Hradčany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o pražské čtvrti. Další významy jsou uvedeny na stránce Hradčany (rozcestník).
Hradčany
Hradčanské náměstí
Lokalita
Městská část Praha 1, Praha 6
Správní obvod Praha 1, Praha 6
Obec Praha
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 079 (2011)[1]
Počet domů 217 (2011)[1]
Počet ZSJ 7
Hradčany na mapě
Hradčany
Hradčany
Další údaje
Kód části obce 490075
Kód k. ú. 727121
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradčany (německy Hradschin) jsou katastrální území a městská čtvrť Prahy o rozloze 1,5 km², rozdělená mezi městské obvody a zároveň městské části Praha 1 a Praha 6. Značnou část čtvrti zaujímá Pražský hrad, jeden z nejznámějších hradů Evropy a podle Guinnessovy knihy rekordů vůbec největší hradní komplex světa. Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného královského hlavního města Prahy.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Do Prahy 6 patří pás území vymezený tramvajovými tratěmi v ulicích Dlabačov, Keplerova, Jelení, Mariánské hradby, Badeniho, Milady Horákové, Patočkova a Myslbekova. Katastrální území Hradčan sousedí se Střešovicemi na severozápadě, s Dejvicemi na severu, s Malou Stranou na východě, se Smíchovem (malý pruh území) na jihu a s Břevnovem na jihozápadě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historický znak Hradčan

Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré Město (1232–1234) a Menší Město (Malá Strana, 1257). Na rozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Až ve století čtrnáctém (kolem roku 1320) byly Hradčany nejvyšším pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé proměněny v poddanské město. Praha se tedy stala trojměstím a čekala pouze na člena čtvrtého a posledního, Nové Město, které v roce 1348 založil Karel IV. Hradčany byly městem nejméně významným a nejvíce závislým na Hradě. V roce 1598 je císař Rudolf II. povýšil na královské město. Tehdy byla postavena i hradčanská radnice. Za Josefa II. (roku 1784) se staly součástí sjednoceného královského hlavního města Prahy.

Památky a významné objekty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek na Hradčanech.

Veřejná prostranství[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podívejte se také na Katedrála sv. Víta a Kostel Narození Páně (Praha)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ A REDAKCE PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. 1. vyd. Svazek 4. Praha: Academia, 2000. 521 s. (Umělecké památky Prahy). ISBN 80-200-0832-2. Obsahuje bibliografii a rejstříky. 
  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha: Kober, 1868. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • FLEKÁČEK, Josef. Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami. Praha: Historický kroužek Družstva Vlasť, 1898. Dostupné online. - kapitola Hradčany. [nedostupný zdroj]
  • SINGER, Haštal Al. Dějiny a památky chrámu sv. Benedikta na Hradčanech, jakož i stručný životopis ctihodné Marie Elekty od Ježíše, první převorky bosých Karmelitek v Praze. Praha: vl.n., 1902. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha: Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • TOMEK, Vratislav Václav; KÖRBER, Pavel. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Pavel Körber. Praha: Körber, 1905. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura : významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]