Malostranské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní náměstí, centrální zástavba: špalíček domů, Profesní dům, věž a kupole mikuláškého chrámu

Malostranské náměstí tvoří centrum Malé Strany v Praze, v městské části Praha 1. Fakticky jde spíše o dvojici náměstí, oddělených kostelem a s ním spojeným blokem domů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti toto náměstí neslo různá jména (Rynk, Malostranský rynek, Štěpánské náměstí, též náměstí Maršála Radeckého či Radeckého náměstí, neboť zde v letech 1858–1919 stál pomník slavného rakouského vojevůdce maršála Jana Josefa Václava Radeckého z Radče).

Náměstí na začátku 17. století.

V minulosti náměstí sloužilo jako tržní prostor i pro různé společenské události (bývala zde v minulosti například šibenice či pranýř). Horní části náměstí se také říkávalo Vlašský plac, to podle malostranských Vlachů (Italů), kteří zde nabízeli svoje výrobky a zboží. Od roku 1283 stál na rynku gotický farní kostel svatého Mikuláše.

2. června 1541 vypukl v domě „Na baště“, který stál v místech dnešního Šternberského paláce na severní straně dolní části dnešního náměstí, velký požár, který zničil dvě třetiny domů Malé Strany a severní část Pražského hradu. Obnova vtiskla Malé Straně rysy vlašské renesance.

Po roce 1620 byl kostel sv. Mikuláše včetně budovy fary předán jezuitům a malostranská farnost přeložena k sousedícímu kostelu sv. Václava. Jezuité ve faře roku 1626 zřídili svůj profesní dům a roku 1628 otevřeli v blízkosti obecnou školu a nižší gymnázium. Skoupili větší množství domů, pozemků a zahrad v okolí, část starých budov včetně původního gotického kostela sv. Mikuláše i kostela svatého Václava, far i škol zbourali a roku 1673 položili základní kámen ke stavbě nového kostela a profesního domu. V rohu nového profesního domu byl vybudován nový kostel svatého Václava.

Dolní část náměstí s pomníkem Radeckého. (Začátek 20. stol.)

Stavba nového, barokního kostela svatého Mikuláše se však zdržela, započala až roku 1703 a postupně probíhala až do šedesátých let, kdy se končilo s výzdobou. Dům U tří labutí při severní straně náměstí, který jezuité koupili v roce 1629 a od roku 1654 používali jako školu, byl v letech 1711–1724 pod vedením Kryštofa Dientzenhofera přestavěn na vzdělávací komplex s učebnami, prostorami pro ubytování i stravování žáků, kaplí i divadelním sálem. V roce 1787 bylo dosavadní jezuitské gymnázium propojeno s budovou dvorské komory a přestavěno pro účely královského místodržitelství, později sloužilo zemskému úřadu, ministerstvu vnitra a dnes Poslanecké sněmovně.

V 19. století byl na dolním náměstí vztyčen památník maršálu Radeckému, na konci století přibyl nový dům Malostranské záložny na rohu Mostecké ulice a u Nerudovy dům s lékárnou U Černého orla rodiny Fragnerů, kteří založili dnešní Zentivu. Výrazné bylo zavedení tramvajové linky, která spojila levobřežní Holešovice a Smíchov, v té době se intenzivně rozvíjející. Kvůli trati bylo vybouráno a rozšířeno ústí Karmelitské ulice, tzv. průlom U Klíčů.

Uspořádání a stavby[editovat | editovat zdroj]

Náměstí je tvořeno dvěma částmi, horní (západní) a dolní (východní), které jsou odděleny budovou barokního kostela sv. Mikuláše, která je jednou z dominant Malé Strany, a Jezuitským profesním domem, dnes budova matematicko-fyzikální fakulty, na jehož severní straně se nachází restaurace Profesní dům. K východnímu závěru kostela přiléhá ještě špalíček budov.

Horní náměstí[editovat | editovat zdroj]

Vlevo Lichtenštejnský palác, vpravo morový sloup, za ním dům s lékarnou U Černého orla, kolébka Zentivy. V pozadí věže katedrály, v popředí parkoviště.
Klášter při kostele svatého Miluláše, Horní náměstí

Na severozápadním rohu náměstí navazuje Nerudova ulice stoupající západně k Hradčanům, severně ulice Zámecká (na ni navazují Zámecké schody), na jihu vede průchod do ulice Tržiště.

Kromě Profesního domu a chrámu sv. Mikuláše na východní straně je tato část náměstí ohraničena budovou Hudební fakulty Akademie múzických umění v Lichtenštejnském a Hartigovském paláci na západní straně. V budově sídlí i divadlo Inspirace a restaurace. Na severu je dům U Černého orla, kde měla lékárnu rodina Fragnerů, zakladatelů dnešní Zentivy a budova bývalého jezuitského gymnázia (čp. 1), dnes součást poslanecké sněmovny.

Na ploše náměstí stojí morový sloup Nejsvětější Trojice se sochami Panny Marie a českých světců od sochařů Jana Oldřicha Mayera a F. Geigera podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho z roku 1717 na paměť vymizení morové epidemie v roce 1713. Po hladomoru v roce 1772 byl sloup doplněn o plastiky I. F. Platzera. Zbývající plocha je z velké části využívána k parkování, avšak především vyhrazenému.

Dolní náměstí[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodní kout dolní části náměstí. Vlevo Šternberský palác, vpravo Malostranská beseda, uprostřed vyústění Tomášské a Letenské ulice a věž kostela sv. Tomáše.
Dolní Malostranské náměstí s Grömlingovským palácem a kostelem svatého Mikuláše

Severním směrem vedou ulice Sněmovní a Tomášská, východně Letenská a Mostecká ulice směrem ke Karlovu mostu (trasa Královské cesty), na Jih ulice Karmelitská.

Na západní straně je špalíček domů, z nich nejdále zasahuje Grömlingovský palác (dům U kamenného stolu), kde bývala Malostranská kavárna navštěvována předními osobnostmi české kultury, od roku 2008 zde sídlí kavárna amerického řetězce Starbucks. Na severní straně Palác Smiřických, Šternberský palácHelikovský dům patří ke komplexu poslanecké sněmovny. Na východní straně se nachází Kaiserštejnský palác (čp. 37, čp. 23), ve kterém v letech 19081914 žila operní pěvkyně Ema Destinnová. Ve stejném bloku se nachází i budova Malostranské besedy (bývalá malostranská radnice, čp. 21). Na jižní straně se nachází několik restaurací (U Glaubiců, Česká hospoda ad.) a hudební klub, Studio Rubín.

Prostor dolní části náměstí mezi tramvajovou tratí a Profesním domem zaplňuje placené veřejné parkoviště. V místech tramvajové zastávky stávalo od roku 1858 monumentální bronzové sousoší maršála Radeckého neseného na štítu vojáky, od JosefaEmanuela Maxových, které však bylo kvůli protirakouským náladám i naléhání italské vlády roku 1919 odstraněno a je uloženo v Lapidáriu. Uvažuje se o umístění jeho kopie na náměstí, avšak tato myšlenka má i své odpůrce, například legionářskou obec.

V době první republiky tam stál pomník Ernsta Denise.[zdroj?]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V létě 1883 byla na náměstí přivedena Mosteckou ulicí trať koněspřežné tramvaje od Národního divadla, v roce 1905 byla elektrifikována a roku 1908 zrušena. V letech 1908–1909 vedla přes Malostranské náměstí první pražská a zřejmě i česká autobusová linka. Od 22. prosince 1900 byla na Malostranské náměstí přivedena tramvajová trať z Újezda, budovaná již jako elektrická, ale zpočátku na ní provizorně jezdila koňka. Od 24. června 1901 na tuto trať navázala dvojice jednokolejných tratí ke Klárovu, v roce 1926 však byla kolej v ulicí Tomášské a Valdštejnské ulici zrušena a trať Letenskou ulicí zobousměrněna.

V současnosti náměstí slouží především městské turistice, ale je i významným dopravním centrem Malé Strany, protože úzké a svažité uličky Malé Strany nejsou obslouženy veřejnou dopravou. 13. ledna 2010 byla zavedena elektrobusová linka 292, která zastavuje na obou částech náměstí (na horní části má zastávku Nerudova) a spojuje jej s nemocnicí Pod Petřínem.

Tramvajová trať sledující levý břeh Vltavy je vedena od Letenské ulice, která je do náměstí zaústěna dvojicí úzkých průjezdů, z nichž severnějším prochází kolejová splítka tramvajové trati. Trať vede přes dolní část náměstí, kterou opouští jižním směrem po Karmelitské ulici. Na severní i jižní straně náměstí je doprava řízena světelnou signalizací.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°5′17″ s. š., 14°24′14″ v. d.