Štefánikova hvězdárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štefánikova hvězdárna

Štefánikova hvězdárna od jihu
Poloha
Adresa Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Štefánikova hvězdárna
Red pog.svg
Štefánikova hvězdárna
Další informace
Kód památky 39799/1-1032 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Štefánikova hvězdárna od západu
Socha Milana Rastislava Štefánika před slunečními hodinami u vchodu

Štefánikova hvězdárna v Praze je hvězdárna na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928.

Hvězdárna je otevřena každý den v týdnu kromě pondělí, od října do března ve večerních hodinách (pozorování planet i objektů hlubokého nebe), od dubna do září i odpoledne (pozorování Slunce aj.) – o víkendech a v létě pak celý den. Pro veřejnost pořádá řadu přednášek i výstav. Menší odborná knihovna v přízemí budovy již není aktualizována a již není veřejnosti přístupná. Mládež se může účastnit astronomického kroužku, starší zájemci pak dvouletého astronomického kurzu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna byla budována Českou astronomickou společností od roku 1927 a slavnostně otevřena v 24. června 1928.[1] Pro veřejnost byla, zatím jen s hlavní kopulí, zpřístupněna v květnu 1929. Stavebně byla dokončena ještě o rok později, kdy byly dostavěny zbývající dvě kopule. V pilíři hlavního dalekohledu jsou uloženy urny Jaroslava Štycha a Karla Anděla – českých astronomů, kteří měli hlavní podíl na vybudování této hvězdárny.[2]

V sedmdesátých letech 20. století prošla velkou rekonstrukcí. Od roku 1979 je hvězdárna součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.[3] Kromě této hvězdárny patří do této organizace i Planetárium Praha, Hvězdárna Ďáblice a společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice – Koperníkova kopule na Hvězdárně Kleť.

Dalekohledy[editovat | editovat zdroj]

  • hlavní kopule: Zeissův dvojitý astrograf (nazývaný König) – dva refraktory s průměry 180mm a 200 mm (r. v. 1905-1907)
  • západní kopule: Zeissův Maksutov-Cassegrainreflektor s průměrem zrcadla 370 mm (r. v. 1967, vyrobený pro Varšavu)[1]
  • východní kopule: MEADE LX200 16" – moderní reflektor Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 406 mm
  • pozorovací domeček: Zeissův Hledač komet – refraktor s průměrem 200 mm (r. v. 1921)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SOUMAR, Jaroslav. Historie hvězdáren [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2017-05-06]. Kapitola Štefánikova hvězdárna, Praha. Dostupné online.  
  2. SUCHAN, Pavel. 90. narozeniny České astronomické společnosti. Nebeský cestopis (Český rozhlas Leonardo) [online]. 2007-01-20 [cit. 2007-12-29]. Začátek ve stopáži: 7m 40s. Dostupné online.  
  3. http://kultura.praha.eu/public/38/d8/9f/1315863_213219_HaP.doc

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lidová hvězdárna Štefánikova v Praze. Příprava vydání Josef Kunský, Josef Štorek. Praha : s.n., [asi 1934]. Dostupné online. Stručný průvodce petřínskou hvězdárnou a výčet toho, co lze pozorovat prostřednictvím jejích dalekohledů.. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]