Stříbrníky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stříbrníky
Sídliště Stříbrníky
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 4 107 [pozn. 1] [1] (26. 3. 2011)
Lokalita
Obec Ústí nad Labem
Okres Ústí nad Labem
Zeměpisné souřadnice
Stříbrníky
Stříbrníky
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stříbrníky (německy Ziebernik) jsou částí města Ústí nad Labem. Leží v nadmořské výšce 257 metrů v prostřední části obvodu Ústí nad Labem-Severní Terasa. Název je odvozen od bohatých stříbrných nalezišť okolo Stříbrnického potoka. Zmínky o těžbě lze nalézt mj. na naučné stezce, která vede Bertiným údolím, jímž Stříbrnický potok protéká.

Čtvrť je silně urbanizovaná s vytvořenou dopravní a sociální infrastrukturou. Nachází se zde hypermarket, lékárna, pošta, základní a střední průmyslový škola, pobočka Severočeské vědecké knihovny a další. Nad čtvrtí dominuje rozhledna na zalesněné Erbenově vyhlídce.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přesný původ obce je nejasný. První písemná zmínka pochází z roku 1438 a mluví o existenci dědičné štoly. O těžbě stříbra především v oblasti Bertina údolí, která souvisí s názvem obce, jsou zmínky z roku 1491. Ves byla součástí Vaňovského panství, které podléhalo Ústí nad Labem. Město také obec opakovaně zastavovalo v dobách nedostatku financí a následně vykupovalo zpět. V dřívějších dobách název zněl v jednotném čísle Stříbrník, až později přišlo množné číslo. Původní obec byla spíše zemědělského charakteru s okrouhlou návsí, která se však nedochovala, odkazuje na ni pouze jméno ulice Na Návsi.

Další rozvoj obce byl spíše pomalý, první větší změny nastávají koncem 19. století, kdy se postavily rodinné domy pro ústecké úředníky a pracovníky továren. Zároveň v této době nechala manželka tehdejšího ředitele ústeckého Spolku pro chemickou a hutní výrobu Maxe Schaffnera romanticky upravit po ní pojmenované Bertino údolí. Ráz obce zůstával částečně zemědělský, částečně se měnil na příměstskou oblast rozvíjejícího se města. 1. května 1939 byly Stříbrníky podobně jako řada dalších obcí v okolí připojena k Ústí nad Labem. Spojení však vydrželo pouze do konce druhé světové války. Tato samostatnost vydržela zhruba 30 let. Roku 1977 byly Stříbrníky opět spojeny s Ústí nad Labem z důvodu výstavby panelového sídliště v horní části obce. [3][4]To bylo budováno jako poslední 4. okrsek Severní Terasy na přelomu 70. a 80. let.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Umělý vodopád v Bertině údolí

Celkově obec leží na horní terase řeky Labe a vyskytuje se zde tedy řada různých hornin. Spadá do Českého Středohoří, verneřické oblasti. Původní ves stojí pod kuželovitým vrchem Hůrka (303 m.n.m.), který je tvořen černým čedičem a na povrchu vystupuje sodalitový syenit. Také zde pramení dle obce pojmenovaný Stříbrnický potok.

Ten poté pokračuje do již zmíněného Bertina údolí, kde je zaříznutý v hloubce až 30m. Nachází se zde umělý vodopád vytvořený romantickou úpravou údolí koncem 19. století. V této oblasti se také nacházela většina původních stříbrných štol, o kterých svědčí menší výsypky a v zimě tepelné ostrovy přímo na místech původních jam. Rokli tvoří vyvřelé horniny, horní část černý čedič, dolní poté sopečný tuf. Vyskytují se zde také sopečné koule, takzvané sopečné pumy, vzniklé tuhnutím lávy. Les je dubo-habrový a flóra celkově je určena stinným a chladným prostředím, nacházejí se zde tedy především lišejníky, mechy, kapradiny, ale i některé byliny jako orsej jarní nebo violka vonná. Údolí končí ulicí Důlce a potok zde vtéká do potrubí končícího výtokem do Labe pod Mariánskou skálou.

Sídliště stojí výš nad původní obcí pod kopcem, na němž stojí Erbenova vyhlídka ve výšce 420 m.n.m. Tento kopec byl dříve označován jako Brand.[3][6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů na Stříbrníkách v letech 1654–2011[3][4][7]
Rok 1654 1787 1830 1857 1869 1890 1910 1939 1950 2011
Počet obyvatel - - 144 187 142 330 465 513 4 107
Počet domů 15 22 27 27 28 40 57 85 85 147

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavními komunikacemi jsou ulice Stříbrnická v oblasti sídliště spojující Severní Terasu s původní vsí a ulice Malátova a Na Návsi spojující zmíněnou Stříbrnickou, sídliště Dobětice a ulici Hoření vedoucí do centra města. Veřejnou dopravu zajišťuje dopravní podnik města Ústí nad Labem. V roce 2018 to bylo pomocí trolejbusových linek číslo 52, 53 a 54 a autobusových linek číslo 5 a 23. [8]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Součtem základních sídelních jednotek Mariánský vrch-Hůrka, Severní Terasa-střed a Sídliště Stříbrníky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  2. Charakteristika MO [online]. obvod Ústí nad Labem-Severní Terasa [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  3. a b c Stříbrníky [online]. Obce severního Polabí [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  4. a b Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  5. ZAJONCOVÁ, Jana. Severní Terasa [online]. Uměleckoprůmyslové museum v Praze [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  6. Bertino údolí [online]. obvod Ústí nad Labem-Severní Terasa [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  8. Dopravní schémata [online]. Dopravní podnik města Ústí nad Labem [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Sídliště Severní Terasa Kočkov Růžice kompasu
Sídliště Severní Terasa Sever Dobětice
Západ   Stříbrníky   Východ
Jih
Skřivánek Skřivánek