Újezd (Malá Strana)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Újezd
Újezd od Malostranského náměstí
Umístění
MěstoPraha
Městská částPraha 1, Praha 5
ČtvrťMalá Strana
Poloha
Začíná naKarmelitská
Končí nanáměstí Kinských
Kód ulice475726
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újezd je název ulice a zaniklé vsi na Malé Straně v Praze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území Újezdu se ve 12. století rozkládalo mezi vltavským břehem (na východě) a petřínským svahem (na západě), a ve směru severojižním mezi kostelem sv. Jana Křtitele (dnešním názvem sv. Jana Křtitele na prádle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dnešního Arbesova náměstí) na jihu. Neznámé je umístění kostela sv. Jana Evangelisty Odraného, který je připomínán k roku 1365 a zanikl zřejmě za husitských válek. Osada původně patřila v severní části pod správu johanitských rytířů a zbytek pod pravomoc kláštera svatého Jiří a kapituly u sv. Víta.[1]

Při rozšíření Malé Strany vybudováním Hladové zdi v letech 13601362 se stala severní část Újezda spolu s územím dalších osad součástí Malé Strany. Původní újezdská brána z doby založení Malé Strany roku 1257 stála až u Malostranského náměstí v místech domu Karmelitská 516/31. Při rozšíření Malé Strany Karlem IV. byla nová újezdská brána zřízena na úpatí Petřína v mítech dnešní hranice Smíchova. Nazývala se také Kartouzská brána podle nedalekého nejstaršího českého kartuziánské kláštera. Při výstavbě nového barokního opevnění v 17. století její funkci převzala nová brána z roku 1693, která se též nazývala Říšská brána podle toho, že se tudy jezdilo do říšského Bavorska. Tuto bránu nahradila v roce 1862 novogotická Újezdská brána, zbořená v rámci rušení hradeb roku 1891.[1]

Název Újezd[editovat | editovat zdroj]

Jméno Újezd pochází ze 13. století. Dnešní stejnojmenná ulice se v letech 1800–1870 nazývala Újezdská ulice a její jižní část U brány Újezdské.[2] Dnes je Újezd jedna z hlavních malostranských ulic. Kopíruje úpatí Petřína a je pokračováním ulice Karmelitské (od křižovatky s Harantovou) a končí na náměstí Kinských na Smíchově.

Název Újezd byl přenesen i do názvů místní tramvajové zastávky a dolní stanice lanové dráhy na Petřín, na kterou vede ulice U lanové dráhy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ruth, František: Kronika královské Prahy III. Reprint NLN, Praha 1996. ISBN 80-7106-133-6 S. 1066
  2. LAŠŤOVKA, Marek. Pražský uličník, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. Kapitola Újezd, s. 348–349. 
  3. Emil Spira: K dějinám židů v Čechách. Kalendář židovsko-český. 1900-1901, s. 121. Dostupné online. 
  4. HÁJEK, Václav z Libočan. Kronika česká III.. Praha: Česká akademie věd a umění, 1929. Dostupné online. Kapitola O Židu na Újezdě, s. 87–90. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav: Pražský uličník 2. díl (O-Ž), Libri Praha 1998
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Újezd, s. 1066–1069. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]