Hradčany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o pražské čtvrti. Další významy jsou uvedeny v článku Hradčany (rozcestník).
Hradčany
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Hradčanské náměstí

Hradčanské náměstí

Hradčany – znak
historický znak
Hradčany – vlajka
historická vlajka
kód katastrálního území: 727121
připojení k Praze: 12. února 1784 (vznik Královského hlavního města Prahy)
městská část: Praha 1, Praha 6
správní obvod (pověřený úřad): Praha 1, Praha 6
městský obvod: Praha 1, Praha 6
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 7
katastrální výměra: 1,52 km²
obyvatel: 1 793 (31. 12. 2014[1])
hustota zalidnění: 1 180 obyv./km²

Hradčany na mapě

Hradčany (německy Hradschin) jsou katastrální území a městská čtvrť Prahy o rozloze 1,5147 km², rozdělená mezi městské obvody a zároveň městské části Praha 1 a Praha 6. Do Prahy 6 patří pás území vymezený tramvajovými tratěmi v ulicích Dlabačov, Keplerova, Jelení, Mariánské hradby, Badeniho, Milady Horákové, Patočkova a Myslbekova.

Značnou část čtvrti zaujímá Pražský hrad, jeden z nejznámějších hradů Evropy a podle Guinnessovy knihy rekordů vůbec největší hradní komplex světa.

Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného Královského hlavního města Prahy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hradčany vznikly v době, kdy už existovalo Staré Město a Menší Město (Malá Strana). Na rozdíl od Malé Strany se však osídlení na hradčanském vršku vyvíjelo bez jakéhokoli pevného řádu. Až ve století čtrnáctém byly Hradčany nejvyšším pražským purkrabím proměněny v poddanské město. Praha se tedy stala trojměstím a čekala pouze na člena čtvrtého a posledního, Nové Město, které v roce 1348 založil Karel IV. Hradčany byly městem nejméně významným a nejvíce závislým na Hradě.

Památky a významné objekty[editovat | editovat zdroj]

Veřejná prostranství[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde stanice metra A Hradčanská a dále spousta tramvajových linek a v blízkosti se nachází také železniční stanice Praha-Dejvice

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podívejte se také na Katedrála sv. Víta a Kostel Narození Páně (Praha)


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ A REDAKCE PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. 1. vyd. Svazek 4. Praha : Academia, 2000. 521 s. (Umělecké památky Prahy) Obsahuje bibliografii a rejstříky. ISBN 80-200-0832-2.  
  • KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online.  
  • ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha : Kober, 1868. Dostupné online.  
  • FLEKÁČEK, Josef. Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami. Praha : Historický kroužek Družstva Vlasť, 1898. Dostupné online. - kapitola Hradčany.  
  • SINGER, Haštal Al.. Dějiny a památky chrámu sv. Benedikta na Hradčanech, jakož i stručný životopis ctihodné Marie Elekty od Ježíše, první převorky bosých Karmelitek v Praze. Praha : vl.n., 1902. Dostupné online.  
  • BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha : Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online.  
  • TOMEK, Vratislav Václav; KÖRBER, Jan. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Jan Körber. Praha : Körber, 1905. Dostupné online.  
  • Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura : významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]