Heřman I. Durynský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heřman I. Durynský
durynský lantkrabě a saský falckrabě
Narození 1155?
Úmrtí 25. dubna 1217
Gotha
Pochován klášter Reinhardsbrunn
Manželky Žofie ze Sommerschenburgu
Žofie z Wittelsbachu
Potomci Guta
Hedvika
Irmegarda Durynská
Heřman
Ludvík IV. Durynský
Jindřich Raspe IV.
Anežka Durynská
Konrád Durynský
Dynastie Ludowingové
Otec Ludvík II. Durynský
Matka Judita Švábská

Heřman I. Durynský (německy Hermann I. von Thüringen; 1155?25. dubna 1217, Gotha) byl lantkrabě durynský a falckrabě saský z dynastie Ludowingů a významný mecenáš minnesängerů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Heřman byl několikátým synem durynského lantkraběte Ludvíka a Judity, sestry Fridricha Barbarossy. Společně s bratrem Ludvíkem strávil mládí na dvoře francouzského krále Ludvíka VII., což výrazně poznamenalo jeho zálibu v literatuře a umění tehdejší doby.

Heřman s druhou manželkou Žofií na dobové iluminaci (Alžbětin žaltář)

Po smrti otce († 1172) se stal lantkrabětem Heřmanův starší bratr Ludvík, společník z pařížského pobytu. Pro Ludvíka se stala osudnou účast na třetí křížové výpravě. Ve Svaté zemi onemocněl a při návratu domů zemřel během plavby u Kypru.[1] Zanechal po sobě jedinou dceru.

Osiřelé země se roku 1190 ujal Heřman, který se vrátil z Palestiny. Během své vlády pravidelně měnil politický tábor přívrženců Filipa Švábského a Oty Brunšvického stejně jako jeho český bratranec[2] Přemysl Otakar I. a dokonce uváděl, že se řídí Přemyslovou radou.[3] Nakonec oba proti Otovi podporovali Fridricha Štaufského.[4]

Během svého života nechal Heřman sepsat několik iluminovaných rukopisů (např. Alžbětin žaltář, Žaltář Heřmana Durynského) a patřil mezi významné patrony rytířské módy a mecenáše básníků a literátů.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.genealogie-mittelalter.de
  2. www.genealogie-mittelalter.de
  3. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197–1250. Praha : Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2. S. 95.  
  4. ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5. S. 116. Dále jen Přemysl Otakar I.. 
  5. Přemysl Otakar I., str. 278

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]