aniž by zanechal dědice.

Česká královna[editovat | editovat zdroj]

Ve veřejných záležitostech se s Kunhutou téměř nesetkáváme. Rozmach německého umění a rytířské kultury na pražském dvoře je nejspíše její zásluha[9]. O jejím manželství s Václavem není příliš zpráv, zdá se, že větší vliv než jeho manželka měla na Václava jeho matka Konstancie Uherská a sestra Anežka. Královna většinou žila obklopena svými německými přáteli. Společně s manželem roku 1234 založila na Žitavsku ženský cisterciácký klášter Marienthal.[10]

Kunhuta se snad zapojovala i do sňatkové politiky svých dětí, svatby prince Vladislava s Gertrudou, neteří rakouského vévody Fridricha II. Bojovného, a princezny Boženy (Beatrix) s Otou Braniborským. Sňatkem Beatrix tak bylo zajištěno spojenectví Přemyslovců s braniborskými Askánci.

Smrt prvorozeného syna Vladislava v roce 1247 nesla královna zřejmě lépe než její manžel. Přesto syna na onen svět brzy následovala. Václav a nyní již jeho jediný dědic Přemysl k sobě nenašli cestu a královna je už nestačila usmířit. Kunhuta Štaufská zemřela 13. září 1248, uprostřed bojů manžela a syna o moc. Ani jeden z nich se nezúčastnil jejího pohřbu. Pohřbená je v Anežském klášteře.

V poslední době se stala jednou z postav historického románu Dítě z Apulie od spisovatelky Ludmily Vaňkové.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1246 Gertruda Babenberská
1252 Markéta Babenberská
1261 Kunhuta Uherská
1243 Ota III. Braniborský
Jindřich Jasný
  • dcera († před 1248)

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Das Staufische Haus. Die Zeit der Staufer. Geschichte - Kunst - Kultur. Band III. Stuttgart, 1977. S. 339-374.
  2. Stefan Weinfurter. Verträge und politisches Handeln um 1200. In: Philipp von Schwaben. Ein Staufer im Kampf um die Königsherrschaft. Göppingen, 2008. S. 30
  3. Hansmartin Decker-Hauff. Das Staufische Haus. In: Die Zeit der Staufer. Geschichte - Kunst - Kultur. Stuttgart, 1977, Band III. S. 361.
  4. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. 2, 1197-1250. Praha : Paseka, 2000. ISBN 80-7185-273-2. S. 102.  
  5. http://www.br-online.de/bayern/einst-und-jetzt/otto-viii-koenigsmord-wittelsbacher-ID1231339452487.xml
  6. Josef Mühlberger. Lebensweg und Schicksale der staufischen Frauen. Esslingen, 1977. S. 86-91.
  7. Hans-Wolfgang Bächle. Das Erbe der Hohenstaufen. Schwäbisch Gmünd, 2008. S. 135-138.
  8. Druhé pokračování Kosmovy kroniky (in Pokračovatelé Kosmovy). Praha : Svoboda, 1974.  
  9. Josef Mühlberger. Lebensweg und Schicksale der staufischen Frauen. Esslingen, 1977. S. 86-91.
  10. www.kloster-marienthal.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká královna
Předchůdce:
Konstancie Uherská
12301248
Kunhuta Štaufská
Nástupce:
Markéta Babenberská