Měšice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Měšice
Záměk Měšice
Základní informace
Sloh rokoko
Architekt Anton Haffenecker
Výstavba 1767-1775
Současný majitel Obec Měšice
Poloha
Adresa Měšice, ČeskoČesko Česko
Ulice Zámecká
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 47039/2-2106 (PkMISSezObr)
Web http://www.zamekmesice.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Měšice je rokoková stavba, nacházející se ve stejnojmenné obci, vzdálená 14 km severovýchodně od Prahy. Okolo zámku se rozkládá anglický park se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami.

Zámek Měšice, spolu s parkem a hospodářským dvorem
Východní část historické zámecké bažantnice (dnes nazývané Velká), která navazuje na hospodářský dvůr a propojuje celý zámecký areál s okolní krajinou.

Zámek je součástí rozsáhlého barokního areálu, který kromě zámku s 15 hektarovým anglickým parkem zahrnuje i prostorově velký čestný dvůr s hospodářskými budovami, na ně navazující dvě symetrické části vesnické výstavby a dále opět dvě symetricky vystavěné zámecké bažantnice (obory), které celý cca 40 ha areál uzavírají a propojují jej s okolní krajinou.[1][2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámecký areál Měšice nechal zbudovat František Václav Nostic-Rieneck jako nové hlavní rodové sídlo Nosticů v blízkostí nevyhovující tvrze, která stála od přelomu 13. a 14. století přibližně 300 m jižně od dnešního zámku, do prostředí pozdněbarokního komplexu o jehož hlavním autorovi se nedochovaly záznamy. Je doložena pouze spolupráce předních spolupracovníků Kiliána Ignáce Dientzenhofera - hradního tesaře Josefa Löfflera a kameníka Františka Lauermanna.[1] Rokokový zámek nechal zbudovat František Antonín Nostic-Rieneck. Rodu Nosticů v té době kromě vsi Měšice patřilo i celé tzv. pakoměřické panství. Právě z nedalekých Pakoměřic sem Nosticové po dostavbě zámku přestěhovali své hlavní sídlo.

Výstavba vlastního zámku probíhala ve dvou etapách. V letech 17671775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova a v letech 17801790 se pokračovalo výstavbou bočních křídel. V sousedství samotného zámku byl původně vytvořen francouzský park, který přirozeně navazoval na velký a dle barokních pravidel zbudovaný komplex hospodářských budov a vodních ploch (2 hospodářské budovy, 2 bažantnice, jízdárna, sady). Park přiléhající k zámku později získal podobu anglických parků s pestrým souborem květin a stromů.

Na průčelí zámku se dochovaly hodiny zkonstruované mistrem hodinářem Sebastianem Londenspergerem v Praze roku 1774. Zámecké hodiny s detailními barokními dekoračními prvky byly spolu s hodinářským strojem v roce 2006 rekonstruovány a 1.května 2006 znovu uvedeny do provozu.[1]

V roce 1775 byl na střeše zámku instalován první hromosvod v Čechách pražským profesorem medicíny a fyziky dr. J. T. Klinkošem.[4] Tento stále na zámku vstyčený hromosvod má podobu konstrukce navržené americkým státníkem a také přírodovědcem Benjaminem Franklinem.

V letech 17761785 v zámku bydlel a jako vychovatel byl zaměstnán český filolog a historik Josef Dobrovský.

Zámek a ostatní budovy zámeckého areálu byly v roce 1910 připojeny na elektrickou síť, kde zdrojem byl dieselagregát.

Po smrti Františka Antonína Nostice zámek a přilehlé pozemky zůstaly i nadále ve vlastnictví jeho potomků a to až do roku 1945, kdy byl zámek a komplex budov na základě Benešových dekretů Nosticům zkonfiskován a majitelé odsunuti do Rakouska. Zdejší zámecká knihovna s mnoha spisy světové literatury či dokumentující (např. vývoj obce), četné vybavení byly po druhé světové válce zničeny, případně rozkradeny. V zámku nejdříve Slovanská kolej jako školní zařízení spadající pod Ministerstvo školství a osvěty a zabývalo se především středoškolskému všeobecnému a jazykovému vzděláváním dívek. V místě původní zahrady a sadu v severní části areálu bylo vytvořeno fotbalové hřiště a z jízdárny pak tělocvična pro TJ Sokol a potřeby Slovanské koleje.

Od roku 1948 do roku 1959 zde působila Ústřední škola Revolučního odborového hnutí. Od roku 1964 nemocnice s internou a do počátku 90. let i s noční pohotovostní službou.

V roce 1971 zde natáčel film režisér Jan Matějovský Pět mužů a jedno srdce.[5]

V roce 1996 byly zámek, některé budovy (část hospodářských budov, jízdárna) a pozemky převedeny státem do vlastnictví obce Měšice. Dnes zámek slouží potřebám Centru integrované onkologické péče.[6]

Zámecký park Měšice. V popředí sochy Atlantů.

Architektura a výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Stropní freska od Ambrozziho

Zámeckou budovu postavil architekt Antonín Haffenecker a její výtvarná výzdoba je dílem Josefa Hagera, Václava Ambrozziho a Petra Prachnera. Zámek představuje jednu z nejzajímavějších pozdněbarokních realizací v Čechách vůbec.

Hlavní trakt, průčelní obdélníková budova, má dvě patra, přičemž její druhé, obytné patro je podstatně nižší než reprezentační první. Její protilehlé fasády jsou řešeny stejně, z podélných front vystupují v šíři tří okenních os jeden střední a dva krajní rizality. Krajní rizality jsou od přízemí výš rozčleněny hladkými pilastry, mezi nimiž nad okny prvního poschodí jsou římsy a štukové ozdoby a v podstřeší na malém segmentovém štítu kartuše. Ve středním rizalitu v přízemí mezi třemi portály jsou sloupy s jónskými hlavicemi, nesoucí balkón s okovanou mříží. Nad tím přes výšku dvou podlaží jsou na krajích dva hladké pilastry a mezi nimi dva polosloupy, obojí s korintskými hlavicemi. Podstřešní štít je trojúhelníkový s ciferníkem obklopeným bohatou kartuší. Nad okny se nacházejí ozdobené římsy s rokokovým štukem. Fasáda mezi rizality stejně jako fasáda bočních front je členěna nižšími pilalistry s volutovými hlavicemi, jež nesou římsu pod okny druhého poschodí, a plocha mezi okny je vyzdobena volutovými konzolami. Obdobně jsou řešena boční, jednopatrová křídla, původně pravděpodobně ukončená terasami a snad výrazně pročleněná otevřenými arkádami, dnes dochována v pozměněné podobě.

Z vnitřních částí patří k nejcennějším sál v prvním poschodí, vyzdobený roku 1771 malbami J. Hagera, a zámecká kaple, která původně zaujímala výšku dvou podlaží (dnes přepatrována). I zde jsou hlavním ozdobným prvkem ploché pilastry a jónskými hlavicemi. Střední pilastry spojuje široký pás, který dělí klenbu na dvě části vyzdobené freskami V. Ambrozziho z roku 1775 s biblickými náměty. Prachnerův barokní oltář běžného typu nese obraz sv. Alžběty rovněž od Ambrozziho.

Na vlastní zámek navazuje ve formě čestného dvora mohutný, symetricky komponovaný hospodářský dvůr a dále do dvou symetrických souběžných ulic proponovaná zástavba poddanských chalup. Na opačné straně zámku pak leží rozlehlý park.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Girsa AT, Ověřovací studie regenerace areálu zámku v Měšicích, Archiv Národního památkového ústavu, ÚOP Střední Čechy
  2. R. Biegel, Barokní architektura v Čechách, Architektonické inovace v tvorbě Antona Haffeneckera
  3. Historie obce a parku: Historie: Zámecký park Měšice. www.parkmesice.cz [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  4. RICHTER, Jan. Stavba, kde stál první hromosvod v Čechách, chátrá. Lidovky.cz [online]. 2017-3-2. Dostupné online. 
  5. Pět mužů a jedno srdce (1971) | Zajímavosti. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) 
  6. Charakteristika nemocnice. www.nemocnicemesice.cz [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Biegel, Barokní architektura v Čechách, Architektonické inovace v tvorbě Antona Haffeneckera, str. 550
  • R. Biegel, Mezi barokem a klasicismem, Nový typ šlechtické rezidence a zámecké stavby 70. let 18. století, str. 223
  • Girsa AT, Ověřovací studie regenerace areálu zámku v Měšicích, Archiv Národního památkového ústavu, ÚOP Střední Čechy
  • Hendrych J., Kupka J. et al., Slavné zahrady a parky Středních Čech, Zahrada a park zámku Měšice, str. 72
  • Hieke K., České zámecké parky a jejich dřeviny, heslo Měšice
  • Pacáková - Hošťálková B., Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, heslo Měšice
  • Vlček P., Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, heslo Měšice
  • Ottův slovník naučný, heslo Měšice. Sv. 17, str. 177
  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2, Praha: Academia 1978, str. 376

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]