Adolf Auersperg

Příbuzenstvo
otec	Karel Vilém z Auerspergu; 1781–1827
matka	Friederike Luise Henriette z Lenthe ; 1791–1860
manželka	1. Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk ; 1820–1849
manželka	2. Johana Festetics de Tolna ; 1830–1884
syn	Karel Maria Alexander z Auerspergu ; 1859–1927
bratr	Karel Vilém Auersperg ; 1814–1890

Adolf Daniel kníže z Auerspergu
	Adolf Daniel kníže z Auerspergu
Prezident nejvyššího účetního dvora Předlitavska
	Ve funkci:; 1879 – 1885
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády Předlitavska
	Ve funkci:; 26. listopadu 1871 – 15. února 1879
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Ludwig von Holzgethan
Nástupce	Karl von Stremayr
Zemský prezident (místodržící) Salcburska
	Ve funkci:; 1870 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Arnošt Gourcy-Droitaumont
Nástupce	Zikmund z Thun-Hohensteinu
Nejvyšší zemský maršálek Českého království
	Ve funkci:; 1867 – 1870
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Edmund Hartig
Nástupce	Albert Nostitz-Rieneck
Narození	21. července 1821 ; Vlašim; Rakouské císařství
Úmrtí	5. ledna 1885 (ve věku 63 let) ; zámek Goldegg; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Pohřební kaple Auerspergů
Rodiče	Karel Vilém z Auerspergu ; Frederika Luisa Henrieta z Lenthe
Děti	Karl Maria Alexander von Auersperg; Johanna Auersperg
Profese	politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1878); Nejvyšší řád Kristův; rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
Commons	Kategorie Auersperg
	1871 čestný občan Salzburgu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Daniel kníže z Aueršpergu (něm. Adolf Daniel Fürst von Auersperg, 21. července 1821, Vlašim^[1] – 5. ledna 1885, zámek Goldegg), byl ministerským předsedou Předlitavska (1871–1879), liberálně a protiklerikálně orientovaným. Pocházel ze šlechtického rodu Aueršpergů.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po 14 letech aktivní služby důstojníka císařské jízdy byl kníže Auersperg zvolen do Českého zemského sněmu jako člen Konstituční strany velkopanské (1860). Roku 1867 byl jmenován Nejvyšším zemským maršálkem (Oberstlandmarschall) Čech a v roce 1870 byl jmenován zemským místodržícím Salcburska. Coby administrativní centralista nahradil roku 1871 kníže Aueršperg Karla von Hohenwarta ve funkci ministerského předsedy pro předlitavskou polovinu císařství, poté, co se Hohenwartovy plány na větší slovanskou autonomii nepodařilo naplnit. Roku 1873 schválilo Auerspergovo ministerstvo zákon o volební reformě a přistoupilo k programu protiklerikální legislativy. S dílčími úspěchy, ovšem definitivně znamenaly obrat původní vládní politiky o smír s Čechy. Politické skandály a vnitrostranické rozepře ohledně rakouské okupace Bosny a Hercegoviny jej v roce 1879 nakonec přiměly k abdikaci. Auerspergova rezignace znamenala konec německého liberalismu v rakouské politice po zbytek trvání císařství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Auersperg ve Wikimedia Commons
Adolf Prince von Auersperg (Adolf knže z Auerspergu) na www.britannica.com

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[1]

Adolf Auersperg

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Navigační menu

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Další

Hledání

Navigace

Nástroje

Tisk/export

Na jiných projektech

V jiných jazycích

otec	Karel Vilém z Auerspergu 1781–1827
matka	Friederike Luise Henriette z Lenthe 1791–1860
manželka	1. Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk 1820–1849
manželka	2. Johana Festetics de Tolna 1830–1884
syn	Karel Maria Alexander z Auerspergu 1859–1927
bratr	Karel Vilém Auersperg 1814–1890

Ministerští předsedové Předlitavska

Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém Auersperg (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf Auersperg (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August Windischgrätz (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • Franz Thun und Hohenstein (1898–1899) • Manfred Clary-Aldringen (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrad Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Heinrich Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)

Nejvyšší maršálek Království českého

Albert Nostitz-Rieneck (1861–1863) • Karl Graf Rothkirch-Panthen (1863–1866) • Albert Nostitz-Rieneck (1866–1867) • Edmund Hartig (1867) • Adolf Auersperg (1867–1870) • Albert Nostitz-Rieneck (1870–1871) • Jiří Kristián Lobkowicz (1871–1872) • Karel Vilém Auersperg (1872–1883) • Jiří Kristián Lobkowicz (1883–1907) • Ferdinand Lobkowicz (1907–1913)