Ota z Freisingu
Blahoslavený Ota z Freisingu O.Cist. | |
---|---|
Biskup freisinský | |
Obraz | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | freisinská |
Jmenování | 1138 |
Uveden do úřadu | 1138 |
Emeritura | 22. září 1158 |
Předchůdce | Heinrich |
Nástupce | Albert von Harthausen |
Zasvěcený život | |
Institut | cisterciáci |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 1138 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se | |
Osobní údaje | |
Datum narození | asi 1112 |
Místo narození | Klosterneuburg |
Datum úmrtí | 22. září 1158 |
Místo úmrtí | Morimond |
Místo pohřbení | klášter Morimond |
Národnost | německá |
Rodiče | Leopold III. Babenberský a Anežka z Waiblingenu |
Příbuzní | Berta z Bollu, Richilda Štaufská, Judita Babenberská, Anežka Babenberská, Gertruda Babenberská, Konrád III. Štaufský, Jindřich II. Babenberský, Leopold IV. Babenberský, Fridrich II. Švábský, Konrád II. Babenberský, Vojtěch II. Babenberský a Bertha of Austria (sourozenci) |
Svatořečení | |
Svátek | 22. září |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | biskupská roucha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blahoslavený Ota z Freisingu, O.Cist. (1112,? snad Klosterneuburg — 22. září 1158 klášter Morimond) byl katolický kněz, cisterciák, biskup ve Freisingu a středověký kronikář. Pocházel z rodu Babenberků. Katolickou církví je uctíván jako blahoslavený a jeho svátek je slaven 22. září.
Život
[editovat | editovat zdroj]Rodinný původ
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn rakouského markraběte sv. Leopolda III. a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, která byla dcerou císaře Jindřicha IV. a vdovou po Fridrichovi Švábském. Ota tak byl spřízněn s předními říšskými rody. Byl nevlastním bratrem německého krále Konráda III. a strýcem pozdějšího císaře Fridricha Barbarossy.[1] Jeho vlastními bratry byla rakouská markrabata Leopold IV., Jindřich II. a salcburský arcibiskup Konrád II.
Církevní působení
[editovat | editovat zdroj]Kolem roku 1126 se stal proboštem v Klosterneuburgu. Od roku 1127 studoval v Paříži a v roce 1132 se stal cisterciáckým mnichem v Morimondu. Byl iniciátorem založení kláštera Heiligenkreuz (tento klášter se posléze stal babenberským rodovým pohřebištěm), který v roce 1131 založil jeho otec, a v roce 1138 se stal biskupem ve Freisingu. Jako biskup se snažil pozvednout ve své diecézi morálku a zaváděl zde církevní reformu. Rovněž se snažil o dobré vzájemné vztahy světské a církevní moci. Obnovil rovněž freisinskou katedrální školu a ta se díky němu stala důležitým centrem vědy a duchovního života.
Účastnil se druhé křížové výpravy v roce 1147.
Důležitá je též jeho činnost kronikářská. Jeho „Chronica sive Historia de duabus civitatibus“ (Kronika čili Dějiny dvou obcí) zahrnuje v sedmi dílech světové dějiny, přičemž osmý díl obsahuje vizi Posledního soudu. Jeho „Gesta Friderici“ (Činy Fridrichovy) popisují dobu vlády Fridricha Barbarossy mezi léty 1152–1156. Navázal na něj jeho sekretář Rahewin, který pokračoval až do roku 1160.
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Ota z Freisingu zemřel 22. září 1158 v Morimondu, kam se dostavil na řádovou kapitulu,[2] a byl pohřben ve zdejším klášterním kostele.
Beatifikace
[editovat | editovat zdroj]Později byl beatifikován a jeho liturgická památka dnes připadá na 22. září, výroční den jeho smrti. Zobrazován bývá jako biskup nebo opat v cisterciáckém hábitu. Za atributy mívá obvykle knihu a pero.
Klášter v Morimondu byl rozpuštěn roku 1791 v důsledku Francouzské revoluce a kostel postupně upadal. Roku 1954 zde byly nalezeny kosterní pozůstatky a po nutném antropologickém průzkumu byly uloženy jako Otovy v klášteře Heiligenkreuz blízko jeho předků.[3]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 28.
- ↑ LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. S. 164. (německy)
- ↑ Otto von Freising
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy)
- DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy)
- OTTO OF FREISING. The Deeds of Frederick Barbarossa. Překlad Charles Christopher Mierow. New York: Columbia University Press, 2004. 366 s. ISBN 978-0-231-13419-4. (anglicky)
- Z FREISINGU, Ota. Historie aneb O dvou obcích. Praha: Argo, 2017. 460 s. ISBN 978-80-257-2291-6.
- LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy)
- POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy)
- VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota z Freisingu na Wikimedia Commons
- Osoba Otto z Freisingu ve Wikicitátech
- (německy) www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
- (německy) Ota z Freisingu v Allgemeine Deutsche Biographie
- Osoby s nejistým datem narození
- Rakouští blahoslavení
- Francouzští blahoslavení
- Francouzští opati
- Freisinští biskupové
- Babenberkové
- Rakouští cisterciáci
- Rakouští středověcí kronikáři
- Křesťané druhé křížové výpravy
- Narození ve 12. století
- Narození v Klosterneuburgu
- Úmrtí v roce 1158
- Úmrtí 22. září
- Úmrtí v Grand Est
- Pohřbení v klášteře Heiligenkreuz