V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Karel Teige

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o avantgardním umělci. O osobnostech s týmž příjmením pojednává článek Teige.
Karel Teige

Toyen a Karel Teige v roce 1925
Narození 13. prosince 1900
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. října 1951 (ve věku 50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel, jazykovědec, fotograf, novinář, literární kritik a architekt
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Rodiče Josef Teige
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Josef Teige
Zleva Toyen, Jindřich Heisler a Karel Teige, rok 1940

Karel Teige (13. prosince 1900 Praha-Nové Město[1]1. října 1951 Praha) byl český levicově orientovaný kritik a teoretik umění, výtvarný umělec, publicista a překladatel z francouzštiny. Jako teoretik a vůdčí osobnost československé meziválečné avantgardy zasáhl do téměř všech uměleckých odvětví – od architektury, přes výtvarné umění, divadlo, film, fotografii, typografii až k literatuře. Podílel se na vzniku a formování poetismu a ovlivnil také české přijetí surrealismu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny historika a hlavního archiváře města Prahy dr. Josefa Teigeho (1862–1921). Obecnou školu nenavštěvoval, absolvoval ji soukromě v letech 1907–1911, stejně jako jeho o tři roky mladší sestra Hana.[2] Velkou část svého dětství prožil v rodinné vile v Neveklově, kam se vracel i o prázdninách.[3] Od roku 1911 studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, mezi jeho spolužáky zde mimo jiné patřili Vladislav Vančura, Adolf Hoffmeister a Alois Wachsman.[4] Po maturitě (1919), začal studovat dějiny umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde navštěvoval mimo jiné také přednášky profesorů Karla Chytila, Františka Drtiny, F. X. Šaldy a Vojtěcha Birnbauma.[5] Studium ukončil roku 1923, po válce se pokusil získat doktorát, nicméně nedostavil se ke složení malé rigorózní zkoušky.[6] V roce 1920 spoluzaložil a stal se vůdčí osobností Devětsilu, v němž se věnoval umělecké teorii a propagoval proletářské umění. Situace v Devětsilu se však brzy změnila (1924) a Teige se podílel na vzniku poetismu, pro nějž psal v Devětsilu manifesty. V letech 19271930 redigoval ReD (Revue Devětsilu), dále působil jako výtvarný referent Času (19191921), Ruchu (1919), Práva lidu (19191922), Kmene (1919), Lidových novin (1919), Června (1921) a Československých novin (1922). Stál také u zrodu Osvobozeného divadla.[7] V letech 19291930 přednášel jako hostující docent sociologie architektury a estetiky na slavné uměleckoprůmyslové škole Bauhaus v Dessau. Ve stejné době se podílel na založení Levé fronty. Roku 1934 se stal členem Skupiny surrealistů v ČSR, ve které působil jako její teoretický mluvčí. Po celý svůj život se věnoval typografii, upravil množství knih a příležitostných tiskovin pro tehdejší přední nakladatelství.

Okolnosti úmrtí[editovat | editovat zdroj]

André Breton v monografii o malířce Toyen uvedl, že si Karel Teige vzal jed ve chvíli, kdy byl zatýkán, a že jeho žena se ihned poté zabila skokem z okna. Jaroslav Seifert tuto zkazku vyvrací a uvádí jako příčinu smrti přepracování a srdeční problémy. Potvrzuje však, že Teigeho žena poté, co obdržela zprávu od Teigeho milenky o jeho smrti, spálila všechnu Teigovu korespondenci a sama se pak otrávila plynem.[8] Karel Teige zemřel na srdeční infarkt 1. října 1951. V následujících dnech spáchaly sebevraždu obě jeho ženy – životní družka Josefina Nevařilová (2. října) i dlouholetá milenka Eva Ebertová (12. října).[9]

Osudného říjnového dne, protože dlouho nepřicházel, rozhodla se slečna E., že mu vyjde naproti. Čekala marně. Cestou se minuli. Teprve když se vracela, našla Teiga na refýži u Arbesova náměstí. Opíral se o litinový sloup a volal na ni. Jeho obličej byl zkřiven bolestnou křečí. Byla to už tvář poznamenaná smrtí. S námahou dopravila ho do svého bytu. Chůze už působila jen trýzeň. V bytě usedl a bylo mu těžko a zle. Spěchala zavolat lékaře. Chvíli to trvalo, než lékaře dostihla. Když se vrátila, byl Teige mrtev.
—  Jaroslav Seifert [10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Studie[editovat | editovat zdroj]

  • Stavba a báseň
  • Svět, který se směje
  • Svět, který voní
  • Jarmark umění
  • Surrealismus proti proudu – (1938) v tomto díle vystoupil proti českým stalinistům.

Vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

  • Soudobá mezinárodní architektura
  • Moderní architektura v Československu
  • Moderní fotografie v Československu
  • Nejmenší byt
  • Vývojové proměny v umění
  • Vývoj sovětské architektury
  • Sociologie architektury
  • Jan Zrzavý

Typografie[editovat | editovat zdroj]

Další z oblastí, kterou Karel Teige teoreticky i prakticky obohatil byla knižní typografie.

  • Knižní vydání Nezvalovy Abecedy byl výjimečný výsledek spolupráce v oblasti knižní tvorby, na které se podíleli Vítězslav Nezval (verše), Karel Teige (typografie) a Milča Mayerová (taneční kompozice na téma písmen abecedy). Knihu vydalo v roce 1926 nakladatelství J. Otto v Praze.[11]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • V novém světě je nová funkce umění. Není třeba, aby bylo ornamentem a dekorací života, neboť krásu života, holou a mocnou, netřeba zastírati a hyzditi dekorativními přívěsky. Není třeba umění ze života a pro život, ale umění jakožto součást života. (1922)
  • Bývá-li surrealismus charakterizován jako magický realismus, je tím dost přesně vystižena povaha jednoho z jeho hlavních aspektů. (Karel Teige nad fotografiemi českého surrealisty Jindřicha Štyrského)
  • Život je trpký a ženy drahé. (původně francouzský citát "La vie est amère et les femmes sont chères" Karel Teige používal rád - např. v komunikaci s Emou Linhartovou, ženou Evžena Linharta)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
  2. EFFENBERGER, Vratislav. Nové umění. In TEIGE, Karel. Výbor z díla I. Svět stavby a básně. Studie z dvacátých let. Praha : Československý spisovatel, 1966. S. 575.
  3. ZIZLER, Jiří. Karel Teige [online]. Slovník české literatury, rev. 2006-8-28, [cit. 2009-06-19]. Dostupné online.  
  4. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 348.
  5. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 349.
  6. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 379.
  7. Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Týž: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
  8. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Československý spisovatel Praha, 1982, str. 590–593
  9. DAČEVA, Rumjana. Chronological overview of Teige's life. In DLUHOSCH, Eric; ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige/1900-1951. L'Enfant Terrible of the Czech Modernist Avant-Garde. Cambridge (Massachusetts) : MIT Press, 1999. S. 382.
  10. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Československý spisovatel Praha, 1982, str. 593
  11. Nezval, Teige, Meyerová: Abeceda (foto knihy, komentář španělsky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Československý spisovatel Praha, 1982, str. 30, 168, 244–7, 252, 259–262, 281, 294, 303, 329, 339, 341, 344, 347, 417–9, 585–593
  • Slovník českých spisovatelů 20. století, Československý spisovatel Praha, 1985

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]