Státní oblastní archiv v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Státní oblastní archiv v Praze
Budova na Chodovci, kde archiv sídlí
Budova na Chodovci, kde archiv sídlí
Vznik1. srpna 2002
Právní formaorganizační složka státu
SídloArchivní 2257/4, Praha, 149 00, Česká republika, Česko
Souřadnice
Oficiální webwww.soapraha.cz
E-maile-podatelna@soapraha.cz
Datová schránkak28aiwy
IČO70979391 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní oblastní archiv v Praze je státní oblastní archiv s působností pro Středočeský kraj a Hlavní město Praha s hlavním sídlem v Praze. Roku 2002 došlo ke sloučení starého (státního) oblastního archivu a (státních) okresních archivů na území středních Čech v souvislosti s reformou veřejné správy a zánikem okresních úřadů. Archiv sídlí v archivním areálu na Chodovci spolu s Národním archivem a Archivem hlavního města Prahy.

Státní oblastní archiv v Praze se dělí na VIII oddělení[1] (tzv. centrála)[2] a jedenáct (do konce roku 2021 dvanáct)[3] státních okresních archivů. Státní okresní archivy jsou oddělení archivu se samostatnou archivní působností. Oficiální zkratkou názvu je SOA v Praze, státní okresní archivy používají obecně uznávanou zkratku SOkA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Významnými předchůdci státních okresních archivů byly archivy a spisovny jednotlivých měst, městeček a obcí. Dalšími důležitými fondy jsou archivy velkostatků, rodinné archivy, církevní fondy (zejména římskokatolické církve) a archivy hospodářských subjektů.

Faktické počátky dnešního archivu sahají do roku 1949, kdy byly v báňském depozitáři Ministerstva vnitra ve Vlašském Dvoře v Kutné Hoře soustředěny a tím zachráněny před likvidací staré soudní archiválie ze středních Čech. Iniciátorem této aktivity byl Josef Nuhlíček, který se následně stal ředitelem krajského archivu. Právně byla konstituována síť státních archivů na našem území na základě Nařízení vlády č. 29/1954 Sb ze dne 9. června 1924.[4] Archiv se potýkal s nedostatkem prostoru i malým počtem pracovníků. V roce 1954 se stalo vrcholným orgánem archivní oddělení krajské správy ministerstva vnitra a začaly vznikat Státní okresní archivy. Pražský kraj sestával z 26 okresů. Do těchto archivů byly převedeny fondy okresních úřadů a institucí, zatímco krajský archiv spravoval soudní materiál, matriky a fondy zaniklých organizací a institucí krajského významu. Krajský archiv přešel do působnosti ministerstva vnitra pod názvem Státní archiv v Praze. V roce 1955 přibyly do tohoto archivu fondy zemědělsko-lesnické, které se staly od 1. ledna 1956 2. oddělením Státního archivu v Praze a byly umístěny v Benešově-Konopišti, v Buštěhradu, Hořovicích a na hradě Křivoklát.

V roce 1960 se archivy přizpůsobily novému správnímu uspořádání státu, počet okresních archivů se snížil ze 26 archivů Pražského kraje na 12 archivů Středočeského kraje. Ve stejném roce získal archiv prostory v Praze na Karlově. V roce 1966 byly zrušeny archivní oddělení krajských správ Ministerstva vnitra a z jejich pracovníků se stali instruktoři státního archivu.

V roce 1968 získal archiv vlastní konzervátorku a v roce 1969 vlastní fotografické oddělení.

V roce 1974 byl přijat zákon č. 97/1974 Sb. o archivnictví. Státní okresní archivy byly organizačně začleněny do struktury okresních úřadů.

V roce 2002 došlo k významné reformě v uspořádání státního archivnictví a sloučení do jedné organizační složky státu, s vymezením působnosti podle aktuálního krajského zřízení. Okresní archivy tak přešly do působnosti státních oblastních archivů.

K 1. lednu 2022 vzniklo nové oddělení SOA v Praze, totiž Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích na základě zákona číslo 416/2021 Sbírky, kterým se mění zákon číslo 499/2004 Sbírky, o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, čímž ku stejnému datu zanikly Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení a Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích, aby působnost nového oddělení archivu zabírala území okresů Praha-východ a Praha-západ v hranicích ke dni 11. listopadu 2000.[5]

Vedoucí a ředitelé[editovat | editovat zdroj]

Vedoucí a po roce 1966 ředitelé Státního oblastního archivu v Praze:

Další významní archiváři[editovat | editovat zdroj]

Oddělení archivu[editovat | editovat zdroj]

Oddělení fondů veřejné správy (I. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

Oddělení spravuje fondy orgánů veřejné moci, organizačních složek státu a veřejných institucí, například:

  •  Úřad práce, finanční úřady, celní úřady, báňské úřady
  • vysoké školy (pokud nezřizují vlastní archivy), soukromé střední i základní školy
  • vybrané zdravotnické a společenské instituce, např. odborné léčebny, spolky, nadace
  • hasičské záchranné sbory
  • Krajský úřad Středočeského kraje
  • Středočeský krajský národní výbor
  • Středočeský krajský výbor Komunistické strany Československa
  • Krajský soud Praha
  • Krajský soud Kutná Hora
  • Krajský soud Mladá Boleslav
  • mimořádné lidové soudy
  • úřady veřejné žaloby

Příklady archiválií[editovat | editovat zdroj]

Oddělení zemědělsko-lesnických, rodinných a osobních fondů a matriční agendy (II. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

Základem tohoto oddělení jsou zámecké archivy, vrchnostenské registratury. a církevní fondy včetně matrik (celkem více než 9 000 matričních knih).

Příklady fondů:

V mnoha hospodářských fondech je také dokumentován rozvoj železářství, pivovarnictví nebo cukrovarnictví.

Spravované archivní fondy obsahují také velké množství fotografií a pohlednic, které dokumentují období od poloviny 19. století.

Příklady fondů osobností:

Oddělení fondů hospodářských subjektů (III. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

zde jsou uchovávány fondy podniků a dalších hospodářských firem a organizací, například:

Příklady archiválií[editovat | editovat zdroj]

Oddělení využívání a evidence Národního archivního dědictví (IV. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

Mimo jiné spravuje centrální badatelnu. Zde je k dispozici několik desítek badatelských míst, připojení Wi-Fi, počítače pro studium zdigitalizovaných archiválií a zařízení pro čtení mikrofilmů. Každoročně knihovnu navštíví asi 1 300 badatelů z celého světa během téměř 4 700 návštěv (stav k roku 2018).[6] Největší objem badatelských návštěv představují genealogické výzkumy (v roce 2017 to tvořilo 92%).[7]

Oddělení má dále na starosti webové stránky archivu a jeho Facebookový profil a korespondenční vyřizování požadavků badatelů.

Dohlíží na vedení základní evidence Národního archivního dědictví, vede databázi archivních pomůcek SOA v Praze v Program pro evidence archivu (PEvA). Dohlíží na druhotnou evidenci Národního archivního dědictví u těchto archivů:

Součástí oddělení je knihovna specializovaná především na dějiny středních Čech. Tato knihovna obsahuje téměř 38 000 svazků včetně 85 titulů periodik.

Oddělení také pořádá odborné exkurze po centrále archivu, specializované semináře nebo workshopy pro zájemce o tvorbu rodokmenů.[8]

Ekonomické oddělení (V. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

Ekonomické oddělení má na starosti provoz archivu po hospodářské stránce. Zajišťuje správu objektů, správu počítačové sítě a provoz výpočetní techniky.[9]

Oddělení péče o fyzický stav archiválií (VI. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

Toto oddělení bylo založeno 1. ledna 2010 a má na starosti dvě základní úlohy: restaurování archiválií a jejich digitalizaci. Tuto činnost provádí jak pro centrálu archivu, tak pro jednotlivé okresní archivy. Oddělení disponuje dvěma knižními skenery a skenerem pro velkoformátové archiválie do rozměru A1. Zde se digitalizují matriky, obecní a školní kroniky, pozemkové knihy apod. Další dokumenty jako listiny, fotografie, skleněné negativy apod. se skenují metodou digitální fotografie. Dalším pracovištěm je úsek mikrofotografie. Oddělení nejen dokumenty digitalizuje, ale zajišťuje také jejich evidenci, správu a zpřístupnění na internetu. Dalším tématem je péče o fyzický stav kinematografického archivního materiálu a péče o fyzický stav mapových sbírek a pergamenových listin.

Sekretariát ředitele (VII. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

Sekretariát ředitele zajišťuje organizaci administrativní činnosti, provádí řídící činnost, právní podporu archivních, administrativních a správních činností. Dále zajišťuje personální a mzdovou agendu a informatické služby pro správu, řízení, monitorování a vyhodnocování provozních služeb.[10]

Oddělení metodiky (VIII. oddělení)[editovat | editovat zdroj]

Oddělení má na starosti metodiku předarchivní péče a zpracování archiválií. Dále také řídí vědecký výzkum, který se v archivu provádí.[9]

Státní okresní archivy spadající pod SOA v Praze[editovat | editovat zdroj]

Významné archivní fondy a sbírky[editovat | editovat zdroj]

Archiv pečuje o mnohé historicky cenné a důležité fondy a sbírky,[22] toto je jen namátkový výběr několika málo z nich:

Periodika vydávaná Státním oblastním archivem v Praze[editovat | editovat zdroj]

  • Středočeský sborník historický
  • Antiqua Cuthna
  • Archivní prameny Kolínska
  • Boleslavica: Vlastivědný sborník Mladoboleslavska
  • Confluens: Vlastivědný sborník Mělnicka
  • Minulostí Berounska
  • Podbrdsko
  • Rakovnický historický sborník
  • Sborník vlastivědných prací z Podblanicka
  • Slánský obzor
  • Studie a zprávy: Historický sborník pražského okolí
  • Vlastivědný zpravodaj Polabí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  2. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  3. a b Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  4. 29/1954 Sb. Vládní nařízení o archivnictví. Zákony pro lidi [online]. AION CS, s.r.o. [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  5. Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích. www.soapraha.cz [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  6. Státní oblastní archiv v Praze (2018), str. 28
  7. Státní oblastní archiv v Praze (2018), str. 8
  8. Státní oblastní archiv v Praze (2018), str. 28
  9. a b Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  10. Státní oblastní archiv v Praze (2018), str. 6
  11. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  12. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  13. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  14. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  15. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  16. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  17. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  18. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  19. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  20. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  21. Státní oblastní archiv v Praze. www.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  22. Vademecum – SOA Praha. soapraha.bach.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Z pokladů středočeských autorů 1166 - 1990 : Katalog výstavy archiválií, 26. září - 31. října 2003. Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2003. 85 s. ISBN 80-86772-00-4. 
  • Kolektiv autorů. Státní oblastní archiv v Praze. Praha: Státní oblastní archiv v Praze, 2018. 109 s. ISBN 978-80-88148-26-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]