Auerspergové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Princely Hat.svg
Auerspergové
(Turjačanové)
Erb rodu Auerspergů
Erb rodu Auerspergů
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Auerspergové
tituly Hrabata, knížata
zakladatel Pankrác z Auerspergu
rok založení 1220 (rod poprvé zmíněn)
konec vlády dosud
větve rodu vlašimská, žlebská

Auerspergové, někdy také Aueršperkové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka o rodu Auerspergů pochází z roku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg u Mindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde jižně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek Vlašim - hlavní sídlo starší knížecí linie v Čechách

V 15. století založili bratři Pankrác a Volkard dvě hlavní rodové větve. Ty se postupem času rozrostly natolik, že na počátku 19. století existovaly dvě linie knížecí a deset dalších linií hraběcích. Hrabata z Auerspegu sídlila a působila převážně v Rakousku a Kraňsku a do českých dějin se (až na jednu podstatnou výjimku) nijak nezapsala. Auerspergové patřili nezi nejvýznamnější a nejzámožnější šlechtické rody habsburské monarchie. Jejich majetky se nacházely na území dnešního Česka, Rakouska, Itálie, Německa, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Patřili a dodnes patří k nejrozvětvenějším šlechtickým rodům.[1]

Knížata z Auerspergu[editovat | editovat zdroj]

Z Pankrácovy rodové větve vzešla nejvýznamnější rodová linie, povýšená v roce 1653 do knížecího stavu. V 18. století se usadila v Čechách a ve stejné době se rozdělila na starší linii (vlašimskou) a mladší (žlebskou). Jejich příslušníci v Čechách setrvali až do roku 1945, respektive 1942. Na konci 19. století se i tyto dvě knížecí linie začaly členit do dalších podliníí, jejich statky se ale nacházely převážně v Rakousku.

Starší knížecí linie (Vlašim)[editovat | editovat zdroj]

Pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi

Mladší knížecí linie (Žleby)[editovat | editovat zdroj]

Zámek ve Slatiňanech

Hrabata z Auerspergu[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Knížecí erb

Knížecí znak má šest polí oproti hraběcím čtyřem, uprostřed se nachází ještě stříbrný štítek s červeným lvem. Z heraldických zvířat jsou zde vyobrazeni orel, lev, lvice a tur.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Skrze sňatky byli spřízněni s Kinskými, Lobkovici, Colloredo-Mansfeldy, Valdštejny, Clam-Gallasy a mnohými dalšími rody.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Auerspergové, s. 11-13. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]