Štola
Štola (německy der Stollen) je horizontální dovrchní (vzestupné) nebo úpadní (sestupné) ražené důlní dílo s jedním vyústěním na povrch; tím se liší od tunelu, který má východy dva, a od chodby, která ústí do svislé těžební jámy. V hlubinných dolech nejsou štoly, ale překopy, směrné chodby a vozové chodby.[1]
Hornictví
[editovat | editovat zdroj]Účel štol
[editovat | editovat zdroj]V minulosti byly štoly rozlišovány podle svého účelu:[2]
- Kutná štola (německy Schürfstollen, Schürfbaustollen) sloužila k dobývání ložisek v menší hloubce, proto byla zvána vrchní (denní) štola, (německy Oberstollen, Tagstrecke)
- Spodní (hluboká) štola (německy tiefe Stollen) sloužila k otevření hlubších ložisek -
- Revírní štola (německy Revierstollen) je dlouhá štola sloužící několika dolům
- Pomocná štola (německy Hilfsstollen) se zřizuje, když hlavní štola (německy Hauptstollen), neplní některou z požadovaných funkcí
- Vodní štola (německy Wasserstollen) slouží k odvádění vody
- Splavná štola (německy navigabler Stollen, Navigationsstollen) slouží jako splavný kanál k odvážení dobytých nerostů v malých loďkách
- Větrní štola (německy Wetterstollen) slouží k přivádění větrů
- Vozná štola (německy Förderstollen) slouží pro odvážení dobytých nerostů ve vozících
- Odbočná štola (německy Flügelstollen, Flügelort) V hlubinných dolech se štoly vyskytují jen velmi zřídka, protože účinně nedosahují velkých hloubek a rozfárávka štolou, například do hloubky 400 m, by byla velmi drahá. Proto jsou hlubinné doly rozfárávány jámou (šachtou). Chodby
Historie
[editovat | editovat zdroj]Štoly byly nenahraditelné po tisíciletí jako důlní dílo, které kromě vyjmenovaných funkcí umožňovalo vniknout do horského masívu a sledovat rudnou žílu. S postupem času význam štol ustupoval z těchto příčin:
- instalované parní, později elektrické stroje převzaly dopravu horniny na povrch svislými štolami
- parní, později elektrické stroje poháněly zařízení k čerpání vody a větrání dolů
- těžba se dostávala do větších hloubek, jejichž dosažení by vyžadovalo neúměrně dlouhou nebo příliš strmou štolu
- začalo dominovat uhelné hornictví, které dobývalo uhlí často v rovinatých pánvích
Přesto se budování štol prosadilo i v druhé polovině 20. stoleti – Důl Dukla v Šardicích.

Dědičná štola
[editovat | editovat zdroj]Dědičná štola sloužila pro odvodňování těžebního území, a proto se musela nacházet na co nejnižší nadmořské výšce. Obvykle ústila do blízkého údolí, kam odváděla podzemní vodu z důlních děl. Budována byla společně všemi majiteli, kteří měli práva na těžbu v tomto území, a následně byla děděna z generace na generaci (odtud název).[3]
Stavebnictví
[editovat | editovat zdroj]Ve stavebnictví a vodohospodářství se slovo užívá v širším smyslu pro technickou podzemní chodbu nebo prostor určený například pro kanalizační či vodovodní stoku, jako specializované vodohospodářské stavby, kupř. vodní přivaděče. Někdy se štoly budují i jako odvodňovací či větrací chodby, kupř. systém štol pod pražským Petřínem, který odvádí nadbytečnou podzemní vodu do Vltavy a zabraňuje tak nežádoucím sesuvům půdy.
Štoly také představují moderní způsob rozvodu inženýrských sítí v kolektorech.
Jiná využití
[editovat | editovat zdroj]Ve válečných dobách mohou sloužit také jako protiletecké úkryty a podzemní továrny. Bývají také hnízdišti některých vzácných živočichů, např. netopýrů.
Předštola
[editovat | editovat zdroj]Štoly se také používají při výstavbě velkých silničních či železničních tunelů jako pomocné a technické chodby. Někdy je zde v první fázi výstavby vyražena tzv. předštola která slouží :
- pro průzkum geologického profilu celé stavby
- v další fázi pak slouží též jako technologické vodítko pro pohyb (obvykle značně velkého, těžkého a složitého) razícího zařízení, např. razícího štítu.
Příroda ve štolách
[editovat | editovat zdroj]Štoly slouží také jako zimoviště zvířat např. netopýrů, plazů aj.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]</>
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine., str. 52.
- ↑ HOŘOVSKÝ, Eduard. O spůsobech dobývání kamenného uhlí. Praha: Eduard Hořovský, 1876. 109 s. S. 80.
- ↑ HALLA, Pavel. Dědičná štola nad Novými Hamry ukrývá smutný lidský příběh [online]. Rozhlas.cz, 2016-08-31 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Štola. Sv. 12, str. 877
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu štola na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo štola ve Wikislovníku- Hornický slovník Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine.