Jan Bula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Bula
mučedník
Služebník Boží
Církev římskokatolická
Diecéze brněnská
Svěcení
Kněžské svěcení 29. července 1945
světitel Stanislav Zela
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 24. června 1920
Místo narození Lukov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí 20. května 1952
(ve věku 31 let)
Místo úmrtí Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost Česká
Svatořečení
Začátek procesu 28. ledna 2004

Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Jan Bula v kněžském úboru mezi dětmi při pouti. Práce s dětmi a mládeží patřila k úkolům, které plnil s radostí. Právě proto měl jeho osud režimu posloužit jako výstraha všem kněžím, kteří by přestupovali zákaz výchovného působení na mládež.

Jan Bula (24. června 1920, Lukov20. května 1952, Jihlava) byl český římskokatolický kněz, administrátor farnosti Rokytnice nad Rokytnou. Byl jednou z obětí justičních vražd, které komunistický režim spáchal v rámci tzv. babických procesů. Katolická církev zahájila řízení o jeho blahořečení.[1] V lednu 2015 došlo k zapečetění obálek k přípravě blahořečení ve Vatikánu.[2] Dalším krokem procesu blahořečení Jana Buly a Václava Drboly bylo ukončení procesní části v rámci biskupství brněnského a posléze došlo ke slavnostnímu zapečetění všech materiálu na slavnostní mši, materiály budou převezeny do Vatikánu.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Bula se narodil v železničářské rodině. Teologii vystudoval v Brně. 29. července 1945 přijal kněžské svěcení. Působil jako kaplan v Rokytnici nad Rokytnou. V roce 1949 se stal administrátorem farnosti Rokytnice nad Rokytnou. V místech, kde působil, byl oblíben, vyhledávala ho zejména mládež.

V únoru roku 1951 jej kontaktoval Ladislav Malý, jeho někdejší spolužák z gymnázia. Tvrdil Bulovi, že unesl z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a chce jej převést přes hranice. Zároveň tvrdil, že arcibiskup se před přechodem hranic chce vyzpovídat. Krátce nato byl P. Bula před spoluprací s Malým varován P. Janem Podveským, farářem z Jaroměřic nad Rokytnou, pro podezření, že je agentem provokatérem, řízeným StB. Dne 28. dubna 1951 Malému sdělil, že s ním spolupracovat nebude, a dva dny nato byl zatčen.

Ladislav Malý zorganizoval 2. července 1951 přepadení schůze MNV v Babicích, při kterém došlo k zastřelení tří funkcionářů. P. Bula, který v době této akce byl již čtvrt roku ve vězení, byl s touto akcí vykonstruovaně spojen, a byl odsouzen ve vykonstruovaném veřejném soudním procesu 15. listopadu 1951 v Třebíči k trestu smrti. Celý soudní proces provázela masivní propagandistická kampaň.

Po zamítnuté žádosti o milost byl Jan Bula 20. května 1952 oběšen v Jihlavě.

V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován. Od roku 2004 se připravuje jeho blahořečení.[4] Také Starokatolická církev v České republice si ho připomíná jako mučedníka.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biskupství brněnské. Kanonizační řízení - Úvodní strana [online]. Biskupství brněnské, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  2. ČERNÝ, Kamil. Mučedníci se přiblížili blahořečení. Spisy zamíří do Vatikánu. Třebíčský deník [online]. 24. 1. 2015. Dostupné online.  
  3. HROMKOVÁ, Dominika. O blahořečení dvou kněží popravených komunisty rozhodne Řím [online]. iDNES.cz, 2015-12-17, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  4. Česká biskupská konference. Brněnští kandidáti na svatořečení: oběti dvou totalitních režimů [online]. Tiskové středisko České biskupské konference, [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.  
  5. Nový starokatolický misál [online]. getsemany.cz, [cit. 2016-02-22]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 21–22.  
  • MIKULÁŠEK, Jiří: Sejdeme se v nebi. Životní příběh mladého kněze Jana Buly. Brno 2003.
  • RŮŽIČKA, Jan. Život Jana Buly. In Věřím, že můj krátký život nebyl nadarmo. Sborník z konference k 90. výročí narození kněze Jana Buly. Brno : Biskupství brněnské, 2010. S. 59–75.
  • VAŠKO, Václav: Dům na skále 2. Kostelní Vydří 2007, s. 393–396.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]