Konrád II. Švábský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konrád II. Švábský
vévoda švábský
Narození 1168/1176?
Úmrtí 15. srpna 1196
Durlach
Pochován klášter Lorch
Dynastie Štaufové
Otec Fridrich I. Barbarossa
Matka Beatrix Burgundská

Konrád II. Švábský (1168/1176? - 15. srpna 1196, Durlach)[1] byl vévoda švábský a z Rothenburgu, syn císaře Fridricha Barbarossy. Podporoval svého staršího bratra Jindřicha na výpravě do Itálie a po návratu byl zavražděn zřejmě z pomsty za násilí na ženě. Svými současníky považován za odvážného a smělého bojovníka, ale také za výbušného muže se sklonem k násilí a chamtivosti. [2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako pátý syn císaře Fridricha Barbarossy a jeho druhé choti Beatrix, dcery Renauda Burgundského zřejmě v období let 1170-1177.[3] Jednání o Konrádově sňatku započala na jaře 1187, kdy Fridrich Barbarossa v touze po navázání příbuzenského vztahu s kastilským královským dvorem [pozn. 1] vyslal na Pyrenejský poloostrov poselstvo,[4] které se zúčastnilo v Gormazu dvorského sněmu.[5] K upevnění pouta měl posloužit Konrádův sňatek s princeznou Berenguelou, nejstarší královskou dcerou.[pozn. 2] Na jaře roku 1188 byl Konrád otcem povýšen na vévodu z Rothenburgu a v dubnu téhož roku byla v Seligenstadtu uzavřena svatební dohoda s Alfonsem VIII.[7] Poté se mladík vydal na španělský dvůr, z důvodu nevěstina mládí však nebyl sňatek konzumován a Konrád se stal obětí politických intrik. Již na začátku roku 1189 se vrátil domů a o tři roky později bylo manželství papežem rozvedeno.[8]

Po návratu na štaufský dvůr Konrád doprovázel svého bratra Jindřicha, římského krále na cestě do Itálie, kde Jindřich doufal v císařskou korunovaci.[pozn. 3] V dubnu 1191 byl Jindřich s manželkou papežem Celestýnem III. v Římě korunován a poté se vydal směrem k sicilskému království, kde chtěl získat dědictví své ženy Konstancie uchvácené Tankredem Sicilským. Zpočátku severně položená města vcelku ochotně otevírala své brány štaufskému vojsku a s prvním odporem se Jindřich setkal až u Neapole. Letní horka se stala osudnými pro velkou část armády, která podlehla malárii a v Německu mezitím vypukla vzpoura pod vedením Jindřicha Lva. Konrád se společně s bratrem vrátil do Říše.

Roku 1192 byl Konrád na sněmu ve Wormsu pasován na rytíře a bylo mu slavnostně potvrzeno držení švábského vévodství, které převzal po smrti bratra Fridricha.[pozn. 4] O dva roky později Jindřicha opět doprovázel na teď již úspěšném tažení proti sicilským Normanům a kronikáři o něm hovoří jako o velkém bojovníkovi a smilníkovi. Nebyl mu dopřán dlouhý život, po návratu do Německa vystoupil v souladu s bratrovou politikou proti hraběti Bertoldovi ze Zähringenu a v srpnu 1196 byl zavražděn údajně pro pokus o znásilnění.[2] Byl pohřben v rodovém pohřebišti v benediktinském klášteře Lorch.[1]

Vývod předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Císař chtěl neutralizovat spojenectví Kastílie s Anglií navázané sňatkem Alfonse VIII. s Eleonorou Anglickou. Anglie v tu dobu byla azylem pro jeho odpůrce Jindřicha Lva.
  2. Alfons VIII. měl tou dobou již několik dcer, ale žádného mužského dědice.[6] Konrád by tak měl šanci získat kastilský trůn.
  3. Jindřich chtěl nosit císařský diadém po otci zemřelém na křížové výpravě a také doufal v získání koruny sicilské po taktéž zesnulém Vilémovi, jehož dědičku Konstancii měl za manželku.
  4. Fridrich se společně s otcem zúčastnil třetí křížové výpravy, císař Barbarossa se po cestě utopil a bezdětný Fridrich zemřel při obléhání Akkonu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b www.genealogie-mittelalter.de
  2. a b Allgemeine Deutsche Biographie
  3. OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa : císař a rytíř. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 248.  
  4. Opll, str. 304
  5. Opll, str. 309
  6. www.mittelalter-genealogie.de
  7. Opll, str. 170
  8. Opll, str. 305

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich V.
Znak z doby nástupu Švábský vévoda
1191 - 1196
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip