Karel Teige

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o avantgardním umělci. O osobnostech s týmž příjmením pojednává článek Teige.
Karel Teige
Karel Teige
Karel Teige
Narození 13. prosince 1900
Praha
Úmrtí 1. října 1951 (ve věku 50 let)
Praha
Povolání spisovatel, lingvista, fotograf, autor a novinář
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Teige (13. prosince 1900 Praha1. října 1951 Praha) byl český levicově orientovaný kritik a teoretik umění, výtvarný umělec, publicista a překladatel z francouzštiny. Jako teoretik a vůdčí osobnost československé meziválečné avantgardy zasáhl do téměř všech uměleckých odvětví – od architektury, přes výtvarné umění, divadlo, film, fotografii, typografii až k literatuře. Podílel se na vzniku a formování poetismu a ovlivnil také české přijetí surrealismu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny historika a hlavního archiváře města Prahy dr. Josefa Teigeho (1862–1921). Obecnou školu nenavštěvoval, absolvoval ji soukromě v letech 1907–1911, stejně jako jeho o tři roky mladší sestra Hana.[1] Velkou část svého dětství prožil v rodinné vile v Neveklově, kam se vracel i o prázdninách.[2] Od roku 1911 studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, mezi jeho spolužáky zde mimo jiné patřili Vladislav Vančura, Adolf Hoffmeister a Alois Wachsman.[3] Po maturitě (1919), začal studovat dějiny umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde navštěvoval mimo jiné také přednášky profesorů Karla Chytila, Františka Drtiny, F. X. Šaldy a Vojtěcha Birnbauma.[4] Studium ukončil roku 1923, po válce se pokusil získat doktorát, nicméně nedostavil se ke složení malé rigorózní zkoušky.[5] V roce 1920 spoluzaložil a stal se vůdčí osobností Devětsilu, v němž se věnoval umělecké teorii a propagoval proletářské umění. Situace v Devětsilu se však brzy změnila (1924) a Teige se podílel na vzniku poetismu, pro nějž psal v Devětsilu manifesty. V letech 19271930 redigoval ReD (Revue Devětsilu), dále působil jako výtvarný referent Času (19191921), Ruchu (1919), Práva lidu (19191922), Kmene (1919), Lidových novin (1919), Června (1921) a Československých novin (1922). Stál také u zrodu Osvobozeného divadla.[6] V letech 19291930 přednášel jako hostující docent sociologie architektury a estetiky na slavné uměleckoprůmyslové škole Bauhaus (výtvarná škola) v Dessau. Ve stejné době se podílel na založení Levé fronty. Roku 1934 se stal členem Skupiny surrealistů v ČSR, ve které působil jako její teoretický mluvčí. Po celý svůj život se věnoval typografii, upravil množství knih a příležitostných tiskovin pro tehdejší přední nakladatelství.

Okolnosti úmrtí[editovat | editovat zdroj]

André Breton v monografii o malířce Toyen uvedl, že si Karel Teige vzal jed ve chvíli, kdy byl zatýkán, a že jeho žena se ihned poté zabila skokem z okna. Jaroslav Seifert tuto zkazku vyvrací a uvádí jako příčinu smrti přepracování a srdeční problémy. Potvrzuje však, že Teigeho žena poté, co obdržela zprávu od Teigeho milenky o jeho smrti, spálila všechnu Teigovu korespondenci a sama se pak otrávila plynem.[7] Karel Teige zemřel na srdeční infarkt 1. října 1951. V následujících dnech spáchaly sebevraždu obě jeho ženy – životní družka Josefina Nevařilová (2. října) i dlouholetá milenka Eva Ebertová (12. října).[8]

Osudného říjnového dne, protože dlouho nepřicházel, rozhodla se slečna E., že mu vyjde naproti. Čekala marně. Cestou se minuli. Teprve když se vracela, našla Teiga na refýži u Arbesova náměstí. Opíral se o litinový sloup a volal na ni. Jeho obličej byl zkřiven bolestnou křečí. Byla to už tvář poznamenaná smrtí. S námahou dopravila ho do svého bytu. Chůze už působila jen trýzeň. V bytě usedl a bylo mu těžko a zle. Spěchala zavolat lékaře. Chvíli to trvalo, než lékaře dostihla. Když se vrátila, byl Teige mrtev.
—  Jaroslav Seifert [9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Studie[editovat | editovat zdroj]

  • Stavba a báseň
  • Svět, který se směje
  • Svět, který voní
  • Jarmark umění
  • Surrealismus proti proudu – (1938) v tomto díle vystoupil proti českým stalinistům.

Vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

  • Soudobá mezinárodní architektura
  • Moderní architektura v Československu
  • Moderní fotografie v Československu
  • Nejmenší byt
  • Vývojové proměny v umění
  • Vývoj sovětské architektury
  • Sociologie architektury
  • Jan Zrzavý

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • V novém světě je nová funkce umění. Není třeba, aby bylo ornamentem a dekorací života, neboť krásu života, holou a mocnou, netřeba zastírati a hyzditi dekorativními přívěsky. Není třeba umění ze života a pro život, ale umění jakožto součást života. (1922)
  • Bývá-li surrealismus charakterizován jako magický realismus, je tím dost přesně vystižena povaha jednoho z jeho hlavních aspektů. (Karel Teige nad fotografiemi českého surrealisty Jindřicha Štyrského)
  • Život je trpký a ženy drahé. (původně francouzský citát "La vie est amère et les femmes sont chères" Karel Teige používal rád - např. v komunikaci s Emou Linhartovou, ženou Evžena Linharta)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. EFFENBERGER, Vratislav. Nové umění. In TEIGE, Karel. Výbor z díla I. Svět stavby a básně. Studie z dvacátých let. Praha : Československý spisovatel, 1966. S. 575.
  2. ZIZLER, Jiří. Karel Teige [online]. Slovník české literatury, rev. 2006-8-28, [cit. 2009-06-19]. Dostupné online.  
  3. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 348.
  4. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 349.
  5. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 379.
  6. Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Týž: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
  7. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Československý spisovatel Praha, 1982, str. 590–593
  8. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 382.
  9. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Československý spisovatel Praha, 1982, str. 593

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Československý spisovatel Praha, 1982, str. 30, 168, 244–7, 252, 259–262, 281, 294, 303, 329, 339, 341, 344, 347, 417–9, 585–593
  • Slovník českých spisovatelů 20. století, Československý spisovatel Praha, 1985

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]