Měšice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Měšice
Záměk Měšice
Základní informace
Sloh rokoko
Poloha
Adresa Měšice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 47039/2-2106 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Měšice je rokoková stavba, nacházející se ve stejnojmenné obci, vzdálená 14 km severovýchodně od Prahy. Okolo zámku se rozkládá anglický park se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami.

V letech 17761785 v zámku bydlel Josef Dobrovský, který působil u majitelů zámku, rodiny Nosticů, jako vychovatel. Zajímavou pozoruhodností ze zámecké historie je, že zde byl roce 1775 instalován první hromosvod v Čechách.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek nechal zbudovat František Antonín Nostic-Rieneck, místo již nevyhovující renesanční tvrze, jako hlavní sídlo rodu Nosticů, kterým kromě vsi Měšice patřilo i celé tzv. pakoměřické panství.

Výstavba probíhala ve dvou etapách. V letech 17671775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova a v letech 17801790 se pokračovalo výstavbou bočních křídel.

Po smrti Františka Antonína Nostice zámek a přilehlé pozemky zůstaly i nadále ve vlastnictví jeho potomků a to až do roku 1945, kdy byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. Zdejší zámecká knihovna s mnoha spisy světové literatury či dokumentující např. vývoj obce byla zničena. V zámku sídlila nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična (dříve konírna) s úpravou pro golfové odpaliště.

Architektura a výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Stropní freska od Ambrozziho

Zámeckou budovu postavil architekt Antonín Haffenecker a její výtvarná výzdoba je dílem Josefa Hagera, Václava Ambrozziho a Petra Prachnera. Zámek představuje jednu z nejzajímavějších pozdněbarokních realizací v Čechách vůbec.

Hlavní trakt, průčelní obdélníková budova, má dvě patra, přičemž její druhé, obytné patro je podstatně nižší než reprezentační první. Její protilehlé fasády jsou řešeny stejně, z podélných front vystupují v šíři tří okenních os jeden střední a dva krajní rizality. Krajní rizality jsou od přízemí výš rozčleněny hladkými pilastry, mezi nimiž nad okny prvního poschodí jsou římsy a štukové ozdoby a v podstřeší na malém segmentovém štítu kartuše. Ve středním rizalitu v přízemí mezi třemi portály jsou sloupy s jónskými hlavicemi, nesoucí balkón s okovanou mříží. Nad tím přes výšku dvou podlaží jsou na krajích dva hladké pilastry a mezi nimi dva polosloupy, obojí s korintskými hlavicemi. Podstřešní štít je trojúhelníkový s ciferníkem obklopeným bohatou kartuší. Nad okny se nacházejí ozdobené římsy s rokokovým štukem. Fasáda mezi rizality stejně jako fasáda bočních front je členěna nižšími pilalistry s volutovými hlavicemi, jež nesou římsu pod okny druhého poschodí, a plocha mezi okny je vyzdobena volutovými konzolami. Obdobně jsou řešena boční, jednopatrová křídla, původně pravděpodobně ukončená terasami a snad výrazně pročleněná otevřenými arkádami, dnes dochována v pozměněné podobě.

Z vnitřních částí patří k nejcennějším sál v prvním poschodí, vyzdobený roku 1771 malbami J. Hagera, a zámecká kaple, která původně zaujímala výšku dvou podlaží (dnes přepatrována). I zde jsou hlavním ozdobným prvkem ploché pilastry a jónskými hlavicemi. Střední pilastry spojuje široký pás, který dělí klenbu na dvě části vyzdobené freskami V. Ambrozziho z roku 1775 s biblickými náměty. Prachnerův barokní oltář běžného typu nese obraz sv. Alžběty rovněž od Ambrozziho.

Na vlastní zámek navazuje ve formě čestného dvora mohutný, symetricky komponovaný hospodářský dvůr a dále do dvou symetrických souběžných ulic proponovaná zástavba poddanských chalup. Na opačné straně zámku pak leží rozlehlý park. Jedná se o unikátní urbanistickou situaci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RICHTER, Jan. Stavba, kde stál první hromosvod v Čechách, chátrá. Lidovky.cz [online]. 2017-3-2. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Měšice. Sv. 17, str. 177
  • E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 2, Praha: Academia 1978, str. 376n.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]