Leopold II. Babenberský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leopold II. Babenberský
Herzog Leopold II. Babenberg.jpg
Narození 1050
Úmrtí 12. října 1095 (ve věku 44–45 let)
Gars am Kamp
Místo pohřbení Rakousko
Manžel(ka) Ida z Formbachu
Děti Leopold III. Babenberský
Helbirga Babenberská
Alžběta Babenberská
Ida Babenberská
Rodiče Arnošt Babenberský a Adelaida Wettinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold II. Babenberský, Luitpold (105012. října 1095) byl markrabě Východní marky z dynastie Babenberků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leopold byl synem markraběte Arnošta a Adelaidy Wettinské, dcery Dediho II.[1] Během sporů o investituru stál zpočátku na straně císaře Jindřicha IV., ale postoj roku 1081 na říšském sněmu v Tullnu vlivem své manželky Idy a pasovského biskupa Altmana změnil. 12. května 1082[2] se Leopold střetl s českým knížetem Vratislavem, straníkem římského krále, a jeho bratry Konrádem a Otou[3] v bitvě u Mailberku.[pozn. 1]

Bojovníci, jejichž síly jsem já sdostatek zkusil v mnoha šťastných bitvách, nebojte se těch prchavých stínů, jimž jest – a já toho velmi lituji – otevřeno pole k útěku. Vím totiž, že se neodvažují dáti s vámi do boje. Což nevidíte, jak prozrazují svou slabost tím, že je strach sehnal do jedné hromady? Není tam viděti zbraně v žádné podobě, ovce jsou to, myslím si, a žrádlo vlkům...
— vévoda Leopold (Kosmova kronika česká)[5]

Řeč nepomohla a rakouské šiky byly prolomeny a rozdrceny, poté následoval vpád Čechů do Rakous. K úplnému dobytí země sice nedošlo,[6] ale česká hranice se rozšířila k Lávě, na Mikulovsko a do blízkosti Valtic.[4]

Leopold zemřel roku 1095 a údajně byl pohřben v klášteře Melk,[7] jehož pozemek roku 1089 daroval benediktinskému řádu.[8] Antropologický průzkum babenberských pozůstatků z hromadné hrobky v konventním kostele, provedený v sedmdesátých letech 20. století tuto hypotézu vyvrací.[9] Jiné prameny hovoří o pohřbu v Garsu.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. původně Mauriberg, severovýchodně od Hollabrunnu[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.genealogie-mittelalter.de
  2. MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Morava součástí přemyslovského státu. In: Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 225. (česky)
  3. KOSMAS. Kosmůw Letopis český s pokračowáními kanowníka Wyšehradského a mnicha [online]. Nadání F. Palackého, 1882 [cit. 2010-01-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Měřínský, str. 225
  5. ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 252. 
  6. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034–1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 105. 
  7. www.genealogie-mittelalter.de
  8. www.stiftmelk.at
  9. JOHANN, Jungwirth. Die Babenberger-Skelette im Stift Melk und ihre Identifizierung [online]. Vídeň: Ann. Naturhistor. Mus. Wien, 1971 [cit. 2010-01-24]. [www.biologiezentrum.at/pdf_frei.../ANNA_75_0661-0666.pdf Dostupné online]. (německy) 
  10. http://fmg.ac/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rakouský markrabě
Předchůdce:
Arnošt Babenberský
10751095
Leopold II. Babenberský
Nástupce:
Leopold III. Babenberský