Mariánský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mariánský most
Mariánský Most.jpg
Základní údaje
Přes Labe
Doprava silniční, pěší
Souřadnice
Parametry
Typ zavěšený most
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mariánský most z Mariánské skály
Průhled skrze most

Mariánský most pro silniční dopravu a pěší překonává v Ústí nad Labem řeku Labe, čímž spojuje městské části Ústí nad Labem-město (silnici I/62) a Ústí nad Labem-Střekov (silnici II/261). Byl otevřen roku 1998 a je tak nejmladším ze tří říčních mostů v Ústí, po mostu Dr. E. Beneše a železničním mostu. Leží v místě zvaném Ústecká brána, severním koncem ústí pod Mariánskou skálu. Vedle tradičního symbolu města, hradu Střekova, se stal novodobou dominantou Ústí nad Labem. Autorem návrhu je architekt Roman Koucký.[1] Podle architekta a historika urbanismu Karla Kuči je most nejvýraznějším novodobým symbolem města Ústí nad Labem.[2]

Historie a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Most byl budován po dobu pěti let, přičemž do něj město investovalo přes 750 milionů Kč.[3]

Most roku 1999 získal Cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí – ECCS (European Convention for Constructional Steelwork) European Steel Design Awards. Mezinárodní asociace pro mosty a stavební inženýrství zařadila ústecký Mariánský most krátce po jeho dokončení mezi 10 nejlepších staveb světa posledního desetiletí.[3]

Most odolal velkým povodním v letech 2002, 2006 a 2013. Nicméně nedokázal plnit funkci spojení mezi Střekovem a dalšími částmi města Ústí nad Labem. Plánuje se proto vybudování estakády směrem ke čtvrti Krásné Březno.[4]

Podle informace Ředitelství silnic a dálnic ministru Vítu Bártovi z roku 2010 bude most vyžadovat v příštích letech základní rekonstrukci za stamiliony korun. Primátor Jan Kubata označil tuto informaci za mylnou a mylně podanou: podle jím zaslaného posudku je most ve velmi dobrém kvalitativním technickém stavu a podle Kubaty tak žádné stamilionové opravy v budoucnosti nehrozí. Roční náklady na údržbu se pohybují v řádech milionů, tedy odhadem přibližně do 10 milionů korun.[3]

Most patří městu Ústí nad Labem. To jej nabízí k odprodeji státu, ministerstvo dopravy však s jeho převzetím váhá. Smlouvy o převodu mostu za 95 milionů Kč byly k říjnu 2010 již podepsané, ale fakticky k převodu ještě nedošlo.[3]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Pro jméno mostu, které vyhrálo, tedy Mariánský most, hlasovalo 93 lidí. Mezi další možnostmi, jak se most mohl jmenovat, patřily např. Most barikádníků, Harfa, Vidlák, Mobidik, Manhattan, Semtammost či Most 7. pětiletky.[5]

Konstrukce mostu[editovat | editovat zdroj]

Most tvoří dva pylony, z každého jednostranně vychází 15 ocelových lan, které nesou mostovku. Ta je 179 metrů dlouhá, pylony jsou 60 metrů vysoké. Jejich výška má být shodná s výškou ústeckého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Most váží 3500 tun. Most je zčásti ocelový, zčásti železobetonový.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Vaca: Roman Koucký: Ústí propáslo šanci na změnu, rozhovor s architektem Kouckým, Ústí/Aussig – architektura na severu Čech, nedatováno, zkrácená verze vyšla 8. července 2008 v severočeské regionální příloze MF DNES
  2. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha : Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 947.  
  3. a b c d Ministr Bárta odmítá koupit ústecký most, bojí se drahého danajského daru, iDnes.cz, 31. 10. 2010
  4. Artur Janoušek. Ústí chce po povodni estakádu na Mariánský most, žádá půl miliardy. IDNES.cz [online]. 2013-06-12 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online.  
  5. http://www.izdoprava.cz/2008/08/mariansky-most-v-usti-nad-labem-slavi-10-let/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOUCKÝ, Roman. Roman Koucký architektonická kancelář. Kniha 1. Praha : Zlatý řez, 1999. ISBN 80-902810-0-1
  • Šumné Ústí. In LIPUS, Radovan, VÁVRA, David. Šumná města (druhá kniha). Brno : Petrov, 2003. ISBN 80-7227-177-6.
  • JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-74-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]