Konrád II. Babenberský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Konrád II. Babenberský
Erzbischof Konrad von Salzburg.JPG
Narození 1115 nebo 1120
Úmrtí 28. září 1168
Salzburg
Nábož. vyznání katolická církev
Rodiče Leopold III. Babenberský a Anežka z Waiblingenu
Příbuzní Anežka Babenberská, Gertruda Babenberská, Judita Babenberská, Jindřich II. Babenberský, Leopold IV. Babenberský, Ota z Freisingu, Vojtěch II. Babenberský, Berta z Bollu, Konrád III., Richilda Štaufská a Fridrich II. Švábský (sourozenci)
Funkce diecézní biskup (od 1148)
katolický arcibiskup (od 1164)
katolický biskup
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád II. Babenberský (1115?28. září 1168 Salcburk) byl pasovský biskup (11481164) a salcburský arcibiskup (11641168) z rodu Babenberků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem rakouského markraběte Leopolda III. a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, která byla dcerou císaře Jindřicha IV. a vdovou po Fridrichovi Švábském. Konrád tak byl spřízněn s předními říšskými rody. Byl nevlastním bratrem německého krále Konráda III. a strýcem pozdějšího císaře Fridricha Barbarossy.[1] V roce 1140 se stal proboštem kapitoly v Utrechtu a v roce 1143 v Hildesheimu. Od roku 1148 byl biskupem v Pasově a v roce 1164 se stal arcibiskupem v Salcburku.

Ve sporu mezi papežem Alexandrem III. a vzdoropapežem Paschalem III. podporovaným Fridrichem Barbarossou se pokusil zastávat neutrální stanovisko. V březnu 1166 však císař Fridrich svolal říšský sněm na kterém uvalil na Salcburk říšskou klatbu a rozhodl, že jeho majetky měly být rozděleny mezi světskou šlechtu. Konrád povolal k obraně své leníky, ale po čase se musel stáhnout do hor. Během bojů vyhořela v dubnu 1167 katedrála v Salcburku a Konrád začal s její obnovou. Dříve než mohlo dojít k výraznějšímu zklidnění situace arcibiskup Konrád 29. září 1168 zemřel.[2]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 28. 
  2. VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 91–92. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907–1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122–1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln: Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 
  • VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Eberhard I. z Biburgu
Znak z doby nástupu Arcibiskup salcburský
11641168
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vojtěch III. Salcburský