Hladová zeď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hladová zeď
Hladová zeď nad Újezdem
Hladová zeď nad Újezdem
Poloha
Adresa Hradčany, Malá Strana, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 44513/1-482 (PkMISSezObr) (součást památky Městské opevnění Malé Strany a Hradčan)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hladová zeď, někdy nazývaná také Zubatá (německy die Hungermauer), je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal v letech 13601362 postavit český král Karel IV., aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany[1] proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi (bastiony).[1] Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1624 byla zeď opravena, v polovině 18. století pak z příkazu královny Marie Terezie dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. 19231925, 1975) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď.

Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní kupole dnešní Štefánikovy hvězdárny[1] a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel klementinské hvězdárny Alois Martin David, když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh Prahy a Drážďan.[1]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od Václava Hollara ze 17. století

Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské chudiny a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi.[1] Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna.

Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech Václava Hájka z Libočan nebo Bohuslava Balbína, který ve svém vlasteneckém díle píše:

Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Hladová zeď [online]. praguecityline.cz [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. - kapitola "O Hladové zdi", s. 268. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]