Kašpar Šternberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kašpar Šternberk
Narození 6. ledna 1761
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 10. prosince 1838 (ve věku 77 let)
Březina
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání botanik, paleontolog, pteridolog, bryolog, duchovní a entomolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka, německy: Kaspar Maria Graf von Sternberg (6. ledna 1761, Praha20. prosince 1838, Březina[1]), byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Specializoval se zejména na botaniku, geologii a paleontologii. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Kašpar Šternberk se narodil ve starobylém, ale nepříliš bohatém českém šlechtickém rodě Šternberků jako 8. a poslední dítě a 3. syn Jana ze Šternberka a Anny Josefy rozené hraběnky Krakovské z Kolovrat. V mládí toužil být vojákem, posléze se však rozhodl (pod tlakem rodičů a bratrů) pro církevní kariéru. V 11 letech mu papež Klement XIV. rezervoval místo kanovníka v kapitule ve Freisingu a později i v Řezně. Od mládí projevoval velké nadání pro studia. Mluvil česky, německy, francouzsky a latinsky, později se ještě naučil trochu anglicky.

Studoval na pražské univerzitě filosofii (17771779) a v Římě teologii (17791782), kde také přijal nižší církevní svěcení. Učiteli byl hodnocen jako žák velmi schopný, ale též vzpurný a bez respektu k autoritám (přesnější by patrně bylo říci, že si autority neurčoval podle titulů). Na přelomu let 1782/1783 odjel do Řezna, kde měl strávit významnou část svého dalšího života. Část z něj ale (zejména v počátku) dojížděl do Čech, kde se stýkal s kruhem vzdělanců okolo přírodovědce a lékaře Johanna Mayera.

Církevní a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Šternberk s vyznamenáním
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka

28. června 1785 se stal kanovníkem řezenské kapituly a krátce poté přijal tonzuru a subdiakonské svěcení. Rok nato se stal dvorním komorníkem a radou řezenského biskupa a spravoval biskupské lesy. V roce 1788 se stal kanovníkem i ve Freisingu a správcem všeho biskupského majetku. V roce 1789 mu zemřel nejstarší bratr Jan, v roce 1790 matka. V roce 1790 se také začal trochu zajímat o přírodní vědy, k čemuž ho inspirovalo založení řezenské Botanické společnosti Jacobem Christianem Schäfferem. Hlubší zájem o tuto společnost začal projevovat ale až později, od roku 1795 se pravidelně účastnil jejích schůzí a přispíval do jí vydávaných Botanisches Taschenbuch, v roce 1800 se stal řádným členem. Začal soukromě studovat botaniku, v níž mu byl prvním učitelem Charles Jeunet Duval. Církevní a politická kariéra však byla v tomto období stále na prvním místě a v mnoha ohledech mu pomáhala, neboť mu jeho politické známosti a cesty do zahraničí umožnily seznámit se s mnoha velkými přírodovědci, zejména ve Francii.

Vědecké období[editovat | editovat zdroj]

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka

Měl před sebou slibnou církevní kariéru, avšak po neúspěchu diplomatické mise v Paříži v letech 18041805 složil církevní funkce a přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně, kde založil botanickou zahradu, zničenou však již za válečného tažení roku 1809. Během pobytu ve Francii se seznámil s Alexandrem von Humboldtem a elitou francouzských paleontologů a botaniků. Z vědeckých výprav, zvláště do bavorských Alp, vytěžil materiál pro latinskou práci Přehled lomikamenů v obrazech. Krátce na to zdědil po starším neženatém bratru Jáchymovi, rovněž zaníceném přírodovědci, panství Radnice v západních Čechách. Při svém sídle zřídil opět botanickou zahradu a v nově otevřených uhelných dolech vyhledával zkameněliny pravěkých rostlin.

Německy a vzápětí i česky vydal Pojednání o rostlinopisu v Čechách a v letech 18201838 vycházelo společné dílo Kašpara ze Šternberka, Karla Bořivoje Presla a Augustina CordyPokus o zeměpisně botanické popsání pravěkého rostlinstva. O jeho překlad z němčiny do francouzštiny se postaral Kašparův učitel François Gabriel de Bray. Roku 1818 byl Kašpar ze Šternberka zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea, jemuž odkázal svou knihovnu i paleontologickou sbírku.[2] Ujal se rovněž uspořádání herbáře českoněmeckého cestovatele, podnikatele a přírodovědce Tadeáše Haenkeho, který dotyčný přivezl z Latinské Ameriky.

Lánská koněspřežka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1825 byl hrabě Šternberk jedním z klíčových podílníků Pražské železniční společnosti, která v roce 1827 obdržela koncesi pro stavbu Lánské koněspřežky. Vyměřováním tratě byl pověřen Joachim Barrande, který přitom učinil mnoho přírodovědných objevů.

Poslední léta[editovat | editovat zdroj]

Zemřel po několika mrtvicích na svém březinském zámku. Jeho smrtí vymřela leopoldinská větev rodu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Fosílie přesličky
  • Paměti (1868 je vydal František Palacký, 1909 je pak jako kritické vydání doplněné o různé verze a vyškrtnuté pasáže ze Šternberkovy pozůstalosti vydal Vladimír Helekal).
  • několikrát byla vydána jeho rozsáhlá korespondence s Goethem (1820–1832)
Kašpar Šternberk má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Stern..[3]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jméno Kašpara Šternberka bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Stupno
  2. KLEISNER, Tomáš. Medaile francouzského Popisu Egypta pro Kašpara Sternberga. Cour d´honneur. 2008, čís. IV, s. 50. Dostupné online.  
  3. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E.. Authors of Plant Names. Kew : Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Majer: Kašpar Šternberk, Academia, Praha 1997, ISBN 80-200-0605-2
  • Claudia Schweizer: Johann Wolfgang von Goethe und Kaspar Maria von Sternberg, Münster 2004, ISBN 3-8258-7579-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]