Leopold Hasner von Artha

Leopold Hasner von Artha
Leopold Hasner von Artha
Předseda vlády Předlitavska
	Ve funkci:; 1. února 1870 – 12. dubna 1870
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Ignaz von Plener (pověř.)
Nástupce	Alfred Potocki
Ministr kultu a vyučování Předlitavska
	Ve funkci:; 30. prosince 1867 – 1. února 1870
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Karel Auersperg, Eduard Taaffe (provizorní), Ignaz von Plener (provizorní)
Předchůdce	Anton von Hye
Nástupce	Karl von Stremayr
Doživotní člen Panské sněmovny ; rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 5. května 1867 – 5. června 1891
Panovník	František Josef I.
Poslanec rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 1861 – 1867
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – 1865
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana
Narození	15. března 1818; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	5. června 1891 (ve věku 73 let); Bad Ischl; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Bad Ischl Friedhof
Rodiče	Leopold Hasner Ritter von Artha
Příbuzní	Josef Hasner von Artha (sourozenec)
Alma mater	Karlo-Ferdin. univ.
Profese	pedagog, spisovatel, profesor, ekonom, novinář a politik
Ocenění	čestný občan Vídně (1889)
Commons	Leopold Hasner von Artha
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Hasner von Artha (15. března 1818 Praha – 5. června 1891 Bad Ischl^[1]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník a politik, v letech 1867–1870 ministr kultu a vyučování Předlitavska, pak v roce 1870 krátce předseda vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera).

Biografie

V mládí studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a od roku 1836 i právo. V roce 1842 získal titul doktora práv. Do roku 1848 pak pracoval jako justiční úředník. V letech 1848-1849 působil jako redaktor listu Prager Zeitung. Roku 1849 nastoupil jako pedagog na pražskou univerzitu. Vyučoval zde právní filozofii a od roku 1851 až do roku 1863 i národohospodářství.^[2]

Od počátku 60. let se angažoval v politice. Roku 1861 se stal poslancem Českého zemského sněmu a skrz něj byl zvolen v 1861 i za poslance Říšské rady (za městskou kurii v Čechách, obvod Praha-Staré Město). Poslancem Říšské rady se stal i v následujícím funkčním období od roku 1867. Již 17. května 1867 se ale vzdal mandátu, protože byl povolán do Panské sněmovny. Na Říšské radě patřil ke stoupencům liberální Ústavní strany a zastáncům centralizovaného demokratického rakouského státu.^[3]^[2]

V roce 1863 se stal prezidentem školské rady při státním ministerstvu, ovšem z tohoto postu odstoupil v roce 1865. Věnoval se pak nadále akademické práci, vyučoval národohospodářství na Vídeňské univerzitě, kde v ročníku 1867/1868 působil i jako její rektor.^[2]

Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 1867, kdy se za vlády Karla von Auersperga stal ministrem kultu a vyučování Předlitavska. Funkci zastával od 30. prosince 1867 do 1. února 1870. Z roku 1869 pochází tzv. "Hasnerův zákon", kterým byla ustanovena pravidla vyučování na školách obecných, zavedena škola obecná a měšťanská, učitelské ústavy, stanovena osmiletá školní povinnost a pravidla pro ekonomické a sociální zabezpečení učitelů (pravidelné platy).^[4] Na tento zákon navázal prozatímní školní řád pro školy obecné, vydaný v roce 1870, jenž stanovil základní pravidla chování ve škole. Zákon také upravoval povinnosti dětí a učitelů a zavedl zákaz tělesných trestů.^[5]

Následně krátce nastoupil na pozici předsedy vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera). Předsedou vlády byl jen několik týdnů, od 1. února 1870 do 12. dubna 1870.^[6] Jako ministr se podílel na definici vztahu církve a škol, rozvoji sítě základních škol a zasadil se o zřízení lékařské fakulty na univerzitě v Innsbrucku. Z postu ministra přešel do čela vlády v době vyhroceného pnutí mezi stoupenci liberalistického centralismu a konzervativního federalismu. Nepodařilo se mu ale pro svůj kabinet dojednat trvalejší podporu a podal demisi.^[2]

I po odchodu z vládních funkcí byl ale nadále, až do konce 80. let 19. století, aktivní při jednání Panské sněmovny.^[2]

Jeho bratrem byl oční lékař, profesor na pražské univerzitě a politik Josef Hasner von Artha.^[7]

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Bad Ischl
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Leopold (1818-1891), Rechtswissenschaftler und Ministerpräsident, s. 202. (německy)
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 165.
↑ BUKOVSKÁ, Radka. Vývoj školské správy na našem území: Bakalářská práce. Brno: PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, 2010. S. 17.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 586.
↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Josef (1819-1892), Ophthalmologe, s. 202. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Hasner von Artha na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leopold Hasner von Artha
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Leopolda Hasnera *1788

[matrikaZ-1] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Bad Ischl

[Biographien-2] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Leopold (1818-1891), Rechtswissenschaftler und Ministerpräsident, s. 202. (německy)

[3] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[4] VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 165.

[5] BUKOVSKÁ, Radka. Vývoj školské správy na našem území: Bakalářská práce. Brno: PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, 2010. S. 17.

[6] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 586.

[7] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Josef (1819-1892), Ophthalmologe, s. 202. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Vláda Karla Auersperga (1867–1870)

Předseda vlády Předlitavska	Karel Vilém z Auerspergu (30. prosince 1867 – 24. září 1868) Eduard Taaffe (24. září 1868 – 15. ledna 1870; provizorní) Ignaz von Plener (15. ledna 1870 – 1. února 1870; provizorní)

Ministři Předlitavska	Karl Giskra (vnitro) • Rudolf Brestel (finance) • Leopold Hasner (kult a vyučování) • Eduard Herbst (spravedlnost) • Ignaz von Plener (obchod) • Alfred Potocki (zemědělství) • Eduard Taaffe (zeměbrana) • Johann von Berger (bez portfeje)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Friedrich Ferdinand von Beust (zahraniční věci) • Franz von John (válka) •→ Franz Kuhn von Kuhnenfeld (válka) • Franz Karl von Becke (finance) •→ Friedrich Ferdinand von Beust (finance)

Vláda Leopolda Hasnera (1870)

Předseda vlády Předlitavska	Leopold Hasner von Artha (1. února – 12. dubna 1870)

Ministři Předlitavska	Karl Giskra (vnitro) • Rudolf Brestel (finance) • Karl von Stremayr (kult a vyučování) • Eduard Herbst (spravedlnost) • Ignaz von Plener (obchod) • Anton von Banhans (zemědělství) • Johann von Wagner (zeměbrana)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Friedrich Ferdinand von Beust (zahraniční věci) • Franz Kuhn von Kuhnenfeld (válka) • Friedrich Ferdinand von Beust (finance)

Ministerští předsedové Předlitavska

Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)