Adolf Auersperg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adolf Daniel kníže z Auerspergu
Adolf Carl Daniel Auersperg.jpg
Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska
Ve funkci:
1879 – 1885
PanovníkFrantišek Josef I.
7. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci:
4. července 1878 – 15. února 1879
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyAdolf Auersperg (zároveň)
PředchůdceJosef Lasser
NástupceEduard Taaffe
9. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
26. listopadu 1871 – 15. února 1879
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceLudwig von Holzgethan
NástupceKarl von Stremayr
Zemský prezident (místodržící) Salcburska
Ve funkci:
1870 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceArnošt Gourcy-Droitaumont
NástupceZikmund Thun-Hohenstein
Nejvyšší zemský maršálek
Českého království
Ve funkci:
1867 – 1870
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceEdmund Hartig
NástupceAlbert Nostitz-Rieneck

Narození21. července 1821
Vlašim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. ledna 1885 (ve věku 63 let)
zámek Goldegg
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníPohřební kaple Auerspergů
ChoťI. (1845) Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk (1820–1849)
II. (1857) Johana Festetics de Tolna (1830–1884)
RodičeKarel Vilém II. z Auerspergu (1781–1827)
Frederika Luisa Henrieta z Lenthe (1791–1860)
Děti1. Karel Maria Alexander (1859–1927)
2. Johana, provdaná z Rohanu (1860–1922)
3. Arnoštka (1862–1935)
4. Aglaë, provdaná Kinská (1868–1919)
5. František (1869–1918)
Příbuzníbratr: Karel Vilém Auersperg (1814–1890)
vnuk: Adolf z Auerspergu (1886–1923)
vnuk: Karel z Auerspergu (1895–1980)
vnučka: Johana z Auerspergu, provdaná z Meranu (1890–1967)
SídloPraha III (od 1868) a Praha III
Profesepolitik a státní úředník
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1878)
Nejvyšší řád Kristův
rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
CommonsAuersperg
1871 čestný občan Salcburku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Vilém Karel Daniel princ z Auerspergu (něm. Adolf Wilhelm Carl Daniel Prinz von Auersperg, 21. července 1821, Vlašim[1]5. ledna 1885, zámek Goldegg), byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1871–1879 ministerským předsedou Předlitavska, liberálně a protiklerikálně orientovaným.[2] Jeho starší bratr kníže Karel Vilém Auersperg (1814–1890) byl rakouským ministerským předsedou v letech 1867–1868.[3]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zámek Goldegg (Dolní Rakousy), majetek prince Adolfa Auersperga

Pocházel z knížecího rodu Auerspergů, narodil se na zámku Vlašim jako třetí syn knížete Viléma II. Auersperga. Studoval práva, ale v roce 1841 vstoupil v hodnosti podporučíka do rakouské armády, v níž sloužil do roku 1859 (aktivní službu opustil v hodnosti majora). Poté byl zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl jmenován Nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Čech a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržícím Salcburska. Coby administrativní centralista nahradil roku 1871 Adolf Auersperg Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství, poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy.

S dílčími úspěchy, ovšem definitivně znamenaly obrat původní vládní politiky o smír s Čechy. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství.

Od roku 1868 měl hodnost c. k. tajného rady a v roce 1869 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Za zásluhy obdržel velkokříž Leopoldova řádu a v roce 1878 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Adolf Auersperg byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1845 v Praze s baronkou Aloisií Mladotovou ze Solopisk (1820–1849), dámou Řádu hvězdového kříže, která pocházela ze staré české šlechty. První manželství zůstalo bezdětné, podruhé se Adolf oženil v roce 1857 ve Vlašimi s uherskou šlechtičnou hraběnkou Johannou Festeticsovou z Tolny (1830–1884), která se později stala c. k. palácovou dámou a také dámou Řádu hvězdového kříže. Její mladší sestra Ernestina se již předtím stala manželkou Adolfova staršího bratra knížete Karla Auersperga. Z druhého Adolfova manželství se narodilo pět dětí.[5]

  • 1. Karel 9. kníže z Auerspergu (26. února 1859 – 19. října 1927), c. k. tajný rada, plukovník, dědičný člen panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Vlašim, manž. 1885 Eleonora Breunner-Enkevoirth (28. července 1864 – 20. ledna 1920)
  • 2. Johanna (17. září 1860 – 17. února 1922), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1885 Alain Benjamin kníže Rohan (8. ledna 1853 – 24. února 1914), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Sychrov
  • 3. Ernestina (1862–1935), nosistelka Alžbětina řádu, čestná dáma Ústavu šlechtičen v Brně
  • 4. Aglaja (28. března 1868 – 10. května 1919), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1892 Ferdinand Vincenc hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (8. září 1866 – 3. února 1916), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, nejvyšší štolba císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Horažďovice a Moravský Krumlov
  • 5. František Maria (11. prosince 1869 – 19. ledna 1918), MUDr., c. k. poručík, manž. 1899 Florence Ellsworth Hazard (25. prosince 1882 – 10. prosince 1960), rozvedli se v roce 1915

Díky sňatkům svých starších sester byl Adolf spřízněn s několika dalšími významnými osobnostmi, jeho švagry byli c. k. generál jezdectva hrabě Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895) nebo český a říšský poslanec Kristián Koc z Dobrše (1806–1883).

Adolfovým majetkem byl zámek Goldegg v Dolním Rakousku, kde také zemřel.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1023–1024 (heslo Karel Vilém Auersperg) ISBN 80-7185-057-8
  3. Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 586
  4. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  5. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 50–57 ISBN 978-80-85955-39-2
  6. Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]