Krásné Březno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krásné Březno

Zámek v Krásném Březně
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 13 294 (26. 3. 2011[1])
Lokalita
PSČ 400 07
Součást obce Ústí nad Labem
Okres Ústí nad Labem
Katastrální území Krásné Březno (4,69 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°40′6″ s. š., 14°4′16″ v. d.
Krásné Březno
Krásné Březno
Další údaje
Kód části obce 175269
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Neplatný argument pro acos: < -1 nebo > 1

Krásné Březno je část statutárního a krajského města Ústí nad LabemČeské republice, společně s Neštěmicemi a Mojžíří tvoří pod městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od centra města na levém břehu řeky Labe. V roce 2011 zde žilo celkem 13 294 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1057, kdy se místo nazývalo campus Bresnik, tedy tábor Březník.[2] a náleželo do bílinského kraje. V polovině 12. století území Krásného Března náleželo ke svádovskému panství. Původní název Březnice je doložen ve zmínkách o obci z let 1186 a 1188, kdy sídlo patřilo rytířskému řádu johanitů. Roku 1335 ji získali do zástavy a dále do majetku zemané z Kyc (z Kýče), kteří zde postavili tvrz. Roku 1405 ji získali rytíři z Bron. Roku 1415 byla součástí panství hradu Svádova. Zásadní osobností z období reformace byl Rudolf z Bünau alias z Býnova (1547–1622), stavitel zámku s luteránským kostelem, a majitel panství Blansko a Weissenstein. Stavitelem byl Hans Bog z Pirny, výzdobu provedli Konrád Seifert a Tobias Lindner.

V letech 1628–1645 drželi panství děčínští Thunové, po nich Althanové. Dále se v držení malé převážně zemědělské obce vystřídalo několik rodů, roku 1750 dal hrabě Cavriani postavit nový zámek, ale hned roku 1754 zadlužené panství prodal v dražbě hraběti Janu z Hartigu, který je držel do roku 1795. Za něho roku 1788 byla obec připojena k Žežicím. Další majitelé se rychle střídali: Jan Josef hrabě ze Stibaru na Buttenheimu, 1810–1811 Anton šlechtic von Zürschauer, 1811–1865 hrabě Ledebour-Wicheln, 1865–1879 Wilhelm Ruß, 1879-1911 Jindřich hrabě Kolowrat-Krakowský Novohradský a konečně v letech 1911–1945 svobodný pán Skrbenský ze Hříště.

Roku 1876 na návrh Viktora Rusza bylo dosavadní české označení Březnice, tj. německy Prieβnitz, změněno na Krásné Březno, tj. Schön Prieβen.[3] Od poslední čtvrtiny 19. století lokalita prosperovala, počet obyvatel se pětinásobně zvýšil jak díky průmyslu (lihovar, pivovar, rafinérie cukru a chemická továrna W. Herrmanna), tak díky lodní dopravě (nákladní přístav) a plavcům, splavujícím po Labi dřevo. Vedle převažujícího německého obyvatelstva se zde profilovala výrazná česká menšina, která měla od roku 1897 vlastní obecnou i měšťanskou školu (v její funkcionalistické budově z roku 1932 dnes sídlí poliklinika), skautský oddíl, tělocvičnou jednotu Sokol, fotbalový a veslařský oddíl.

Vystěhování českého obyvatelstva v roce 1939 bylo následováno obsazením obce německým wehrmachtem. V zámku sídlilo výcvikové středisko wehrwolfů. Vybombardování obce v letech 1944–1945 vedlo ke zničení mnoha domů a pauperizaci, původní strukturu obce se již nepodařilo obnovit. Dne 31. července 1945 došlo k explozi zdejšího muničního skladu, při něž bylo zabito 27 lidí a sklad včetně budov chemické továrny rozmetán. Exploze byla interpretována jako sabotáž sudetských Němců a stala se signálem tzv. Ústeckého masakru, střelby do tří skupin sudetských Němců, připravených k odsunu.[4]

Současný název Krásné Březno byl oficiálně zaveden až roku 1876. V roce 1900 se obec připojila k městu Ústí nad Labem.[5]

Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Krásné Březno – Nový Svět, Krásné Březno – Pod vyhlídkou, Krásné Březno – průmyslový obvod, Krásné Březno – Přístavní, Krásné Březno – západ, Nad zoologickou zahradou.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů v Krásném Březně v letech 1869–2011[2][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 756 1 179 3 658 5 795 5 807 4 902 3 160 2 868 4 114 14 769 14 294 13 294
Počet domů 86 110 202 313 330 337 371 348 419 522 454 527

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Krásné Březno má kromě historického jádra velké sídliště, ve kterém žije přibližně 15 000 obyvatel. Mezi obyvateli je výrazné zastoupení Romů. Na sídlišti je problémem špatné soužití, drobná pouliční kriminalita, vysoký počet uživatelů drog a koncentrace problémových podniků – nonstop herny, nechvalně proslulá „cigánská“ diskotéka a ubytovna. Na sídliště také přicházejí Romové z jiných částí republiky. Sociálně vyloučená lokalita Nový svět přiléhá k řece, v ní se nachází Matiční ulice.

Významné objekty[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Floriána
Rodokmen Wolfrumů

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • čtyřkřídlý renesanční zámek Krásné Březno se čtyřmi nárožními věžemi, stavebníkem byl Rudolf z Bünau (1547–1622), syn Jindřicha staršího z Bünau, pán na Weesensteinu a v Blansku; rodina luteránského vyznání po Bílé Hoře opustila Čech, panství v letech 1650–1669 získali Althannové, po nich hrabě Cavriani roku 1730 přestavěl průčelí v barokním slohu do dnešní podoby. Dále se v držení sídla vystřídali Hartigové, Ledebourové a Kolowrati-Krakovští. Po generální rekonstrukci se objekt stal sídlem Národního památkového ústavu, územní pracoviště severní Čechy.
  • kostel svatého Floriána, původně zámecká kaple Panny Marie z let 1597–1606, unikátní památka saské renesance dochovaná intaktně beze změn (síťové klenby, empory, alabastrový oltář). Kaple sloužila do roku 1897 jako farní chrám a je národní kulturní památkou. Před vchodem do kostela stojí barokní sochy Krista bolestného (Ecce homo) a svatého Jana Nepomuckého ze druhé čtvrtiny 18.století, na malém hřbitově při kostele je pozoruhodná hrobka majitelů panství Kolowartů-Krakovských ze druhé čtvrtiny 19. století.
  • rodokmen Wolfrumů, reliéf z roku 1881

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • dvě střední školy SOŠ a SOU Obchodu a služeb, mají i romské studenty
  • zednické učiliště Keplerova

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec velmi získala na významu roku 1851 zapojením do železniční trati Drážďany–Praha, dnes nádraží železniční stanice Ústí nad Labem sever (vedle zastávky MHD Krásné Březno, k níž vedou ulice 1. máje)a podchod z ulice Svádovské. Přímé vlaky vedou do měst Děčín, Teplice, Bílina, Most, Chomutov, některé do měst Lovosice a Roudnice nad Labem. Rychlíky a vlaky EC stanici projíždějí. Obec je spojena s centrem města trolejbusovými linkami 51, 55, 56, 57, 58, 59 a autobusovou linkou č. 5 (konečná zastávka Krásné Březno) s částmi Severní Terasa, Bukov a Všebořice. Drážďanskou a Pekařskou ulicí vede hlavní výpadová silnice první třídy E 442 na Děčín.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-11-08]. Dostupné online.  
  2. a b RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef a kolektiv. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (I. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 418–419.  
  3. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, I, Praha 1958,s. 166
  4. Výbuch muničního skladiště v Krásném Březně a masakr německého obyvatelstva 31. července 1945 [online]. Redakce Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Město Ústí nad Labem, [cit. 2015-12-05]. Dostupné online.  
  5. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem : Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 60.  
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Krásné Březno – zámek, s. 235–236.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]