Most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o druhu stavby. Další významy jsou uvedeny v článku Most (rozcestník).

Most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha (řeka, potok, moře, jezero), terénní nerovnost (údolí, rokle, strž) nebo jiná komunikace. V současnosti se za most považuje překlenutí překážky delší než 2,0m. Kratší je považováno za propustek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Římský akvadukt u Tarragony ve Španělsku.

Prvními mosty byly kmeny stromů spadlých přes vodní toky či jiné překážky. Později toho člověk využil pro výstavbu vlastního přemostění z kmenů poražených stromů. A zlepšování technologií obrábění dřeva umožnilo člověku stavět již soudobé mostní konstrukce. Po dřevěných kládách a opracovaných trámech položených přes překážku, byly stavěny mosty delší, které využívaly kamenné pilíře. V některých oblastech byly dostupnějším materiálem liány, ze kterých se stavěly tzv. visuté mosty, např. Incká říše.

V římské říši znali klenbu, která je jedním ze základních stavebních prvků nejenom kamenných mostů. V blízkosti velkých měst se stavěly akvadukty (některé z těchto staveb stojí dodnes). Po pádu říše stavitelé v nástupnických státech navázali na římské znalosti. Románské mosty přímo vycházely z římských vzorů. Nástup gotiky a rozvoj mocných království konstrukci mostu zdokonalil. Mosty se stavěly s většími oblouky (z této doby pochází nejstarší mosty v ČR). S nástupem renesance došlo k dalšímu vývoji. Pont Neuf v Paříži byl postaven v 16. století bez tradičního zastřešení a byl osazen i chodníky.

Velké změny ve stavbě mostů přinesla industrializace. Rozvoj železnice zvýšil poptávku po těchto stavbách, které musely být levnější a odolnější. Nejprve se stavěly ještě mosty dřevěné a viadukty z kamene a cihel. Postupně byla stále více využívána litina. První most, tzv. Ironbridge, z litiny byl postaven roku 1779 přes řeku Severn v Anglii. Jakmile se zdokonalila výroba oceli, začaly se stavět mosty ocelové. Velká poptávka po železničních mostech vedla k tovární výrobě ze standardizovaných dílů (typicky prvky příhradových nosníků).

V 19. století a 20. století dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích.

Ve 20. století byl pro konstrukci mostů a viaduktů rozhodující beton, železobeton a předpjatý beton.

Typy mostů[editovat | editovat zdroj]

Clachan Bridge ve Skotsku.

Podle konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Prvními mosty byly nejspíše vhodně položené a dostatečně silné kmeny – most tohoto druhu je označován jako trám. Takový trám je namáhán současně tlakem (při horním povrchu) a tahem (při spodním povrchu) – neboli ohybem. Střední část průřezu trámu je namáhána méně, proto se zde může ušetřit materiál. (Příkladem je válcovaný nebo svařovaný nosník tvaru I nebo nerovnoměrné rozdělení výztuže v železobetonu). Trám se často kombinuje s ostatními konstrukcemi mostů pro zvýšení jejich tuhosti.

Z přírodních materiálů lze na vhodných místech postavit i visutý most, který však vyžaduje dostatečné zakotvení na obou koncích. Lano mostu je namáháno výhradně tahem.

Třetí ze základních mostních konstrukcí je klenba (oblouk). V ideálním případě je klenba namáhána pouze tlakem, v praxi ovšem při nerovnoměrném zatížení nutně dojde i k namáhání tahem. Smělost (plochost) klenby se měří velikostí vodorovné síly (druhá mocnina rozpětí dělená vzepětím klenby, v metrech).

Mosty rozlišujeme podle konstrukce na:

Podle použitého materiálu[editovat | editovat zdroj]

Podle účelu[editovat | editovat zdroj]

  • železniční
  • silniční případně dálniční
  • lávky pro chodce a cyklisty
  • přechody pro zvěř (nazývané např. ekodukty)
  • pro průmyslové instalace (dopravníky nebo inženýrské sítě např. potrubní a kabelové lávky apod.)
  • akvadukty

Podle výšky[editovat | editovat zdroj]

Mosty lze rozdělit podle výšky mostovky na:[1]

Pohyblivé mosty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pohyblivý most.

V minulosti měly pohyblivé mosty (zejména padací) převážně obranný účel (přerušení cesty útočníkům). V současné době se pohyblivý most staví většinou tehdy, jestliže překonává vodní tok sloužící jako vodní cesta a nebylo by možné nebo efektivní jej stavět tak vysoký, aby s lodní dopravou nekolidoval.

Zvláštními typy mobilních mostů jsou:

Nejdelší mosty světa[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam nejdelších mostů a Seznam nejdelších visutých mostů.

Nejdelší most na moři se nachází v Číně a je dlouhý 36 kilometrů. Spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Čínský most je jen o 2,4 kilometru kratší než vůbec nejdelší most na světě, který se nachází nad jezerem Pontchartrain v americkém státě Louisiana, ten měří 38,422 kilometru.

Známé mosty[editovat | editovat zdroj]

V České republice[editovat | editovat zdroj]

Ve světě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MALACHOVÁ, Hana. Veřejná správa a její fungování v krizových situacích, téma: Ministerstvo dopravy [online]. Brno: Univerzita obrany, Fakulta vojenského leadershipu, [cit. 2016-10-25]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]