Mariánský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mariánský most
pohled od jihu, 2017
pohled od jihu, 2017
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
Číslo mostu62-001
Dopravasilniční, pěší
PřesLabe
Otevřen1998
Souřadnice
Parametry
Typzavěšený most
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mariánský most pro silniční dopravu a pěší překonává v Ústí nad Labem řeku Labe, čímž spojuje městské části Ústí nad Labem-město (silnici I/62) a Ústí nad Labem-Střekov (silnici II/261). Byl otevřen roku 1998 a je tak nejmladším ze tří říčních mostů v Ústí, po mostu Dr. E. Beneše a železničním mostu. Leží v místě zvaném Ústecká brána, severním koncem ústí pod Mariánskou skálu. Vedle tradičního symbolu města, hradu Střekova, se stal novodobou dominantou Ústí nad Labem. Autorem návrhu je architekt Roman Koucký.[1] Podle architekta a historika urbanismu Karla Kuči je most nejvýraznějším novodobým symbolem města Ústí nad Labem.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Most byl budován po dobu pěti let, přičemž do něj město investovalo přes 750 milionů Kč.[3]

Most roku 1999 získal Cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí – ECCS (European Convention for Constructional Steelwork) European Steel Design Awards. Mezinárodní asociace pro mosty a stavební inženýrství zařadila ústecký Mariánský most krátce po jeho dokončení mezi 10 nejlepších staveb světa posledního desetiletí.[3]

Most odolal velkým povodním v letech 2002, 2006 a 2013. Nicméně nedokázal plnit funkci spojení mezi Střekovem a dalšími částmi města Ústí nad Labem. Plánuje se proto vybudování estakády směrem ke čtvrti Krásné Březno.[4]

Most postavilo město Ústí nad Labem, které zůstává jeho vlastníkem.

Dodavatel mostu, společnost Hutní montáže vede od roku 1998 s městem více než dvacet let spor o doplatek za výstavbu mostu, úroky, valorizace a nedoplatky dílčích faktur.[5] Hutní montáže měly most dostavět a zprovoznit do konce roku 1997, v pylonu se však objevily trhliny a voda podemlela podpěry mostu. Dodavatel změnil projekt a použil na stavbu více materiálu, změna však s městem nebyla projednána a proto město odmítlo vícenáklady proplatit, most byl otevřen až v červenci 1998.[6] Dodavatel požadoval za sporné vícepráce 178 milionů korun a k tomu 1,1 miliardy korun úroků, ústecký okresní soud mu v květnu 2020 nepravomocně 78 milionů korun, dalších 308 milionů tvořily v té době úroky z dlužné částky.[5][6] V roce 2020 společnost Hutní montáže postoupila pohledávku spřízněné společnosti Witkowitz VHM, která podle účetní uzávěrky z roku 2018 nevykazuje žádný majetek, žádné zaměstnance ani aktivity, ale pouze ztrátu 197 tisíc korun. Město převod pohledávky označilo za účelový, směřující k tomu, aby pohledávky za soudní řízení včetně znaleckých posudků byly v případě prohry sporu nedobytné, a napadlo jej u soudu.[6]

Na konci roku 2007 město Ústí nad Labem ohlásilo záměr převést most během roku 2008 na stát. Na žádost Hutních montáží vydal v únoru 2008 soud předběžné opatření, které městu Ústí nad Labem zakázalo převést most do vlastnictví státu a správy ŘSD.[7]

V roce 2009 byl vyjednáván převod mostu na stát, město vyhlásilo deklaraci, že se most stal součástí silnice I/62, neboť dle znaleckého posudku tvoří větev této silnice.[8][9] Na most navazuje na střekovské straně silnice III/25841. Město nabídlo most k odprodeji státu, ministerstvo dopravy však s jeho převzetím váhalo. Smlouvy o převodu mostu za 95 milionů Kč byly k říjnu 2010 již podepsané, ale fakticky k převodu ještě nedošlo.[3]

Ještě v dubnu 2022 Mariánský most podle oficiální evidence není součástí silniční sítě, ale je pouze místní komunikací,[10] v jednotné celostátní evidenci mostů BMS most není evidován – evidován je pouze podjezd jižního ramene Přístavní ulice pod Mariánským mostem.[11] Most není označen tabulkami s číslem mostu.

Podle informace Ředitelství silnic a dálnic ministru Vítu Bártovi z roku 2010 bude most vyžadovat v příštích letech základní rekonstrukci za stamiliony korun. Primátor Jan Kubata označil tuto informaci za mylnou a mylně podanou: podle jím zaslaného posudku je most ve velmi dobrém kvalitativním technickém stavu a podle Kubaty tak žádné stamilionové opravy v budoucnosti nehrozí. Roční náklady na údržbu se pohybují v řádech milionů, tedy odhadem přibližně do 10 milionů korun.[3]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Pro jméno mostu, které vyhrálo, tedy Mariánský most, hlasovalo 93 lidí. Mezi další možnostmi, jak se most mohl jmenovat, patřily např. most Barikádníků, Harfa, Vidlák, Mobidik, Manhattan, Semtammost či most 7. pětiletky.[12]

Konstrukce mostu[editovat | editovat zdroj]

Most tvoří dva pylony, z každého jednostranně vychází 15 ocelových lan, které nesou mostovku. Ta je 179 metrů dlouhá, pylony jsou 60 metrů vysoké. Jejich výška má být shodná s výškou ústeckého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Most váží 3500 tun. Most je zčásti ocelový, zčásti železobetonový.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Vaca: Roman Koucký: Ústí propáslo šanci na změnu, rozhovor s architektem Kouckým, Ústí/Aussig – architektura na severu Čech, nedatováno, zkrácená verze vyšla 8. července 2008 v severočeské regionální příloze MF DNES
  2. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 947. 
  3. a b c d Ministr Bárta odmítá koupit ústecký most, bojí se drahého danajského daru, iDnes.cz, 31. 10. 2010
  4. Artur Janoušek. Ústí chce po povodni estakádu na Mariánský most, žádá půl miliardy. IDNES.cz [online]. 2013-06-12 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online. 
  5. a b Robert Malecký: Další kolo sporu o most v Ústí. Hraje se o stamiliony, město by to mohlo zruinovat, Hlídací pes.org, 19. 2. 2021
  6. a b c Andrea Angermannová: Převod pohledávky za Mariánský most na jinou firmu je účelový, říká Ústí, iDnes.cz, 24. 2. 2021
  7. Ústí n.L. zatím nemůže prodat státu Mariánský most, řekl soud, Archiweb.cz, 20. 2. 2008
  8. Mariánský most patří stále ještě Ústí, Ústecký deník, 2. 4. 2009
  9. Převod nového mostu na stát je téměř hotov, Ústecký deník, 2. 8. 2009
  10. Národní geoportál Inspire, mapová kompozice Silniční a dálniční síť ČR, přístup 2. 4. 2022
  11. BMS – Bridge Management System, přístup 2. 4. 2022
  12. Mariánský most v Ústí nad Labem slaví 10 let, Internetový zpravodaj Komunikace a doprava, 27. 8. 2008 web.archive.org

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOUCKÝ, Roman. Roman Koucký architektonická kancelář. Kniha 1. Praha : Zlatý řez, 1999. ISBN 80-902810-0-1
  • Šumné Ústí. In LIPUS, Radovan, VÁVRA, David. Šumná města (druhá kniha). Brno : Petrov, 2003. ISBN 80-7227-177-6.
  • JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-74-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]