Václav Novotný (historik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prof. PhDr. Václav Novotný

Václav Novotný
Narození 5. září 1869
Ivančice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. července 1932 (ve věku 62 let)
Řevnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Novotný (5. září 1869 Ivančice[1]14. červenec 1932 Řevnice) byl český historik Gollovy školy a profesor Univerzity Karlovy v Praze.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Václav Novotný se narodil v Ivančicích na jižní Moravě v rodině učitele, dětství a mládí prožil v Českých Budějovicích. Po maturitě zamířil do Prahy studovat dějiny a pomocné vědy historické. Byl žákem profesorů Jaroslava Golla a Josefa Emlera. Zajímal se o poezii a sám např. publikoval jako šestnáctiletý v Zábavných listech (báseň Józa huslař). Jako pokrokář a realista projevoval zájem o veřejné politické dění žurnalistickými příspěvky v Radikálních listech, Neodvislosti a českobudějovickém Pokroku, blízký vztah měl k Času. V roce 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů.

V roce 1893 se stal doktorem filosofie, v letech 18951896 byl profesorem gymnázia v Praze II, jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V. V. Tomka (18181905) i Josefa Emlera (18361899). V období 18961908 byl úředníkem místodržitelského archivu v Praze, v roce 1898 habilitoval jako soukromý docent pro české dějiny. V roce 1905 se mu dostalo titulární mimořádné profesury, ale skutečným mimořádným profesorem byl jmenován až v roce 1908, řádným profesorem se stal v roce 1911 a zůstal jím až do závěru svého života v necelých 63 letech. V letech 1918/1919 působil jako děkan Filosofické fakulty UK. Od roku 1904 byl mimořádným a od roku 1915 řádným členem Královské české společnosti nauk, od 1923 až do smrti tajemník její I. třídy. Od roku 1909 byl dopisujícím, 1918 mimořádným a 1924 řádným členem České akademie věd a umění a předsedou její komise pro vydávání Sbírky pramenů českého hnutí náboženského ve 14. a 15. století. Od roku 1916 působil jako řádný člen Archivní rady ve Vídni, byl též předsedou Historického spolku a stál v čele jeho komise pro vydávání Pramenů dějin českých. Účastnil se též mezinárodních historických kongresů v Bruselu (1923) a Oslo (1928). Byl též rytířem francouzské čestné legie.

Vedle univerzity přednášel od jejího zřízení v roce 1919 na Státní archivní škole v Praze, v letech 19221929 také na Škole vysokých studií pedagogických. Ve své vědecké práci se zaměřil na husitství, Mistra Jana Husa, náboženské dějiny a postupně celé starší české dějiny. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR (tehdy ještě Ústřední archiv ČSAV) v Praze. Pohřben je na smíchovském hřbitově na Malvazinkách.

Archivní fondy a sbírky v České republice[editovat | editovat zdroj]

  • Novotný Václav; Archiv Akademie věd ČR
  • Novotný Václav st.; Státní okresní archiv České Budějovice
  • Rodinný archiv Novotných; Muzeum Ivančice

Biografie[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Vojtíšek. Václav Novotný. O jeho osobě a díle. Praha 1932. 13 s.
  • Rudolf Urbánek. Václav Novotný. Praha 1933. 73 s.
  • Jaroslava Hoffmannová. Václav Novotný (1869-1932). Život a dílo univerzitního profesora českých dějin. Praha, Academia 2014. 557 s., 40 s. obr. příl.

Dílo (ukázka)[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: Český časopis historický (dále jen ČČH)
Zdroj: bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR

  • Novotný, Václav : České dějepisectví v prvém desetiletí republiky. P., Historický spolek 1929. 161 s. Zpr.: ČČH 36, 1930, č. 2, s. 401.
  • Novotný, Václav : České dějiny. Část 2. Díl I. 1215 s. [Zpr.]: ČČH 19, 1913, č. 4, s. 504.
  • Novotný, Václav : České dějiny. Díl I. část 1. P., 1912. 712 s. Laichterův Výbor nejlepších spisů poučných. Zpr.: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 18, 1912, č. 1, s. 120-121.
  • Novotný, Václav : České dějiny. Díl 1. [Rejstřík]: Odložilík, Otakar. 1937. část 4. [Zpr.]: ČČH [43], 1937, č. 2, s. 421-422.
  • Novotný, Václav : České dějiny. Díl 3. Část 1 a 2. Věk Poděbradský. [Napsal.]: Urbánek, Rudolf. P., 1-2, 1915 - 1918, 976 s. + 1047 s. [Rec.]: Krofta Kamil, ČČH [25], 1919, č. 1-2, s. 302-309.
  • Novotný, Václav : České dějiny. Laichterův Výbor nejlepších spisů poučných. Zpr.: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 17, 1911, s. 125.
  • Novotný, Václav : České dějiny. [3. díl]. Laichter 1928. 1088 s. [Zpr.]: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 34, 1928, č. 2, s. 437-438.
  • Novotný, Václav : Husitství. In: Národní čítanka s. 60-80. [Zpr.]: ČČH [24], 1918, s. 356.
  • Novotný, Václav : Husův glejt. In: ČČH 2, 1896, č. 1, s. 10-24; č. 2, s. 67-86, č. 3, s. 146-171.
  • Novotný, Václav : Inquisitio domorum hospitalis s. Johannis Hierosolimitani per Pragensem archidioecesim facta anno 1383. Z rukopisu vatikánského vyd. P., 1901. 77 s. Archiv České Akademie. Č. 19. Rec.: -G.F.-,[ Friedrich Gustav,] ČČH 7, 1901, č. 2, s. 214.
  • Novotný, Václav : Jan Žižka. Zlatá Praha P., 1924, říjen. 21 s. + 22 př. [Zpr.]: -J.P.-,[ Pekař Josef,] ČČH 31, 1925, č. 3, s. 651.
  • Novotný, Václav: Náboženské hnutí české ve 14. a 15. stol. Část 1, Do Husa. Praha: J. Otto, [1915]. 280 s. Sbírka přednášek a rozprav; ser. 6. č. 10. Dostupné online

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Materiál čerpán též z web stránek http://www.historie.kvalitne.cz, kde lze nalézt korespondenci a plné texty prací dr. Novotného a nekrology otištěné na jeho počest.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]