Přeskočit na obsah

Karel Dvořák (sochař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Dvořák
Sochař prof. Karel Dvořák
Sochař prof. Karel Dvořák
Narození1. ledna 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. února 1950 (ve věku 57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánísochař a učitel
Manžel(ka)Leopolda Dostalová
PříbuzníVilém Dvořák[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Dvořák (1. ledna 1893 Praha[2]28. února 1950 Praha[3]) byl český sochař, žák Jana Štursy, tvořící v letech 1919–49.

Sochař prof. Karel Dvořák ve svém atelieru

Život[editovat | editovat zdroj]

Původní profesí Karla Dvořáka bylo cizelérství, kterému se vyučil, dále v letech 1911-1913 navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu, v oddělení, které vedl Josef Drahoňovský) a v letech 1913-1919 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění. Studium v Myslbekově dílně (1913) přerušila 1. světová válka, a tak pražskou akademii dokončil až v letech 191719 u prof. Štursy. Od roku 1928 byl profesorem Státní uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde působil až do smrti.

V letech 1919–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes[4].

Bezprostředně po dokončení studií v jeho pracích převažoval vliv Štursův, ale také italského renesančního sochařství:

  • Svatý Václav 1921, v katedrále sv. Víta před Svatováclavskou kaplí
  • Podobizna choti 1923

V dalším období se Dvořák přiklonil k vzoru Otty Gutfreunda a sociálnímu civilismu, který spoluvytvářel:

  • Alegorie obchodu a zemědě̟lství (1923-1924) na supraportě bočního portálu paláce Adria čp. 36/II do Jungmannovy ulice
  • Kamelot (Kolportrér), Dělník, Krejčí a Bankovní úředník 1925, 4 sochy na římse paláce Obchodní akademie čp. 1471/II na nároží Vinohradské třídy v Praze
  • Dvě přítelkyně, Národní galerie v Praze, 1924
  • Do Ameriky, 1925
  • Portréty Otty Gutfreunda (1925) a Václava Špály (1926)
  • Pomník Ernesta Denise v Praze na Malostranském náměstí, 1928
  • Ve 30. letech se věnoval především monumentální tvorbě:
  • Akt hocha, bronz 1930, Stromovka
  • Venkovské děvče, bronz, 1931
  • Pomník legií pro Père-Lachaise v Paříži, 1934
  • Sousoší sv. Cyrila, Metoděje a sv. Ludmily na Karlově mostě, 192935); v těchto dílech svůj smysl pro monumentální figurální kompozici převedl do poněkud strnulých schémat. Postupně z této monumentální, spíše neoklasické linie přešel ke zdrobnění a zmalebnění, k výraznému historismu, inspirovanému hlavně českou barokní tvorbou a expresívností nedokončených Michelangelových soch:
  • Tragédie, 1937
  • České řeky, 1938
  • Život a Osud, 1941
  • Fontána U žabiček (Masarykovi vnuci), 1948
  • Postava raněného vojáka z pomníku padlým legionářům pro pařížský hřbitov tvoří Pomník obětem 1. světové války v Kutné Hoře.
  • Studie pomníku pro Ležáky, 19461950, skupina stojících postav v pojetí rozvíjejícím téma Rodinova pomníku Občané z Calais[5]

Zemřel roku 1950 a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Jeho manželkou byla významná česká herečka Leopolda Dostalová.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biografický slovník českých zemí, 15. svazek Dvořák–Enz. Libri. 2012. ISBN 978-80-7277-504-0.
  2. Matriční záznam o narození a křtu Českobratrská evangelická u sv. Klimenta
  3. Zemřel sochař Karel Dvořák. S. 1. Rudé právo [online]. 1950-03-02 [cit. 2020-10-27]. S. 1. Dostupné online. 
  4. Abecední seznam členů Spolku výtvarných umělců Mánes. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 
  5. Nová encyklopedie českého výtvarného umění I. díl, (ed. Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 153, autor hesla Václav Erben

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Dvořák: Sochař vypravuje, Praha 1958;
  • Jaromír Pečírka: Karel Dvořák, 1948;
  • Jaromír Pečírka: Karel Dvořák, Praha 1959
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 277. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 483–484. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]