Újezd (Malá Strana)
| |||
|---|---|---|---|
 Újezd od Malostranského náměstí | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1, Praha 5 | ||
| Čtvrť | Malá Strana | ||
| Poloha | 50°4′57,96″ s. š., 14°24′16,08″ v. d. | ||
| Začíná na | Karmelitská | ||
| Končí na | náměstí Kinských | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 51 | ||
| PSČ | 116 00 | ||
| Kód ulice | 475726 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Újezd je název ulice a zaniklé vsi na Malé Straně v Praze 1.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území Újezdu se ve 12. století rozkládalo mezi vltavským břehem (na východě) a petřínským svahem (na západě), a ve směru severojižním mezi kostelem sv. Jana Křtitele (dnešním názvem sv. Jana Křtitele na prádle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dnešního Arbesova náměstí) na jihu. Neznámé je umístění kostela sv. Jana Evangelisty Odraného, který je připomínán k roku 1365 a zanikl zřejmě za husitských válek. Osada původně patřila v severní části pod správu johanitských rytířů a zbytek pod pravomoc kláštera svatého Jiří a kapituly u sv. Víta.[1]
Při rozšíření Malé Strany vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 se stala severní část Újezda spolu s územím dalších osad součástí Malé Strany. Původní újezdská brána z doby založení Malé Strany roku 1257 stála až u Malostranského náměstí v místech domu Karmelitská 516/31. Při rozšíření Malé Strany Karlem IV. byla nová újezdská brána zřízena na úpatí Petřína v místech dnešní hranice Smíchova. Nazývala se také Kartouzská brána podle nedalekého nejstaršího českého kartuziánské kláštera. Při výstavbě nového barokního opevnění v 17. století její funkci převzala nová brána z roku 1693, která se též nazývala Říšská brána podle toho, že se tudy jezdilo do říšského Bavorska. Tuto bránu nahradila v roce 1862 novogotická Újezdská brána, zbořená v rámci rušení hradeb roku 1891.[1]
Název Újezd[editovat | editovat zdroj]
Jméno Újezd pochází ze 13. století. Dnešní stejnojmenná ulice se v letech 1800–1870 nazývala Újezdská ulice a její jižní část U brány Újezdské.[2] Dnes je Újezd jedna z hlavních malostranských ulic. Kopíruje úpatí Petřína a je pokračováním ulice Karmelitské (od křižovatky s Harantovou) a končí na náměstí Kinských na Smíchově.
Název Újezd byl přenesen i do názvů místní tramvajové zastávky a dolní stanice lanové dráhy na Petřín, na kterou vede ulice U lanové dráhy.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Dúm čp. 388/III, Újezd 50/ Karmelitská 2-4, České muzeum hudby (původně kostel sv. Máří Magdaleny s dominikánským klášterem)
- Dům čp. 390/III U Popelků, renesanční dům s gotickými sklepy
- Dům čp. 400/III historizující nájemní dům s ušlechtilým secesním dekorem, stavitel Jan Petránek (1903-1904)
- Dům čp. 402/III U Černého orla, novorenesanční nájemní dům, architekt Jan Zeyer (1892-1893), v přízemí Galerie Resonance
- Dům čp. 403/III U Pavlánských, novorenesanční fasáda Otakar Materna (1894-1985)
- Dům čp. 404/III Paulhofský - od roku 1599 malostranský špitál[3]
- Dům čp. 408/III U zlatého šneku, Újezd 31/U lanové dráhy 4, v letech 1688- 1700 byl majitelem a přestavitelem Abraham Leuthner
- Dům čp. 419/III nárožní dům Újezd 12/ Vítězná 15, klasicistní nájemní, arch. Josef Kaura
- Dům čp. 423/III Újezd 23, U černého kříže, renesanční v baroku přestavěný
- Dům čp. 432/III, ve dvoře Ateliér Josefa Sudka
- Dům čp. 450/III Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům)
- Lanová dráha na Petřín
- Pomník obětem komunismu od Olbrama Zoubka (v místě Újezdských kasáren)
- Seminářská zahrada
- Újezdská kasárna – zbořená roku 1932, rodiště Jana Nerudy
- na blíže nezjištěném místě mezi Újezdem a Malostranským náměstím stávala do roku 1142 nejstarší synagoga v Praze;[4] podle Václava Hájka z Libočan měla stát na Újezdě[5]
- kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie založený Janem Lucemburským
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Újezdská kasárna, 1912 -
Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína -
Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína -
-
Někdejší kostel svaté Máří Magdalény, dnes budova Českého muzea hudby
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ruth, František: Kronika královské Prahy a obcí sousedních III. Reprint NLN, Praha 1996. ISBN 80-7106-133-6 S. 1066
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek. Pražský uličník, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. Kapitola Újezd, s. 348–349.
- ↑ VLČEK pavel (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy 3. Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 498-499
- ↑ Emil Spira: K dějinám židů v Čechách. Kalendář židovsko-český. 1900-1901, s. 121. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Václav z Libočan. Kronika česká III.. Praha: Česká akademie věd a umění, 1929. Dostupné online. Kapitola O Židu na Újezdě, s. 87–90.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav: Pražský uličník 2. díl (O-Ž), Libri Praha 1998
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Újezd, s. 1066–1069.
- VLČEK Pavel (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy (3) Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 491-508.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd na Wikimedia Commons
