Hladová zeď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hladová zeď
Hladová zeď nad Újezdem
Hladová zeď nad Újezdem
Poloha
AdresaHradčany, Malá Strana, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky44513/1-482 (PkMISSezObrWD) (součást památky Městské opevnění Malé Strany a Hradčan)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hladová zeď, nazývaná také Zubatá (německy die Hungermauer), je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal v letech 13601362 postavit český král Karel IV., aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany[1] proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi (bastiony).[1] Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1624 byla zeď opravena, v polovině 18. století pak z příkazu královny Marie Terezie dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. 19231925, 1975) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď.

Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní kupole dnešní Štefánikovy hvězdárny[1] a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel klementinské hvězdárny Alois Martin David, když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh Prahy a Drážďan.[1]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od Václava Hollara ze 17. století

Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské chudiny a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi.[1]

Historické spisy Václava Hájka z Libočan nebo Bohuslava Balbína se o díle vyjadřují takto:

Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Hladová zeď [online]. praguecityline.cz [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]