Hradčany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o pražské čtvrti. Další významy jsou uvedeny v článku Hradčany (rozcestník).
Hradčany
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Hradčanské náměstí

Hradčanské náměstí

Hradčany – znak
historický znak
Hradčany – vlajka
historická vlajka
kód katastrálního území: 727121
připojení k Praze: 12. února 1784 (vznik Královského hlavního města Prahy)
městská část: Praha 1, Praha 6
správní obvod (pověřený úřad): Praha 1, Praha 6
městský obvod: Praha 1, Praha 6
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 7
katastrální výměra: 1,52 km²
obyvatel: 1 793 (31. 12. 2014[1])
hustota zalidnění: 1 180 obyv./km²

Hradčany na mapě

Hradčany (německy Hradschin) jsou katastrální území a městská čtvrť Prahy o rozloze 1,5147 km², rozdělená mezi městské obvody a zároveň městské části Praha 1 a Praha 6. Do Prahy 6 patří pás území vymezený tramvajovými tratěmi v ulicích Dlabačov, Keplerova, Jelení, Mariánské hradby, Badeniho, Milady Horákové, Patočkova a Myslbekova.

Značnou část čtvrti zaujímá Pražský hrad, jeden z nejznámějších hradů Evropy a podle Guinnessovy knihy rekordů vůbec největší hradní komplex světa.

Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného Královského hlavního města Prahy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré Město (1232-1234) a Menší Město (Malá Strana, 1257). Na rozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Až ve století čtrnáctém (kolem roku 1320) byly Hradčany nejvyšším pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé proměněny v poddanské město. Praha se tedy stala trojměstím a čekala pouze na člena čtvrtého a posledního, Nové Město, které v roce 1348 založil Karel IV. Hradčany byly městem nejméně významným a nejvíce závislým na Hradě. V roce 1598 je císař Rudolf II. povýšil na královské město. Tehdy byla postavena i Hradčanská radnice. Za Josefa II. (roku 1784) se staly součástí sjednoceného Královského hlavního města Prahy.

Památky a významné objekty[editovat | editovat zdroj]

Veřejná prostranství[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde stanice metra A Hradčanská a dále spousta tramvajových linek a v blízkosti se nachází také železniční stanice Praha-Dejvice

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podívejte se také na Katedrála sv. Víta a Kostel Narození Páně (Praha)


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ A REDAKCE PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. 1. vyd. Svazek 4. Praha : Academia, 2000. 521 s. (Umělecké památky Prahy) Obsahuje bibliografii a rejstříky. ISBN 80-200-0832-2.  
  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online.  
  • ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha : Kober, 1868. Dostupné online.  
  • FLEKÁČEK, Josef. Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami. Praha : Historický kroužek Družstva Vlasť, 1898. Dostupné online. - kapitola Hradčany.  
  • SINGER, Haštal Al.. Dějiny a památky chrámu sv. Benedikta na Hradčanech, jakož i stručný životopis ctihodné Marie Elekty od Ježíše, první převorky bosých Karmelitek v Praze. Praha : vl.n., 1902. Dostupné online.  
  • BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha : Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online.  
  • TOMEK, Vratislav Václav; KÖRBER, Jan. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Jan Körber. Praha : Körber, 1905. Dostupné online.  
  • Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura : významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]