Alain Benjamin Rohan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alain Benjamin Arthur Rohan
Na litografii Josefa Kriehubera z roku 1870
Na litografii Josefa Kriehubera z roku 1870
Hlava rodu Rohanů
Ve funkci:
13. září 1892 – 23. února 1914
PředchůdceKamil Rohan
NástupceAlain Rohan

Narození8. ledna 1853
Budapešť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. února 1914 (ve věku 61 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníRohanská hrobka v Loukově
ChoťJohana z Auerspergu (od 1885)
RodičeArthur Rohan a Gabriela z Valdštejna-Wartenbergu
DětiAlain Rohan
Karl Anton Rohan
Princess Gabriele de Rohan
Bertha Rohanová
Johana Marie z Rohanu
Princess Marie de Rohan
PříbuzníMarie Berta Rohanová (sourozenec)
Markéta Rohan-Kotulinská, Marie-Jeanne Rohanová[1], Mabile Tereza Rohanová[1], Adléta Michaela Rohanová[1], Gabriela Karolína Rohanová[1], Alieta Františka Rohanová[1] a Joselina Bertha Rohanová[1] (vnoučata)
Profesekomorník, politik, voják a voják
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1908)
CommonsAlain de Rohan (1853-1914)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alain Benjamin Arthur Rohan (francouzsky Alain Benjamin Arthur de Rohan, 8. ledna 1853 Budapešť23. února 1914 Praha) byl šlechtic, voják, politik, od roku 1892 hlava rodu Rohanů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Budapešti jako syn Arthura Rohana (syna Benjamina Rohana a synovce Kamila Rohana). Jeho sestra Marie Berta Rohanová (1868–1945) se sňatkem s madridským vévodou Karlem, karlistickým pretendentem španělského trůnu, titulární královnou manželkou Španělska, Francie a Navarry.

Vystudoval vídeňskou důstojnickou školu a žil jako voják z povolání u dragounů, v roce 1882 přešel do zálohy jako rytmistr 1. třídy.[2]

V roce 1885 se oženil s Johanou z Auerspergu, se kterou měl šest dětí, čtyři dcery a dva syny:

  • 1. Gabriela (18. 6. 1887 Albrechtsberg– 9. 5. 1917 Praha), svobodná a bezdětná[3]
  • 2. Berta (5. 1. 1889 Praha – 9. 8. 1977), manž. 1920 Ottokar Picot de Peccaduc, baron z Herzogenbergu (7. 4. 1871 – 23. 5. 1965 Vídeň)[3]
  • 3. Johana (16. 7. 1890 Sychrov – 15. 3. 1961 Vídeň), manž. 1922 hrabě Rudolf Colloredo-Mannsfeld (16. 8. 1876 Sierndorf 21. 3. 1948 tamtéž)[3]
  • 4. Alain (26. 7. 1893 Sychrov – 2. 9. 1976 Vídeň), manž. 1921 Margarethe ze Schönburg-Hartensteinu (14. 12. 1897 Vídeň – 30. 8. 1980 tamtéž)[3]
  • 5. Marie Anna (26. 7. 1893 Sychrov – 20. 6. 1966 Vídeň), svobodná a bezdětná[3]
  • 6. Karl Anton (9. ledna 1898 Albrechtsberg – 17. 3. 1975 Salcburk), manž. 1933 Marie Apponyiová (29. 9. 1899 Malinovo – 3. 6. 1967 Salcburk)[3]

V roce 1892 po smrti svého prastrýce Kamila Rohana převzal dědictví včetně rodového fideikomisu a sídelním zámkem na Sychrově, následujícího roku se stal členem panské sněmovny rakouské Říšské rady,[4] kde se angažoval jako člen Strany ústavověrného velkostatku, za tuto stranu byl také v roce 1901 zvolen do Českého zemského sněmu, kde později zastával i funkci přednosty stranického klubu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und für die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für 1891. S. 581. https://archive.org/stream/schematismusfrd02kriegoog#page/n603/mode/1up
  3. a b c d e f Rohan. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=sph&datum=0011&page=11&size=45

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]