Štefánikova hvězdárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Štefánikova hvězdárna
Štefánikova hvězdárna od západu
Štefánikova hvězdárna od západu
Alternativní názvyPetřínská hvězdárna
Pojmenováno poMilanu Rastislavu Štefánikovi
OrganizaceHvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Kód observatoře541
MístoPraha 1 a Hradčany
StátČesko
Souřadnice
Nadmořská výška321 m n. m.
Založena1928
Webová stránkahttp://www.observatory.cz/
Hlavní kontraktořiČeská astronomická společnost
Kód památky39799/1-1032 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Štefánikova hvězdárna od jihu
Socha Milana Rastislava Štefánika před slunečními hodinami u vchodu

Štefánikova hvězdárna v Praze je hvězdárna na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928.

Hvězdárna má adresu Strahovská 205 a je otevřena každý den v týdnu kromě pondělí, od října do března ve večerních hodinách (pozorování planet i objektů hlubokého vesmíru), od dubna do září i odpoledne (pozorování Slunce aj.) – o víkendech a v létě pak celý den. Pro veřejnost pořádá řadu přednášek i výstav. Menší odborná knihovna v přízemí budovy již není aktualizována a již není veřejnosti přístupná. Mládež se může účastnit astronomického kroužku, starší zájemci pak dvouletého astronomického kurzu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Záměr zřídit v Praze nebo v blízkosti Prahy lidovou hvězdárnu přístupnou členům a hostům schválila Česká astronomická společnost jako druhý bod svých stanov již při svém vzniku. Finanční situace společnosti a chybějící úřední povolení ale neumožňovaly v realizaci záměru pokračovat. Jako provizorní pozorovací stanoviště v letech 1920–1922 sloužila umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech.[1][2] V té době ale již existoval název budoucí hvězdárny. Na návrh dr. Hraše bylo po tragické smrti astronoma a politika Milana Rastisava Štefánika vybráno právě jeho jméno.[2]

Činovníci České astronomické společnosti v té době jednali s magistrátem Prahy o vybudování hvězdárny. Z uvažované výstavby na Petříně v této době ještě sešlo. Na návrh Správy technického musea měla být hvězdárna součástí nové budovy na Letné: dle studie z roku 1925 budově muzea dominovala věž s kopulí. I z tohoto záměru postupně sešlo. V roce 1926 byl vybrán náhradní pozemek v Riegrových sadech. Také tento záměr nebyl realizován, neboť nová budova Sokola na témže místě by významným způsobem bránila pozorování. V této době byly dalekohledy umístěny v Astronomické věži v Klementinu, odkud se také pozorovalo.[2][1]

K posunu došlo v roce 1927, kdy se podařilo najít vhodný pozemek. Byl jím obecní domek č.p. 205 a přilehlý pozemek u Hladové zdi. Ještě téhož roku v říjnu byla započata stavba hvězdárny dle návrhu Václava Veselíka a slavnostně byla otevřena 24. června 1928.[3][1]Již v dubnu byl oficiálně schválen název Lidová hvězdárna Štefánikova a sídlo společnosti bylo přeneseno sem.[2] Pro veřejnost byla, zatím jen s hlavní kopulí, zpřístupněna v květnu 1929. Stavebně byla dokončena ještě o rok později, kdy byly dostavěny zbývající dvě kopule. V pilíři hlavního dalekohledu jsou uloženy urny Jaroslava Štycha a Karla Anděla – českých astronomů, kteří měli hlavní podíl na vybudování této hvězdárny.[4]

V sedmdesátých letech 20. století prošla velkou rekonstrukcí. Od roku 1979 je hvězdárna součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.[5] Kromě této hvězdárny patří do této organizace i Planetárium Praha, Hvězdárna Ďáblice a společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice – Koperníkova kopule na Hvězdárně Kleť.

Dalekohledy[editovat | editovat zdroj]

  • hlavní kopule: Zeissův dvojitý astrograf (nazývaný König) – dva refraktory s průměry 180 mm a 200 mm (vyroben 19051907, v letech 2022–2023 v rekonstrukci)
  • západní kopule: Zeissův Maksutov-Cassegrainreflektor s průměrem zrcadla 370 mm (vyrobený 1967 pro Varšavu)[3]
  • východní kopule: MEADE LX200 16" – moderní reflektor Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 406 mm
  • pozorovací domeček: Zeissův Hledač komet – refraktor s průměrem 200 mm (r. v. 1921)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SOUMAR, Jaroslav. Štefánikova hvězdárna a Česká astronomická společnost. Příprava vydání Petr Bartoš, Štěpán Ivan Kovář. Sezimovo Ústí: Hvězdárna Františka Pešty, 2018. ISBN 978-80-906929-7-8. S. 5–9. 
  2. a b c d ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. Z historie České astronomické společnosti. ČAS [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  3. a b SOUMAR, Jaroslav. Historie hvězdáren [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2017-05-06]. Kapitola Štefánikova hvězdárna, Praha. Dostupné online. 
  4. SUCHAN, Pavel. 90. narozeniny České astronomické společnosti. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2007-12-29]. Začátek ve stopáži: 7m 40s. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. http://kultura.praha.eu/public/38/d8/9f/1315863_213219_HaP.doc

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lidová hvězdárna Štefánikova v Praze. Příprava vydání Josef Kunský, Josef Štorek. Praha: s.n., [asi 1934]. Dostupné online. Stručný průvodce petřínskou hvězdárnou a výčet toho, co lze pozorovat prostřednictvím jejích dalekohledů.. 
  • SLOUKA, Hubert. Lidová hvězdárna na Petříně. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 187–191.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]