Anglický park

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Anglický park je styl krajinářského parku nebo zahrady, který vznikl v Anglii na počátku 18. století, a rozšířil se po celé Evropě. Nahradil formálnější, symetrické francouzské zahrady vzniklé v 17. století jako hlavní zahradnický styl v Evropě.[L 1] O jeho výtvarnou hodnotu se zasloužil především William Kent (1685/1748). Prvními propagátory anglických parků byl filosof Joseph Addison[1][2] a básník Alexander Pope. Nejznámější postavou stylu anglické zahrady je však Lancelot "Capability" Brown. Změny v architektuře zahrad a parků a jejich směr zcela korespondoval se změnami ve společnosti a kultuře v té době.

Malba Clauda Lorraina inspirovala Stourhead a jiné anglické parky
Chrám antické ctnosti (The Temple of Ancient Virtue) ve Stowe od Williama Kenta z roku 1737

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Anglický krajinářský park, anglická zahrada, anglický přírodně krajinářský park.

Květiny v anglickém parku lze najít pouze výjimečně, Bois de Vincennes (Paříž, Francie).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Anglické zahrady zobrazovaly zidealizovaný pohled na přírodu. Předlohy parků byly často inspirovány obrazy krajin Clauda Lorraina a Nicolase Poussina. Na rozdíl od francouzských, středověkých, i starověkých zahradních stylů je anglický přírodně krajinářský park nepravidelný, nesymetrický a nemá přímé linie. Architekti se úmyslně co nejvíce vyhýbají geometrickým tvarům v krajině, aby dosáhli dojmu původní krajiny. Harmonie v parku je dána skrytou vyvážeností malebné kompozice.

Architekt William Kent

Dějiny anglické krajinné zahrady[editovat | editovat zdroj]

park u hradu Howard. (1699-1712), předchůdce anglické zahrady modelovaný podle zahrady ve Versailles

Společnost byla v 17. století přesycena přehnanou, stále se opakující pravidelností francouzských zahrad. Rozšíření a koncepce anglických parků je reakcí na změnu filosofie a lidského myšlení, na principy renesance, humanismu a nastupující romantismus. Je projekcí tohoto snivého, pohádkového vidění světa do zahradní architektury. Podle některých tvrzení důvodem vzniku koncepce anglického parku v Anglii byla i blízkost Golfského proudu a tedy častá přítomnost hustých mlh v tamější krajině, která naprosto znehodnocovala hlavní kvality francouzského parku - využití perspektivy a širokého rozhledu do barevné a členité zahrady.[L 2] Ačkoliv nápad tvorby přírodních zahrad vznikl patrně jako snaha o realizaci kopie přirozené přírody básníky, je oprávněně předpokládáno, že přírodně krajinářské parky převzaly své základní principy, svoji koncepci tvorby, z klasických čínských zahrad, ačkoliv se v mnoha směrech liší. W. Shenstone prosazoval tzv. okrasný statek, pojmenovaný „ferme ornée“.[3][4] V českých zemích se příklady raných přírodně krajinářských parků objevují už v polovině 18. století. Evropský styl anglického parku se později mění v zálibu ve zobrazování romantických napodobenin. Přibližně od počátku 19.století se v tvorbě ve stylu anglického parku objevil v Anglii směr teoretiků ( R.P.Knight, U.Price), který preferoval větší malebnost, romantičnost a pestrost kompozice. V zaměření na úpravy i menších ploch byl realizován tvůrci jako Gertrude Jekyll a Vita Sackville-West, a později tento proud již prakticky zcela našel naplnění ve stylu venkovské zahrady. Klasický styl anglického parku následovalo v Severní Americe několik dalších architektů a anglický park se svými pravidly tvorby, které zformoval H.Repton byl F.L Olmstedem, který neskrýval inspiraci tímto anglickým architektem, začleněn do koncepce moderního urbanismu. Stal se základem moderních parkových úprav a plánování tvorby větších celků zeleně.

Architekti[editovat | editovat zdroj]

William Kent (1685-1738) zavedl palladianský (Andrea Palladio) styl architektury do Anglie. Jeho zahrady byly navrženy tak, aby byly komplimentem italské Palladianské architektury .[L 1] V přírodně krajinářském parku v Kensingtonu (Kensingtonské zahrady) dal W. Kent vysadit dokonce pahýly stromů, s tím že ve volné přírodě také existují.

Lancelot "Capability" Brown Nejvlivnějších postava v pozdějším vývoji anglické krajinářské zahrady. Začal svou kariéru v roce 1740 jako zahradník v zeleninové zahradě v Stowe.

Humphrey Repton Architekt, popularizátor, vědec a autor významných publikací o zahradní architektuře.

Příklady přírodně krajinářských parků[editovat | editovat zdroj]

Doplňky mohou mít různou podobu.

Psychologické působení anglického parku[editovat | editovat zdroj]

Na lidskou psychiku působí nejlépe krajina připomínající anglický park – s rozsáhlými travnatými plochami a skupinami stromů. Uvědomí si to každý, kdo delší čas pobýval mezi velkými širými lány, v temném hustém lese nebo v kamenném městě bez zeleně. I zemědělská krajina postrádá po čase malebnost, což se negativně projevuje i v cítění a jednání lidí.[5] To je důvod, proč je anglický park zpravidla součástí sanatorií, lázní a léčeben . Anglický park působí romanticky, snivě, podporuje oproti uniformnímu francouzskému stylu, individualitu, volnost, přirozenost, dává šanci náhodě, připravuje překvapení, nebo může nabídnout záhadnost, ale v každém případě zde vítězí nepravidelnost nad geometrií a tedy i představivost nad předvídatelností. Francouzský park připomíná zemědělskou krajinu a může působit i únavně a díky opakování motivů do nekonečna i depresivně.

Zatímco anglickým parkem se lze volně toulat, ve francouzském parku je nutné držet se cestiček mnohdy klaustrofobicky působící sevřením mezi temnými zelenými zdmi živých plotů. Naopak přírodně krajinářský park může vzbuzovat deprese v pacientech s psychologickou úzkostí z otevřených prostranství - agorafobií.

Anglický park v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Výstižný, jakkoliv poetický, popis anglického parku v části Anglických listů podává Karel Čapek:

…Otvírá to zázračnou možnost jít jinudy než cestou a přitom sebe sama nepovažovat za škodnou, rošťáka nebo anarchistu.…[6]

Bois de Vincennes, romantická krajina evropských parků je více naplněna atraktivními doplňky, než u parků v Anglii

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků English garden na anglické Wikipedii, Englischer Landschaftsgarten na německé Wikipedii a Englischer Garten (München) na německé Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky)vliv Addisona na rané anglické parky (The Pleasures of the Imagination: Joseph Addison's Influence on Early Landscape Gardens)
  2. (anglicky)Filosofie zahrad (A philosophy of gardens) autor: David Edward Cooper
  3. (anglicky)informace o „ferme ornée“ v Observation on Modern Gardening
  4. O „ferme ornée“ v českém překladu The_Art_of_LANDSCAPE_GARDENING_(H._Repton)
  5. HEJDUK, Stanislav. Krajina jako anglický park [online]. Vesmír 86,784, 2007/12: Vesmír, spol. s r. o.; WebActive s.r.o., prosinec 2007, [cit. 2009-08-23]. Dostupné online. (česky) 
  6. (Anglické listy, Karel Čapek)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Yves-Marie Allain and Janine Christiany, L'Art des jardins en Europe, Citadelles and Mazenod, Paris, 2006.
  2. HURYCH, Václav; PINC, Miroslav. Sadovnictví : Učebnice pro stř. zeměd. techn. školy zahradnického oboru. 2., Okrasné dřeviny / ;, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1984. 000028641.  
  • The English Garden, Phaidon Press, London, 2008.

(anglicky)Essaye, Watelet, 1774

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]