Přeskočit na obsah

Hrobka Auerspergů (Vlašim)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi
Základní informace
SlohNeoklasicismus
Výstavba1884
Současný majitelŘímskokatolická farnost Vlašim
Poloha
AdresaVlašim, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°42′20,19″ s. š., 14°53′55,36″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky10250/2-4279 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Auerspergů nebo také Auersperská hrobka je pohřební kaple původně kraňského šlechtického rodu Auerspergů ve Vlašimi v okrese Benešov. Neoklasicistní budova z roku 1884 se nachází severně od ulice Prokopova v parku, který vznikl na místě zrušeného hřbitova. Hrobka je památkově chráněná[1] a vlastní ji římskokatolická farnost Vlašim.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Vlašimské panství získala v roce 1744 knížata z Auerspergu, k čemuž došlo sňatkem Marie Josefy z Trautsonu (1724–1792) s Karlem Josefem z Auerspergu (1720–1800).[2][pozn. 1]

Hřbitov u sv. Jiljí se rozkládal přibližně mezi ulicemi Komenského a Lumíra Březovského. Plocha hřbitova, který byl zrušen v roce 1979, získala parkovou úpravu. V jeho jižní části se nachází samostatně stojící pohřební kaple. Byla postavena v roce 1884 pro majitele vlašimského zámku. Jako první zde byla pohřbena Johanna Auerspergová, rozená Festeticsová z Tolny (1830–1884), poté její manžel Adolf Vilém z Auerspergu (1821–1885) a nakonec jejich vnuk.[1]

Po zrušení hřbitova byly ostatky knížecí rodiny přeneseny do krypty pod kostelem sv. Jiljí.[1]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Pohřební kaple před restaurováním

Osamoceně stojící hrobka v neoklasicistním stylu má podobu kaple obdélného půdorysu. Kdysi dominantní prvek se stal poslední připomínkou zaniklého hřbitova.

Nejvíce zdobené je vstupní, tedy severní průčelí, které je úmyslně obrácené ke kostelu sv. Jiljí, kam také přes hřbitov vedla přímá cesta. Z tohoto důvodu je oltář poněkud netradičně orientovaný na jih. Průčelí předstupuje portikus na dvou hranolových pilířích. Nad ním je trojúhelníkový štít, který zakončuje kamenný kříž se zaoblenými rameny. Na architrávu je vsazen kovový nápis PAX VOBIS (Pokoj s Vámi). Uprostřed štítů je plasticky vyveden alianční znak Auerspergů a Festeticsů a nad ním knížecí koruna. Znak je doplněný o florální motivy. Další zdobné prvky portiku se nedochovaly, připomínají je však otvory v kameni.[1][4]

Kamenný pravoúhlý vstupní portál je rámovaný květinovým dekorem.[1] V něm je vsazena dvoukřídlá mříž.

Fasády jsou členěny omítkovým kvádrováním. Boční fasády navíc zdobí slepá okna zakončená tympanonem. Na zadní stěně je malé kruhové okénko, které osvětluje oltář, a dva jednoduché okapové svody (chrliče). V horní části hrobku obíhá římsa podpíraná zdobnými volutovými konzolami. Nad ní je kamenná ohrádka s třemi sloupky na každé straně, která zakrývá mírně šikmé střechy se světlíkem.[4]

Interiér kaple

Interiér má valenou klenbu se světlíkem.[1] Podlahu tvoří černé a bílé dlaždice položené na koso a žulový kámen zakrývající vchod do krypty, na kterém je znázorněn kříž a letopočet 1884.[4] Vnitřní stěny stěny jsou členěny pilastry. V interiéru kaple se dochovala mramorová oltářní mensa proti vchodu.[4] Na východní stěně je zazděna žulová deska ve štukovém rámu s německým nápisem Was eng umschlossen dieser Raum enthaelt Für unsere Herzen war es eine Welt 9ten Maerz 1884 (Na tomto místě je uloženo vše, co nás těsně obklopuje. Pro naše srdce to znamená svět. 9. března 1884).[5]

Součástí kaple bývala pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, která byla z bezpečnostních důvodů v 90. letech 20. století přesunuta do předsíně bočního vchodu nedaleko stojícího děkanského kostela sv. Jiljí.[1]

Seznam pochovaných

[editovat | editovat zdroj]

V hrobce byly pohřbeny tři osoby, ale ostatky se v ní už nenacházejí.[1]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6][7][8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Auerspergů, žlutě je vyznačena manželka přivdaná do rodiny. První zmínky o rodu jsou doloženy k roku 1220, zde jsou však generace počítány až od Děpolda z Auerspergu (1362–1428), jehož vnuci Pankrác (1441–1496) a Vollrath († 1495) založili dvě hlavní linie rodu. V roce 1550 získal rod stav svobodných pánů, v roce 1630 hraběcí stav, v roce 1653 byla jedna rodová linie povýšena do knížecího stavu.[9][10] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Příbuzenství Viléma Adolfa je třeba blíže určit a ověřit.[pozn. 2]

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (14.) Johanna Festeticsová z Tolny 15. 6. 1830 Tolna Ernő Jan Festetics z Tolny
24. 8. 1800 Praha – 19. 11. 1869 Praha		 6. 10. 1857 Vlašim:[11]
Adolf Vilém z Auerspergu		 Pohřbena 13. 3. 1884 na hřbitově ve Vlašimi.[12] Zemřela na zatuzení jater.[12] Narodilo se jí pět dětí:
9. 3. 1884 Vídeň[12] Jana Kocová z Dobrše
19. 3. 1809 – 9. 11. 1869 Praha
2. 14. Adolf Vilém z Auerspergu
21. 7. 1821 Vlašim[13][pozn. 3] (Karel) Vilém II. z Auerspergu (č. x827) 26. 10. 1845 Praha:[8] Johanna Aloisie Mladotová ze Solopisk
14. 11. 1820 Mašťov – 26. 10. 1849 Bad Ischl[8]		 Pohřben 10. 1. 1885 v kryptě na hřbitově.[14] Ministerský předseda Předlitavska (1871–1879), v tomto úřadě vystupoval proti českým zájmům.[15] V roce 1859 odešel z armády s hodností majora ad honores,[16] c. k. tajný rada (1868),[14] nejvyšší zemský maršálek Českého království (1867–1870),[16] předseda c. k. nejvyššího účetního dvora (1879–1885),[16][14] poslanec Českého zemského sněmu (1867–1870, 1872–1883),[16] doživotní člen rakouské Panské sněmovny (1869–1885),[14][16] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1878).[14] Majitel zámku Goldegg (od roku 1880)[16] a velkostatku Libouň.

Zemřel na krvácení do mozku (encephalorrhagia).[14]

Jeho starší bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890), 8. kníže z Auerspergu a vévoda z Gotschee, byl ministerským předsedou Předlitavska (1867–1868).

5. 1. 1885 zámek Goldegg, Dolní Rakousy[14] Frederika Luisa z Lente (č. x860) 6. 10. 1857 Vlašim:[11]
Johanna Festeticsová z Tolny (č. 2)
3. 16. Vilém Adolf (z Auerspergu ?) 1886

[pozn. 4] Vnuk Adolfa Viléma z Auerspergu (č. 2) a Johanny Festeticsové z Tolny (č. 1).[1]
1886

Auerspergové pohřbení jinde ve Vlašimi

[editovat | editovat zdroj]

Ve Vlašimi byli pohřbení i další příslušníci rodu.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
x822. 12. Vilém I. z Auerspergu 9. 8. 1749 Vídeň Karel Josef z Auerspergu
17. 2. 1720 Vídeň – 2. 10. 1800 Losenstein		 1./10. 2. 1776 Doksy:
Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu (č. x846)		 Pohřben 20. 3. 1822 ve Vlašimi.[17] 6. kníže z Auerspergu (1800–1822), generál, majitel panství Vlašim. Zemřel ve věku 72 let na opakovanou mozkovou mrtvici.[pozn. 5]
16. 3. 1822 Praha[17] Marie Josefa z Trautson-Falkensteinu
25. 8. 1724 Vídeň – 10. 5. 1792 Praha
x827. (13.) (Karel) Vilém II. z Auerspergu 5. 10. 1782 Praha[6] nebo Štýrský Hradec[19][pozn. 6] Vilém I. z Auerspergu (č. x822) 2. 5. 1804 Tachov:
Adelheid z Windisch-Graetzu
4. 12. 1788 Brusel – 8. 10. 1806 Lipsko		 Pohřben 29. 1. 1827 ve Vlašimi.[18] 7. kníže z Auerspergu (1822–1827), c. k. komoří (1810), majitel panství Vlašim a majorátu Goldegg.[19]

Zemřel ve věku 46 let [!] na mozkovou mrtvici.[pozn. 7]

25. 1. 1827 Vlašim[18] Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu (č. x846) 15. 2. 1810 Praha:
Bedřiška z Lenthe (č. x860)
x846. (12.) Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu 7. 8. 1761 Mnichovo Hradiště Jan Vincenc Ferrerius z Waldstein-Wartenbergu
17. 6. 1731 Vídeň – 10. 4. 1797 Třebíč		 1./10. 2. 1776 Doksy:
Vilém Karel I. z Auerspergu (č. x822)		 Pohřbena 4. 12. 1846 v knížecí hrobce v kostele.[20] Zemřela ve věku 85 let na zanícení plic.[20] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Josefa, provd. Göthen (1777–1811)
  • 2. Jindřiška (1778–1787)
  • 3. Marie Žofie, provd. Chotková (1780–1865)
  • 4. (Karel) Vilém II. (1782–1827; č. x827), 7. kníže
  • 5. Karel (1783–1847)
  • 6. Marie Terezie (1784–1819)
  • 7. Vincenc (1790–1812)
30. 11. 1846 Praha[20] Žofie ze Šternberka
11. 6. 1738 Vídeň – 16. 1. 1803 Praha
x860. (13.) Bedřiška (Friederike) z Lenthe 13. 2. 1791 Celle[6][19] Karel Levin z Lenthe
15. 2. 1810 Praha:
(Karel) Vilém II. z Auerspergu
(č. x827)		 Pohřbena 6. 11. 1860 ve Vlašimi.[21] Zemřela ve věku 76 let [!] na ochrnutí plic.[21] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Aglaja, provd. Kocová z Dobrše (1812–1899)
  • 2. Vilemína, provd. z Nostitz-Rienecku (1813–1886)
  • 3. Karel Vilém (1814–1890)
  • 4. Alexander (1818–1866)
  • 5. Leopoldina (1820–1821)
  • 6. Adolf Vilém (1821–1885; č. 2)
3. 11. 1860 Praha[21] Jindřiška Bedřiška z Bennigsenu
x876. 15. Vilém Vincenc z Auerspergu 7. 10. 1854 Alexander z Auerspergu
6. 4. 1818 –2. 3. 1866 Székesfehérvár
Pohřben ve Vlašimi 10. 5. 1876.[22] Poručík dragounského pluku č. 13. Dne 6. 5. 1876 byl zraněn v souboji s Leopoldem Krakowským z Kolowrat (1852–1910) na Klamovce a následující den v Auersperském paláci[22] na Malé Straně v Praze svým zraněním podlehl.[23] Měl sestry Annu, provdanou Westphalen zu Fürstenberg (1852–1915), a Friederike (1858–1973), která i s matkou tragicky zemřela na následky požáru v rodinném sídle v Prešpurku (Bratislavě).[23]
7. 5. 1876 Praha[22] Sárolta Szapáryová z Muraszombathu, Széchyszigetu a Szapáru
23. 6. 1831 – 21. 3. 1871 Prešpurk (Bratislava)

Příbuzenské vztahy pohřbených

[editovat | editovat zdroj]

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Modře jsou vyznačeny osoby pohřbené na jiných místech ve Vlašimi, mají speciální číslování. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Tučně jsou vyznačena knížata z Auerspergu. Zeleně jsou orámované osoby pohřbené ve Vlašimi na jiném místě než v popisované hrobce. Příbuzenství Viléma Adolfa je potřeba určit. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Josef z Auerspergu,
5. kníže
1720–1800
 
 
Marie Josefa z Trautson-Falkensteinu
1724–1792
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
x846. Leopoldina z Waldstein-Wartenbergu
1761–1846
 
 
x822. Vilém I. z Auerspergu,
6. kníže
1749–1822
 
 
Karel z Auersperg-Trautsonu
1750–1822
 
 
Marie Josefa z Lobkowicz
1756–1823
 
 
Vincenc z Auerspergu
1763–1833
 
 
Marie Aloisie z Clam-Gallasu
1774–1831
 
 
Marie Františka z Auerspergu
1752–1791
 
 
Karel ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
1750–1838
 
 
Marie Aloisie z Auerspergu
1762–1825
 
 
Jan Alois II. z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu
1758–1797
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Adelheid z Windischgrätzu
1788–1806
 
 
x827. (Karel) Vilém II. z Auerspergu,
7. kníže
1782–1827
 
 
II. x860. Friederike z Lenthe
1791–1860
 
 
Marie Žofie z Auerspergu
1780–1865
 
 
Josef Chotek
1776–1809
 
 
Karel z Auerspergu
1783–1847
 
 
Augusta z Lenthe
1790–1873
 
 
Vincenc z Auerspergu
1790–1812
 
 
Marie Gabriela z Lobkowicz
1793–1863
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Alexander z Auerspergu
1818–1866
 
 
Sárolta Szapáryová z Muraszom-bathu, Széchyszigetu a Szapáru
1831–1871
 
 
I. Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk
1820–1849
 
 
2. Adolf Vilém z Auerspergu
1821–1885
 
 
1. II. Johana Festeticsová z Tolny
1830–1884
 
 
Karel Vilém z Auerspergu,
8. kníže
1814–1890
 
 
Arnoštka Festeticsová z Tolny
1831–1901
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
x876. Vilém z Auerspergu
1854–1876
 
 
Johanna z Auerspergu
1860–1922
 
 
Alain Benjamin Rohan
1853–1914
 
 
Ernestine z Auerspergu
1862–1935
 
 
Karl Maria Alexander z Auerspergu,
9. kníže
1859–1927
 
 
Eleonore Breunner-Enkevoirthová
1864–1920
 
 
Aglaë z Auerspergu
1868–1919
 
 
Ferdinand Vincenc Kinský
1866–1916
 
 
Franz z Auerspergu
1869–1918
 
 
Florence Elsworth Hazard
1882–?
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Margarethe von Schönburg-Hartenstein
1897–1980
 
 
Alain Rohan
1896–1976
 
 
3. Vilém Adolf
1886–1886
 
 
Adolf Auersperg,
dědičný princ
1886–1923
 
 
Gabrielle z Clam-Gallasu
1890–1979
 
 
Agathe z Auerspergu
1888–1973
 
 
Alexander Schönburg-Hartenstein
1888–1956
 
 
Johanna z Auerspergu
1890–1967
 
 
Rudolf von Meran
1872–1959
 
 
Karl Alain Auersperg-Breunner
1895–1980
 
 
Henriette von Meran
1904–2000
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Karlův mladší bratr Jan Adam z Auerspergu (1721–1795) získal prostřednictvím sňatku s Marií Kateřinou z Schönfeldu (1728–1753) Žleby a Nasavrky.[3] Ve Žlebech si Auerspergové v roce 1882 postavili empírovou hrobku.
  2. ↑ V roce 1886 byly v manželském stavu pouze dvě děti Adolfa Viléma a Johanny Auerspergových. Karl Maria Alexander z Auerspergu (26. 2. 1859 Vídeň – 19. 10. 1927 zámek Goldegg) se 10. listopadu 1885 ve Vídni oženil s Eleonorou hraběnkou Breunner-Enkevoirth (28. 7 .1864 zámek Grafenegg – 20. 1. 1920 zámek Goldegg) a 9. srpna 1886 se jim na zámku Goldegg narodilo první dítě Adolf. Johanna z Auerspergu (17. 9. 1860 Teplice – 17. 2. 1922 Sychrov) se v Praze 10. října 1885 provdala za Alaina knížete Rohana (8. 1. 1853 Budapešť – 24. 2. 1914 Praha) a 18. června 1887 se jim narodilo první dítě (?) Gabrielle.
  3. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2011, s. 50 a taktéž Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 274 chybně uvádí místo narození Praha.[8]
  4. ↑ V matrice zemřelých Vlašim 27 (1886–1924) nefiguruje.
  5. ↑ Německý zápis v matrice úmrtí uvádí, že zemřel am wiederhohlten Nervenschlag, der erste Anfall war am 25en May [1]821.[18]
  6. ↑ Matrika úmrtí udává rok narození 1781.[18]
  7. ↑ Německý zápis v matrice úmrtí uvádí příčinu úmrtí Nervenschlag.[18]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i Památkový katalog: Pohřební kaple Auerspergů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 532. 
  3. ↑ Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, s. 17
  4. ↑ a b c d KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 31. Dále jen Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Dostupné online.
  5. ↑ Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 32
  6. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Auerspergů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2011. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2010. 488 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 50. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2011. 
  8. ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 274. 
  9. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 16. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 
  10. ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 19. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 
  11. ↑ a b Matrika oddaných 1833–1858, rok 1857, kniha Vlašim 16, pag. 186 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c Matrika zemřelých 1862–1885, rok 1884, Vlašim 24, pag. 226 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Matrika narozených 1784–1822, rok 1821, Vlašim 7, pag. 432 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c d e f g Matrika zemřelých 1862–1885, rok 1885, Vlašim 24, pag. 230 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 24
  16. ↑ a b c d e f Auersperg, Adolf Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-05. (německy) 
  17. ↑ a b Matrika zemřelých 1759–1823, rok 1822, Vlašim 18, pag. 206 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1823–1839, rok 1827, Vlašim 19, pag. 29 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2011, s. 48
  20. ↑ a b c Matrika zemřelých 1839–1861, rok 1846, Vlašim 20, pag. 132 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c Matrika zemřelých 1839–1861, rok 1860, Vlašim 20, pag. 449 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c Matrika zemřelých 1862–1885, rok 1876, Vlašim 24, pag. 161 [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2011, s. 49

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Auerspergů_(Vlašim)&oldid=23396899“