Bukov (Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bukov
Rondel s bývalou budovou Prefy v centru čtvrti
Rondel s bývalou budovou Prefy v centru čtvrti
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 6305 (26. 3. 2011[1])
Domů 541 (SLDB 2011)
Lokalita
PSČ 400 01
400 10
Obec Ústí nad Labem
Okres Ústí nad Labem
Historická země Čechy
Katastrální území Bukov (1,75 km²)
Zeměpisné souřadnice
Bukov
Bukov
Další údaje
Kód části obce 409413
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukov je část statutárního a krajského města Ústí nad LabemČeské republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se na severozápadě města a jeho katastrální území, jehož součástí je i Masarykova nemocnice na Severní Terase, se rozkládá na území o rozloze 1,75 km2.[2] V roce 2009 zde bylo evidováno 1018 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 6305 obyvatel.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy svědčí o osídlení v oblasti Bukova již v době kamenné. O založení osady nejsou záznamy. První zmínky pochází ze 14. století, kdy byla obec součástí všebořického panství. Osamostatnila se v roce 1363. Koncem století zde vzniká i vlastní tvrz. Vlastnictví Bukova se často měnilo. V roce 1640 ho získal Alexandr Regniers z Bleilebenu, který ho opět spojil se Všebořickým panstvím, jež vlastnil již dříve. Bukov po celou dobu byl zemědělsky zaměřenou vesnicí s nevelkým počtem stavení. Až v 17. a 18.století vznikají dva mlýny a panská cihelna. Díky prodeji rozdělených pozemků původního všebořického velkostatku koncem 18. století zde vznikla řada nových zemědělských usedlostí a přišlo nové obyvatelstvo z okolních vesnic nebo i ze Šluknovského výběžku.

Roku 1848 proběhla správní reforma, kdy se Bukov zbavil vrchnostenské správy a nabyl samostatnosti. V 19. století se zvyšuje počet obyvatel i domů vlivem rozvoje průmyslu v blízkém Ústí a dolů v oblasti Dělouše a Úžína. Koncem 19. století je pak Bukov především předměstím nedalekého města pouze s menšími vlastními továrnami. Byl zastavěn převážně rodinnými domky, vyšší se poté budovaly podél dnešní Masarykovy třídy. Roku 1893 se postavila nová škola, 1903 byla na Bukov zavedena tramvaj z Ústí, jejíž nákladní vagóny přepravovaly uhlí z Dělouše a roku 1907 zřízena vlastní pošta. K Ústí nad Labem byl Bukov připojen, stejně jako řada dalších, nacistickou správou roku 1939.[5][6]

Po druhé světové válce bylo vysídleno německé obyvatelstvo, které i zde tvořilo v dřívějších dobách většinu. 13. července 1947 se zde stala tramvajová nehoda. Souprava, která vyjela přeplněná z Telnice lidmi směřujícími do města po 17. hodině většinu cesty nezastavovala. Až na zastávce v místě dnešní ulice Kapitána Jaroše se pokusil řidič zastavit, ale zjistil, že mu nefungují brzdy. Někteří cestující stihli vyskočit za jízdy, většina však pokračovala do zatáčky u tehdejšího kina Blaník, kde tramvaj za vysoké rychlosti vykolejila a narazila do sloupu elektrického vedení. Na místě zemřelo 25 lidí, dalších 7 v nemocnici. O tragédii se psalo jak po celé republice, tak i v zahraničí. O pět dní později se konalo veřejné rozloučení na Mírovém náměstí, kam přijela i vládní delegace.[7][8]

Na začátku 60. let se začalo na Bukově stavět jedno z prvních panelových sídlišť v Ústí. Výstavba trvala tři roky a bylo vybudováno 1375 bytů. Další rok se dokončovaly objekty občanské vybavenosti. Práci vykonalo 200 lidí z ústeckého podniku Pozemních staveb.[9] Toto spíše nízkopodlažní sídliště bylo později doplněno o několik vyšších budov. Od 70. let probíhala přestavba centrální části Bukova, byla postavena například budova Tranzitní ústředny spojů, kde po revoluci sídlí společnost O2[10], sídliště Vinařská nebo také některé dopravní stavby. V roce 1988 byla zahájena plošná demolice několika ulic v centru čtvrti a pokračovala do následujícího roku. [11]Poslední budova v této části, škola nejdříve základní, poté soukromá ekonomická, byla zbořena v roce 1999. Uvolněný prostor částečně zaplnil nový domov důchodců a nové bytové objekty, ale většinou zůstal prázdný.[12] Je zde již delší dobu plánovaná výstavba justičního paláce, který se však i přes položení základního kamene nezačal stavět.[13][14]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Většina čtvrti se nachází v Klíšském údolí podle Klíšského potoka, který tudy prochází a vlévá se zde do něj Bílý potok. Na jihozápadě se nachází Střížovický vrch (342 m n. m.) sopečného původu. Na jihozápadě se pak nacházejí svahy Holoměře (294 m n. m.), kde se dříve nacházely vinohrady zrušené v 19. století. Podle nich je zde pojmenovaná ulice Vinařská.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů na Bukově v letech 1830-2011[7][15]
Rok 1830 1857 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 220 560 690 981 1 608 1 857 2 655 3 067 3 610 3 414 3 457 5 974 6 840 5 414 6 623 6 305
Počet domů 40 88 96 129 167 192 241 285 355 447 - 536 540 482 508 541

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Středem čtvrti prochází Masarykova třída začínají v centru končící ve vedlejších Všebořicích vozovnou dopravního podniku. Dalšími významnými komunikacemi vycházejícími z kruhového objezdu v centru čtvrti zvaného rondel jsou ulice Všebořická směřující k dálnici D8 a do Chlumce a ulice Božtěšická vedoucí do stejnojmenné čtvrti a na Severní Terasu. Obě tyto ulice jsou součástí silnice I/30.

Veřejná doprava je zajišťována dopravním podnikem města Ústí nad Labem a to pomocí trolejbusových linek čísel 54, 56, 60 a autobusových linek čísel 5, 11, 16 a 18.[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-11. 
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 320. 
  5. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 60. 
  6. Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  7. a b c Bukov [online]. Obce severního Polabí [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  8. Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  9. Kolektiv autorů. Sídliště Bukov [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  10. Tranzitní ústředna spojů [online]. usti-aussig.net [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  11. ROČEK, František. Jak Bukov zbytečně o domy přišel. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-01-09 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  12. KLIMEŠ, Martin. Zaniklé Ústí: S budovou školy padl i Bukov. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2009-11-23 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  13. ROČEK, František. Justiční palác plánují už deset let. Do roku 2021 by prý měl stát. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-09-20 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  14. LUKÁŠ, Vít. Prezident Zeman požehnal stavbě nového soudu. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2013-10-25 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-09]. Kapitola Okres Ústí nad Labem. Dostupné online. 
  16. Dopravní schémata [online]. Dopravní podnik města Ústí nad Labem [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. ISBN 80-239-3245-4. 
  • BORSKÁ, Helena. Poznámky k historii města Ústí nad Labem a okolí. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 2005. 174 s. ISBN 80-902991-2-1. 
  • PINC, F.; KOLÁŘ, A. Vlastivědné výlety z Ústí n. L.. Ústí nad Labem: Nakladatelství Krajského národního výboru, 1957. 246 s. 
  • ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2009. 272 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-28-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Všebořice Skorotice Božtěšice Růžice kompasu
Střížovice Sever Sídliště Severní Terasa
Západ   Bukov   Východ
Jih
Klíše Klíše