Petřín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Starý Petřín (jihomoravská obec) nebo Petrin (člen náboženské kongregace).
Petřín

Vrch Petřín v Praze

Vrchol 327 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Pražská plošina / Kladenská tabule / Hostivická tabule / . / Bělohorská pahorkatina[1]
Souřadnice 50°5′1″ s. š., 14°23′43″ v. d.
Petřín
Green pog.svg
Petřín
Povodí Vltava

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Křížová cesta, Petřín

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín.[2]

Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka, ze kterého se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu.[3] První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr vydláždit kostel Sázavského kláštera.

Petřín je v písemných památkách poprvé zmíněn roku 1108 v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců.[4] Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“.[5] Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů. Teprve po vybudování Hladové zdi císařem Karlem IV. se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Zahrady a přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Petřínské stráně (od severu)
  • Velká strahovská zahrada – pod Strahovským klášterem, v horní části údolíčka mezi Petřínem a Úvozem
  • Lobkovická zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (německého velvyslanectví) a přilehlá severní stráň Petřína
  • Schönbornská zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (velvyslanectví USA)
  • Seminářská zahrada – sadově upravená severní část východní stráně Petřína
  • Zahrada Nebozízek – část východní stráně Petřína mezi lanovou dráhou a Hladovou zdí
  • Kinského zahrada – nad stejnojmenným letohrádkem na jihovýchodní, smíchovské stráni Petřína
Na vrcholu Petřína

Studánky[editovat | editovat zdroj]

Studánka Petřínka
  • Pramen Petřínka – v Seminářské zahradě u hlavní parkové cesty nedaleko restaurace Petřínské terasy
  • Pod Petřínem – původně pítko, s kamenicky řešeným řečištěm v Hellichově ulici
  • Ve Strahovské zahradě (Kaštanka) – v zalesněné stráni jihovýchodně od Strahovského kláštera
  • Pramen sira Nicolase Wintona – obnovený v roce 2009, u vyhlídkové cesty také v horní části Velké strahovské zahrady
  • U Památného stromu (jasanu) – nedaleko Wintonova pramenu
  • Kinská, U jezírka (též Vodní schody), Pod Kaštankou – prameny a studánky v Kinského zahradě

Sochy a sousoší[editovat | editovat zdroj]

Pomník Karla Hynka Máchy

K. H. Mácha[editovat | editovat zdroj]

Karel Hynek Mácha (18101836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.

Jan Neruda[editovat | editovat zdroj]

Jan Neruda (18341891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.

Jaroslav Vrchlický[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Vrchlický (18531912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.

M. R. Štefánik[editovat | editovat zdroj]

Socha Milana Rastislava Štefánika

Milan Rastislav Štefánik (18801919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928–1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.

Fontána s chlapci[editovat | editovat zdroj]

Nazývána U žabiček (Hrající si chlapci, nyní též Masarykovi vnuci), ukazující dvojici chlapců se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, hrající si s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří za války zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil Karel Dvořák v roce 1948.

Hana Kvapilová[editovat | editovat zdroj]

Hana Kvapilová (18601907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla.

Lachtan[editovat | editovat zdroj]

Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 Jan Lauda.

Ferdinand Laub[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand Laub (18321875), světoznámý virtuos a český houslista.

Vítězslav Novák[editovat | editovat zdroj]

Vítězslav Novák (18701949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet. V soše je urna s popelem skladatele, který 18. července 1949 zemřel ve východočeské Skutči.

Polibek[editovat | editovat zdroj]

Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.

Pomník obětem komunismu[editovat | editovat zdroj]

Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu (zločinů komunizmu) na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002. V roce 1946 byl v tomto místě slavnostně odhalen základní kámen k pomníku T.G. Masaryka ve tvaru mramorového stolu, stojící poblíž ještě v roce 1968.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Po Petříně je pojmenovaná planetka (16801) Petřín Pragensis objevená Petrem Pravcem v Ondřejovně v roce 1997.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. KOSMAS. Kosmova kronika česká. 7. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-515-4. str. 31.
  3. ZAVŘEL, Jan; A KOL. Pražský vrch Petřín. 2. vyd. Praha : Paseka, 2012. 248 s. ISBN 978-80-7432-244-0. S. 22.  
  4. KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN 80-7316-209-1. S. 390.  
  5. Kosmova kronika, III/24
  6. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. ISBN 80-200-0771-7 čp. 411
  7. ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, ISBN 80-7185-422-0. S. 86

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Petřín ve středověku. In Kniha o Praze. Praha : Melantrich, 1933. Dostupné online. S. 56-86.
  • HRUBEŠ Josef, HRUBEŠOVÁ Eva, BRONCOVÁ Dagmar: Petřín a Strahov, Milpo 2008, ISBN 978-80-87040-10-2
  • KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha : Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.  
  • ŠULC, Alois Ladislav. Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince. Praha : vl.n., 1926. Dostupné online.  
  • ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, ISBN 80-7185-422-0
  • POLÁK, Milan et. all. Po stopách pražského vodárenství. 1. vyd. Praha : Milpo media s.r.o., 2015. 231 s. ISBN 978-80-87040-35-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]