Fridrich II. Švábský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fridrich II. Švábský

Fridrich II. Švábský (iluminace z 12. století)
Narození 1090
Úmrtí 6. dubna 1147 (ve věku 56–57 let)
Alzey
Manžel(ka) Judita Bavorská
Děti Fridrich I. Barbarossa
Konrád Štaufský
Judita Štaufská
Judith of Hohenstaufen
Luitgard van Schwaben
Rodiče Fridrich I. Švábský a Agnes z Waiblingenu
Příbuzní Anežka Babenberská
Gertruda Babenberská
Judita Babenberská
Richilda Štaufská
Berta z Bollu
Konrád III.
Jindřich II. Babenberský
Leopold IV. Babenberský
Ota z Freisingu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fridrichova manželka Judita (iluminace z 12. století)

Fridrich II. Švábský, zvaný Jednooký (německy Friedrich II., der Einäugige, 10904. dubna 1147, Alzey) byl švábský vévoda v letech 11051147.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako první syn/třetí dítě z manželství švábského vévody Fridricha I. a jeho druhé manželky Agnes z Waiblingenu. Jeho bratrem byl král Konrád III. Štaufský a synem císař Fridrich Barbarossa.

Vévoda[editovat | editovat zdroj]

Po otcově smrti se stal švábským vévodou a spolu s bratrem budoval rodové državy. Soustředil se na území středního Porýní a Alsaska, Konrád pak na území Franků. V roce 1108 se účastnil na výpravě proti Kolomanovi Uherskému. V letech 1110-1111 doprovázel císaře Jindřicha V. Sálského na výpravě do Itálie. Za vzpoury zachoval císaři věrnost a díky tomu za další italské výpravy v roce 1116 ho císař jmenoval správcem říše; to mu umožnilo další budování rodových držav.

Po smrti císaře Jindřicha V. Sálského († 23. května 1125), jež znamenala vyhasnutí sálské dynastie, se 14. srpna téhož roku v Mohuči sešli říšští páni s cílem vybrat jeho nástupce. Fridrich Jednooký byl jedním z kandidátů, pravděpodobně ho však Jindřich V. za svého nástupce nedoporučil. Průběh volby nelze rekonstruovat, došlo při ní k revoltě. Za krále byl vybrán Lothar III. Fridrich volbu uznal, složil hold, odmítl však složení lenní přísahy. Zakrátko došlo k neshodám ve věci oddělení královských statků od rodových držav sálské dynastie. Fridrich a Konrád zdědili rodové majetky Jindřicha V. kolem Rýna - území na levém břehu získal Fridrich, na pravém pak Konrád. Královské statky museli bratři vrátit Lotharovi. Právě jejich vymezení od rodových držav vyvolalo spory.

Na jednání v Řezně v listopadu roku 1125 Lothar zažádal o vrácení královských statků. Když Fridrich s Konrádem nereagovali, uvalil na ně říšskou klatbu. V lednu následujícího roku 1126 v Goslaru se říšská knížata rozhodla zaútočit na Štaufy ve Švábsku. Lotar a jeho spojenci bez boje obsadili Horní Lotrinsko, Alsasko a Franky, ale zaútočit na Švábsko se neodvážili. Atak na Švábsko se nezdařil. Roku 1127 Lothar musel přerušit obléhání Norimberku. Po králově neúspěchu ho někteří spojenci z Dolního Lotrinska a z Franků opustili. Za války Fridrich přišel o oko, není však známo, jak k tomu došlo. Zmrzačení mu znemožnilo brát se o korunu.

V roce 1127 se Fridrichův bratr Konrád vrátil z poutě do Svaté země. V prosinci byl vybrán za německého vzdorokrále a svěřil bratrovi velení vojsk. Fridrich roku 1128 dobyl Špýr, zatímco Konrád bez úspěchu válčil v Itálii. Roku 1130 se válečná karta obrátila. Lothar dobyl Špýru nazpět a nedlouho poté zemřela Fridrichova žena Judita, v tomtéž roce dobyl Lotar i Norimberk. V roce 1131 Štaufové ztratili Alsasko. Jejich državy se smrskly na statky ve Švábsku a Východních Francích. V této situaci Lothar rezignoval na další oslabování Štaufů a soustředil se na reformu Říše a italskou politiku.

Kolem roku 1132 se Fridrich podruhé oženil, a to s Anežkou z Saarbrückenu, spojenou rodem stojícím v opozici vůči Lotharovi. Po návratu z Itálie v roce 1134 zahájil Lothar opět válku se Štaufy. Fridrich nevydržel současný útok Lothara od severu a Jindřicha Černého od jihu a na jaře roku 1135 se Lotharovi v Bamberku vzdal, jeho bratr Konrád tak učinil na podzim téhož roku. Po složení slibů věrnosti a po pomoci v italském tažení získali Štaufové císařovu náklonnost. Konrád se oženil s Gertrudou ze Sulzbachu, švagrovou Jindřicha Černého.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Roku 1147 Fridrich Jednooký zemřel v Alzey a byl pohřben v benediktinském klášteře Walbourg. Jeho syn Fridrich Barbarossa se stal švábským vévodou a roku 1152 německým králem.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Roku 1120 se Fridrich oženil s Juditou, dcerou Jindřicha Černého z rodu Welfů († 22. února 1130 n. 1131). Z jejich manželství se narodily dvě děti, syn a dcera:

Po Juditině smrti se roku 1132 nebo 1133 oženil s Anežkou ze Saarbrückenu. Z tohoto manželství se narodily tři děti, syn a dvě dcery:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Waldecker, Christoph: Herzog Friedrich II. von Schwaben als Reichsregent 1116-1118, [w:] Vergangenheit lebendig machen. Festgabe für Ingrid Heidrich zum 60. Geburtstag von ihren Schülerinnen und Schülern, hg. v. Sabine Happ und Christoph Waldecker. Bonn 1999.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Rudolf
Znak z doby nástupu Švábský vévoda
1105 - 1147
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich Barbarossa