Maturita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Zkouška dospělosti. O americkém filmu z roku 1999 pojednává článek Zkouška dospělosti (film).

Maturita je zkouška zakončující úplné středoškolské vzdělání (3 v ISCED) v Česku. Maturitní zkouška se v určitých obměnách vyskytuje v Rakousku, Polsku, na Slovensku, v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Srbsku, Černé Hoře, Slovinsku, Švýcarsku. V některých dalších zemích se žádná závěrečná zkouška na konci studia neskládá a studenti tak zakončují své vzdělání standardně složením posledního ročníku školy. Obdobou maturity ve světě je pak britská zkouška A-level (A-level exam) a německá „Abitur“. Ve Francii pak studenti skládají zkoušku „le baccalauréat“, zkráceně „le bac“. Konání maturitní zkoušky je povinnou součástí studia na střední škole.[kde?][zdroj?] Složení maturitní zkoušky je předpokladem k přijetí ke studiu na vysoké škole. Nesložení maturitní zkoušky vede k ukončenému středoškolskému vzdělání bez maturity, což mohou studenti doložit vysvědčením z posledního ročníku.

Určité formy tzv. státní maturity byly zavedeny v některých zemích Evropy (vč. Česka). V Německu skládají studenti jednotnou zkoušku na úrovni spolkových zemí (úspěšnost zde přesahuje 90 %), výsledky pak hrají podstatnou roli při přijetí na vysokou školu. V Polsku si studenti vybírají ze dvou úrovní obtížnosti – volba se přizpůsobuje vysoké škole, na kterou se hlásí (např. na medicínu je třeba vyšší úroveň). Ve Slovinsku skládají studenti státní maturity již asi dvě desítky let a do jejich přípravy se zapojují také místní univerzity, přičemž opět je výsledek zohledněn při přijetí na příslušnou vysokou školu.[1] V Česku složení maturitní zkoušky, která zakončuje několikaleté předchozí studium, umožňuje v podstatě dvě základní věci: zakončuje se takto nabývání určité formální kvalifikace (vyžadují např. určitá regulovaná povolání, blíže: živnost), a též umožňuje studium na vysoké škole, a to ve kterékoli oblasti (či event. i studium na vyšší odborné škole).

Původ a význam slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo „maturita“ pochází z latinského slova maturitas (zralost). Jiné slovo je adjektivum maturus (zralý) tvořící základ pojmu „matura“ v jiných jazycích (např. v rakouské němčině, maturity v angličtině označuje dospělost). V minulosti se na území někdejšího Československa tato zkouška oficiálně označovala jako „zkouška dospělosti“ (viz snímek). V dnešní době se termín „zkouška dospělosti“ užívá pouze v neoficiální komunikaci. Termín „matura“ je používán také v jihoslovanských zemích, kam se „zkouška dospělosti“ rozšířila díky habsburské školské tradici.

Historie maturity[editovat | editovat zdroj]

Maturitní vysvědčení komunisty popraveného kněze Jana Buly

Zárodek maturit se objevil na počátku 19. století, konkrétně v roce 1812, v Prusku. Tyto standardizované zkoušky tehdy otevřely dveře studentům univerzity. Do českých zemí se maturity dostaly v roce 1849 v rámci Exner-Bonitzovy reformy. Tyto ústní a písemné „standardizované státní zkoušky“ se skládaly z více částí, měly vysokou obtížnost a byly povinné pro další přijetí, resp. další studia, na vysoké škole – skládaly se pouze na klasických gymnáziích. Zkoušky obsahovaly 2 části - ústní (literatura mateřského jazyka, latinská a řecká gramatika, dějepis, zeměpis, matematika, přírodní vědy, fyzika a gramatika dalšího „živého“ jazyka) a písemnou (slohová práce v mateřském jazyce, písemná práce v dalším „živém“ jazyce, přeložení textu z/do latiny, přeložení řecky psaného textu, práce z matematiky). Roku 1896 (14. 5.) byl vydán říšský zákon (ministrem Hasnerem),[zdroj?] který zavedl maturitu i na tzv. reálkách. V roce 1908 ministr Gustav Marchet provedl reformu, při které zrovnoprávnil maturitní zkoušky na všech školách a snížil nároky na ústní zkoušky.

Zkouška z českého jazyka začala nabývat na důležitosti vznikem Československa, tedy od roku 1918. Reforma z roku 1931 rozšířila na českých školách písemnou zkoušku o zkoušku z němčiny. Na německých školách naopak o zkoušku z češtiny. Ústní zkoušky pak byly o něco jednodušší.

Od roku 1942 při maturitní zkoušce nabyl na důležitosti předseda komise, ostatní členové měli pouze poradní hlas. Předsedové komise pak měli od německé inspekce nařízeno, aby 20 % neprospělo. Následovalo zpřísnění podmínek v roce 1943, kdy studenti museli odpovídat minimálně na jednu otázku v němčině (z dějepisu, zeměpisu, či matematiky). V roce 1948 byla obtížnost závěrečných zkoušek snížena (vypadla z nich například matematika). Hlavním kritériem byl politický profil studenta. Od roku 1951 se písemná část skládala pouze z češtiny a ruštiny, ústní pak z češtiny, ruštiny a dalších 2 předmětů. Od roku 1967 se pak do zkoušek matematika vrátila a to jako volitelná, tedy bylo si možno vybrat místo ruštiny matematiku a maturovat z jiných cizích jazyků.

Od roku 1989 se maturita skládala povinně pouze ze zkoušky z českého jazyka a literatury a dobrovolně z výběru dalších předmětů. Na středních odborných školách pak byla součástí maturit povinná praktická, či písemná a ústní zkouška z odborných předmětů (dle zaměření konkrétní školy). V 90. letech 20. století se v Česku začaly objevovat první diskuse o tzv. státních maturitách, a to na doporučení OECD.[1] Státní maturity pak byly v Česku spuštěny v roce 2011.

Státní maturita v Česku[editovat | editovat zdroj]

Státní maturita byla po průtazích spuštěna na jaře roku 2011. Maturita má 2 obtížnosti: základní a vyšší. Podle školského zákona se maturitní zkouška skládá ze dvou částí – z profilové části, kterou si určí každá škola sama („část školní“) a z části společné pro všechny školy vypracované ministerstvem školství („část státní“). Každá z nich se dále dělí na jednotlivé zkoušky, které musí student pro získání středoškolského vzdělání s maturitou vykonat všechny úspěšně. Předpokladem připuštění k maturitní zkoušce je úspěšné ukončení posledního ročníku střední školy a podání přihlášky k maturitní zkoušce (většinou v listopadu daného školního roku).

Společná část je rozdělena na 2 povinné zkoušky: z českého jazyka a literatury a buď libovolného cizího jazyka (který je na škole vyučován), nebo matematiky. Od roku 2013 tak lze složit maturitu z anglického, německého, francouzského, španělského či ruského jazyka.

Profilová část maturity se skládá z 3 povinných zkoušek. Jejich nabídku v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, formu, témata a termíny stanovuje ředitel školy. Každý student může konat i 4 další nepovinné zkoušky z nabídek ředitele a MŠMT. I zde stanovuje témata a termíny konání zadavatel (ředitel nebo MŠMT). Zadavatel může také vybrat formu. Má na výběr: ústní zkoušku před komisí, obhajobu předem vypracované maturitní práce před komisí, praktickou zkoušku a písemnou zkoušku, i jejich kombinace. Písemné zkoušky, a pokud je to nutné, i praktické zkoušky, jsou neveřejné, ostatní jsou veřejné. Před započetím této části maturity je student na 5 dnů uvolněn z výuky („svatý týden“), přičemž následně zkoušku vykoná ve své škole. Vzhledem k tomu, že hodnocení písemných zkoušek (testy a písemné práce) zajišťuje centrálně organizace Cermat, je období psaní těchto prací časově posunuto výrazně před období ústních zkoušek - písemná práce z českého jazyka na začátek dubna, ostatní testy na začátek května. Maturitní ročníky tak mají až o polovinu zkráceno 2. pololetí.

Úspěšnému absolventovi obou částí maturitních zkoušek je uděleno vysvědčení o maturitní zkoušce. První maturitní ročník, který maturoval již dle plánu Nová maturita, maturoval v roce 2011, celorepubliková úspěšnost byla 83,1 %, neúspěšných studentů bylo 16,9 %.[2]

Zkouška z českého jazyka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Maturita z českého jazyka.

Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury (povinná pro všechny maturanty) se skládá z 3 částí: didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky.

Didaktický test[3] je zadáván centrálně, v základní úrovni obsahuje okolo 32 úloh, které jsou uzavřené (tj. s jednou možnou odpovědí, výběr ABCD, případně výběr ANO-NE, zpravidla v jedné úloze musí být 5 úryvků věty seřazeno za sebou, aby věta dávala smysl). Didaktický test je zaměřen na osvojení pravidel českého pravopisu a práci s textem, jeho pochopení. Při didaktickém testu je povolen překladový slovník, čas na vypracování je jedna hodina.

Písemná práce[4] je psána ve stejný den jako didaktický test, zadání je opět centrální a skládá se v základní verzi z 6 možných témat, každé téma má zadané jiné zpracování (publicistický styl, úvahový text, otevřený dopis apod.). Studenti mají 20 minut na výběr tématu, poté mají na napsání práce dalších 90 minut. Text musí obsahovat alespoň 250 slov (tolerance 50 slov, horní hranice nestanovena) a musí splňovat všechny pravopisné a morfologické náležitosti. Při této části je povoleno použití překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.[zdroj?] Studenti mohou využít Pravidla českého pravopisu.

Třetí částí je ústní zkouška,[5] při které si student losuje jedno z dvaceti zadání podle svého seznamu literatury. Těchto dvacet knih si student vybírá na základě školního seznamu literatury, který obsahuje nejméně 60 literárních děl. Po vylosování otázky dostane maturant pracovní list s ukázkou z díla a druhým textem neuměleckým (dopis, objednávka, recenze, publicistika apod.). Po dvacetiminutové přípravě musí o obou textech 15 minut hovořit.

Zkouška z cizího jazyka[editovat | editovat zdroj]

Zkouška z cizího jazyka lze konat z anglického, německého, španělského, francouzského, či ruského jazyka. Tato zkouška obsahuje 3 části: didaktický test, písemnou práci a ústní zkoušku.

Didaktický test[6] obsahuje 2 části – poslechovou část, která trvá 40 minut, zbylých 60 zbývá na ověřování jazykových vědomostí. Svou skladbou se pak podobá didaktickému testu z českého jazyka.

Písemná část[7] pak trvá 60 minut, přičemž je povoleno užití slovníku, který neobsahuje specifické části věnované písemnému projevu, či korespondenci.

Témata při ústní zkoušce[8] pak svým obsahem odpovídají výstupu školního vzdělávacího programu. Student si volí 1 zadání z nabídky minimálně 5 témat. Každé téma pak může být při zkoušce použito jen jednou denně. Délka ústní zkoušky se pak odvíjí na délce určené na pracovních listech, podle kterých se zkouška řídí a na kterých je i stanovena časová dotace na každou otázku.

Zkouška z matematiky[editovat | editovat zdroj]

Zkouška z matematiky je alternativou pro zkoušku z cizího jazyka. Na vybraných středních školách je pak zkouška z matematiky povinná. Jedná se především o technická, ekonomická, pedagogická, zdravotnická, přírodovědná a vojenská lycea a gymnázia. Tuto zkoušku si pak v průměru vybírá méně studentů, ačkoliv se skládá pouze z jednoho didaktického testu.[9]

Tento test pak trvá 105 minut. Tento test obsahuje jak uzavřené otázky (výběr možností), tak lehce otevřené a široce otevřené, přičemž u tohoto typu otázek se přihlíží k postupu výpočtu uvedeného na záznamovém archu, kdy se hodnotí postup, samotné uvedení výsledku nestačí. Při této zkoušce je povoleno použití matematických, fyzikálních a chemických tabulek, rýsovací potřeby a kalkulačka bez grafického režimu, rovněž lze použít publikace, které nepřesahují obsah běžných tabulek a které neobsahují řešené vzorové úlohy.

Stručný přehled úspěšnosti studentů v jednotlivých testech státní maturity[editovat | editovat zdroj]

Kompletní statistiky lze nalézt na stránkách zhotovitele státních maturit – příspěvkové organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT,[10] spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky – MŠMT). Oficiální a podrobné informace, týkající se státních maturit, lze pak najít na stránkách[11] zadavatele (MŠMT), vytvořených speciálně pro tento účel.

Český jazyk
Písemná část - souhrn ČR 2013 2014 2015 2016 2017
podíl volby předmětu (v %) 100
konali 77340 70474 65473 62309 58598
uspěli 75601 69347 64268 61442 56894
neuspěli 1739 1127 1205 867 1704
medián úspěšnosti (v %) 66,7 70 66,67 70 66,67
Didaktická část - souhrn ČR
podíl volby předmětu (v %) 100
konali 77326 70464 65457 62303 58438
uspěli 75955 68519 61141 57034 53012
neuspěli 1371 1945 4316 5269 5426
medián úspěšnosti (v %) 71 76,82 68 66 66
Anglický jazyk
Písemná část - souhrn ČR 2013 2014 2015 2016 2017
podíl volby předmětu (v %) 51,9 55,3 63,1 66,9 69,9
konali 40364 39125 41314 41495 40496
uspěli 39535 37451 40498 39965 39059
neuspěli 829 1674 816 1530 1437
medián úspěšnosti (v %) 86,1 83,34 86,12 83,34 83,34
Didaktická část - souhrn ČR
podíl volby předmětu (v %) 51,9 55,3 63,1 66,9 69,9
konali 40345 39099 41291 41472 40505
uspěli 39495 37356 38675 39082 38297
neuspěli 850 1743 2616 2390 2208
medián úspěšnosti (v %) 84,1 77,78 79,73 83,16 81,06
Německý jazyk
Písemná část - souhrn ČR 2013 2014 2015 2016 2017
podíl volby předmětu (v %) 7,1 6,4 5,2 3,8 3
konali 5244 4213 3142 2133 1614
uspěli 4506 3565 2781 1685 1363
neuspěli 738 648 361 448 251
medián úspěšnosti (v %) 63,9 63,89 66,67 61,12 66,67
Didaktická část - souhrn ČR
podíl volby předmětu (v %) 7,1 6,4 5,2 3,8 3
konali 5244 4211 3141 2135 1617
uspěli 4866 3841 2520 1692 1337
neuspěli 378 370 621 443 280
medián úspěšnosti (v %) 66,7 61,91 57,15 58,95 64,22
Španělský jazyk
Písemná část - souhrn ČR 2013 2014 2015 2016 2017
podíl volby předmětu (v %) 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
konali 173 186 134 154 142
uspěli 171 182 132 153 136
neuspěli 2 4 2 1 6
medián úspěšnosti (v %) 83,3 77,78 83,34 80,56 77,78
Didaktická část - souhrn ČR
podíl volby předmětu (v %) 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
konali 173 186 134 154 142
uspěli 171 184 130 152 138
neuspěli 2 2 4 2 4
medián úspěšnosti (v %) 92,1 88,89 90,48 90,005 89,48
Francouzský jazyk
Písemná část - souhrn ČR 2013 2014 2015 2016 2017
podíl volby předmětu (v %) 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2
konali 209 196 137 127 117
uspěli 204 193 136 124 116
neuspěli 5 3 1 3 1
medián úspěšnosti (v %) 86,1 86,12 80,56 80,56 83,34
Didaktická část - souhrn ČR
podíl volby předmětu (v %) 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2
konali 209 196 137 127 117
uspěli 209 194 136 126 113
neuspěli 0 2 1 1 4
medián úspěšnosti (v %) 87,3 85,72 82,54 90,53 89,48
Ruský jazyk
Písemná část - souhrn ČR 2013 2014 2015 2016 2017
podíl volby předmětu (v %) 1,9 1,8 1,7 1,7 1,6
konali 1488 1323 1114 1027 881
uspěli 1447 1276 1091 974 817
neuspěli 41 47 23 53 64
medián úspěšnosti (v %) 77,8 80,56 80,56 75 75
Didaktická část - souhrn ČR
podíl volby předmětu (v %) 1,9 1,8 1,7 1,7 1,6
konali 1488 1323 1118 1026 882
uspěli 1475 1293 1093 934 788
neuspěli 13 30 25 92 94
medián úspěšnosti (v %) 74,6 74,61 73,02 68,43 65,27
Matematika
Didaktická část - souhrn ČR 2013 2014 2015 2016 2017
podíl volby předmětu (v %) 38,7 36 29,6 27,2 25,2
konali 29516 25130 19304 16988 14756
uspěli 23580 19077 14689 13048 11675
neuspěli 5936 6053 4615 3940 3081
medián úspěšnosti (v %) 54 50 52 54 54

Ústní zkouška – obecně[editovat | editovat zdroj]

Nejviditelnější částí maturity je ústní zkouška z předmětů společné části a profilové části. Zkouška se koná zásadně před maturitní komisí složené z předsedy (který je jmenován zřizovatelem, tedy většinou krajem, a není zaměstnancem příslušné školy – nejčastěji učitel z jiné školy v regionu), místopředsedy, třídního učitele maturující třídy, zkoušejících jednotlivých předmětů (učitel který daný předmět ve třídě vyučoval) a přísedících (učitel s odborností ke zkoušenému předmětu). Termíny ústních zkoušek vyhlašuje ředitel školy dle závazného harmonogramu maturitních zkoušek – na měsíc květen až červen. Pro každou maturující třídu bývá určen celý týden, kdy jsou studenti rozlosováni na jednotlivé dny, případně rozděleni do dnů dle volitelných předmětů a podobně. Názvy otázek z jednotlivých předmětů zveřejní ředitel školy v říjnu daného školního roku a žáci si je průběžně vypracovávají.

Ústní zkouška – průběh[editovat | editovat zdroj]

Na začátku prvního maturitního dne se do školy dostaví celá maturující třída a ředitel školy spolu s předsedou maturitní komise maturity oficiálně zahájí. V dalších dnech dochází do školy již pouze maturující studenti a spolu s nimi i tzv. služba. Službu většinou vykonávají studenti třídy, kteří již zkoušku absolvovali v předchozích dnech a zajišťují občerstvení a nápoje pro maturitní komisi a případně i maturující studenty. Pro tyto účely je vyhrazena přípravná místnost - většinou v sousedství maturitní místnosti, kde se připravují či odpočívají maturující studenti mezi jednotlivými zkouškami. Většinou je vhodné, aby se třída předem s vyučujícími dohodla jaký typ a formu občerstvení připravit.

Maturuje se většinou po předmětech, kdy všichni studenti projdou postupně zkouškou například z českého jazyka, poté všichni z konkrétního cizího jazyka atd. Pořadí předmětů, studentů a časů zkoušek rozdělí třídní učitel i s ohledem na další výuku zkoušejících učitelů. Student si nejprve před komisí vylosuje číslo otázky a následně má k dispozici čas na přípravu na určeném místě („potítko“), kam ho uvede nejčastěji přísedící. Zde si může psát poznámky. Následně je zkoušejícím vyzván ke zkoušce. Student hovoří, dokud nevyčerpá téma, nebo mu jsou položeny doplňující otázky. Zkoušející, přísedící a předseda si průběžně činí poznámky o výkonu studenta. Předměty u maturitní zkoušky mohou být i souborné - jedna zkouška z několika příbuzných předmětů (například soubor ekonomických předmětů a podobně).

Maturitní den je ukončen poradou maturitní komise (případně probíhají dílčí porady po jednotlivých blocích předmětů), kdy komise o jednotlivých známkách hlasuje. Následně jsou pozvání maturující studenti a seznámeni s výsledky (buď celé zkoušky, nebo doposud známých výsledků dílčích zkoušek). Poslední maturitní den je studentům předáno maturitní vysvědčení („vysvědčení o maturitní zkoušce“); může se tak dít při slavnostním ceremoniálu.

Ústní maturitní zkoušky jsou z principu veřejné a může jim tak přihlížet kdokoliv. Přihlížející však nesmí do průběhu zkoušek nijak zasahovat a rušit je.

Kontroverze státních maturit[editovat | editovat zdroj]

Státní maturity se často objevují v médiích. Již několik let se v odborných kruzích i mezi širokou veřejností diskutuje[12] o významu plošného nasazení státních maturit a jejich obsahu. Dalším tématem je pak finanční náročnost na zavedení této zkoušky do praxe a s tím spojená délka integrace[13] státní maturity do školského zákona. V neposlední řadě se pak zmiňuje nízká, či naopak vysoká náročnost obsahu, nebo ztroskotání původního plánu zavést vyšší obtížnost zkoušky jako náhradu přijímacího řízení na vysoké školy. Pravidelně se pak i objevují kauzy ohledně špatně položených, či nejasných otázek, nebo kontroverze ohledně jejich hodnocení.[14]

Změny ve státních maturitách[editovat | editovat zdroj]

Vedle mateřského jazyka (českého jazyka a literatury), cizího jazyka (angličtina, němčina, ruština a další) je schválena od školního roku 2021/2022 povinná maturitní zkouška i na středních odborných školách též i z matematiky. Uvedené se netýká oborů zdravotních, sociálních, či uměleckých. Ministryně školství Kateřina Valachová k tomu uvedla: „První maturantské ověřování v těchto oborech proběhne na jaře 2022, je to pouhopouhý rok po gymnáziích a lyceích, takhle je to fér (...)“[15]

Maturita v jiných státech[editovat | editovat zdroj]

Rakousko[editovat | editovat zdroj]

V Rakousku má obdoba české maturity větší váhu a nemají ji ani některé učitelky nebo zdravotní sestry.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Povinná maturita z matematiky. Česká televize [online]. 2017-02-22. Dostupné online. 
  2. Gymnazisté odmaturovali úspěšně. Učni nikoliv. Třebíčský deník. 2011-06-17. Dostupné online [cit. 2017-12-05]. (česky) 
  3. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  5. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  8. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  9. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  10. https://vysledky.cermat.cz/. vysledky.cermat.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  11. S.R.O., MPresent. Oficiální stránky maturitní zkoušky. www.novamaturita.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  12. Proč zrušit maturity. www.eduin.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  13. Odklad maturit z matematiky pro odborné školy vadí gymnáziím | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  14. Maturanti vyzvali Cermat k opravě problematických hodnocení slohů | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. (česky) 
  15. Maturita z matematiky bude povinná i na odborných školách, rozhodla vláda. iDNES.cz [online]. 2017-02-20. Dostupné online. 
  16. Maturitu nezíská v Rakousku jen tak někdo, nemají ji ani některé učitelky, říká Češka žijící ve Vídni. Česká škola [online]. 2018-03-10 [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]