Auerspergové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Auerspergové
(Turjačanové)
Coat of arms of Auersperg.svg
Erb rodu
země České království
mateřská dynastie Auerspergové
tituly Knížata
zakladatel Pankrác z Auerspergu
rok založení 15. století
Hlavní sídlo starší knížecí linie v Čechách – zámek Vlašim
Čínský pavilon ve vlašimském zámeckém parku
Vstupní brána zámeckého parku ve Vlašimi
Auersperký palác v Praze

Auerspergové, někdy také Aueršperkové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka o rodu Auerspergů pochází z roku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg u Mindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde východně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 15. století založili bratři Pankrác a Volkard dvě hlavní rodové větve. Ty se postupem času rozrostly natolik, že na počátku 19. století existovaly dvě linie knížecí a deset dalších linií hraběcích. Hrabata z Auerspegu sídlila a působila převážně v Rakousku a Kraňsku a do českých dějin se (až na jednu podstatnou výjimku) nijak nezapsala. Auerspergové patřili k nejvýznamnějším a nejzámožnějším šlechtickým rodinám habsburské monarchie. Jejich majetky se nacházely na území dnešní České republiky, Rakouska, Itálie, Německa, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Patřili a dodnes patří k nejrozvětvenějším šlechtickým rodům.

Knížata z Auerspergu[editovat | editovat zdroj]

Z Pankrácovy rodové větve vzešla nejvýznamnější rodová linie, povýšená v roce 1653 do knížecího stavu. V 18. století se usadila v Čechách a ve stejné době se rozdělila na starší linii (vlašimskou) a mladší (žlebskou). Jejich příslušníci v Čechách setrvali až do roku 1945, respektive 1942. Na konci 19. století se i tyto dvě knížecí linie začaly členit do dalších podliníí, jejich statky se ale nacházely převážně v Rakousku.

Starší knížecí linie (Vlašim)[editovat | editovat zdroj]

Mladší knížecí linie (Žleby)[editovat | editovat zdroj]

Zámek Žleby
Hřebčín ve Slatiňanech

Hrabata z Auerspergu[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Knížecí erb

Knížecí znak má šest polí oproti hraběcím čtyřem, uprostřed se nachází ještě stříbrný štítek s červeným lvem. Z heraldických zvířat jsou zde vyobrazeni orel, lev, lvice a tur.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Sňatky byli spřízněni s Kinskými, Lobkovici, Colloredo-Mansfeldy, Valdštejny, Clam-Gallasy a mnohými dalšími rody.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Auerspergové, s. 11-13.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]