Dvorská komora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dvorská komora (německy Hofkammmer) byl poradní orgán ve věcech finančních zřízený 1. ledna 1527 při dvoře Ferdinanda I. Jeden ze tří ústředních správních úřadů zřízený v předbělohorském období pro všechny země pod vládou Habsburků (ostatní byly tajná rada, dvorská rada vojenská).

Již za předchozí vlády Jagellonců byla vytvořena personální unie českého a uherského království. Jagellonští panovníci v obou zemích vládli pomocí zemských úřadů, nebyly vytvořeny žádné společné instituce pro všechny země. Až s nástupem Ferdinanda I. se situace změnila, pod habsburskou vládou se ocitlo českého a uherského království a rakouské země. Ferdinand I. Habsburský využil neomezené pravomoci panovníka v zahraniční politice, vojenství a ve věcech finančních a vytvořil pro tyto oblasti společné orgány všech svých zemí. Formálně se mělo jednat o poradní orgány, fakticky měly velký vliv, jelikož panovník podle jejich rad sám rozhodl a pak formálně příslušné rozhodnutí provedl příslušný zemský úřad. Tyto společné orgány byly v duchu tehdejšího humanistického učeného jazykového úzu někdy nazývány jako nejvyšší „dikasterie“ (z řečtiny), později také jako „kolegia“, protože se jednalo o orgány sborové.

Složení a působnost[editovat | editovat zdroj]

Dvorská komora se původně se skládala ze šacmistra a několika radů. Instrukcí z roku 1537 byla plně přeorganizována, v čele stál šacmistr (Schatzmeister, superintendent), od roku 1568 prezident (Hofkammerpresident) a vedle něho byli čtyři radové. Platby přijímal a peníze vyplácel dvorský pokladník (Hofzahlmeister), od roku 1544 byli pokladnici dva, z nichž jeden se nazýval dvorský a druhý (od r. 1568) dvorský vojenský. Komoře byla přidělena samostatná kancelář se dvěma sekretáři.

Dvorská komora byla určena pro jednotné vedení příjmů a výdajů panovníka a také pro jejich ústřední kontrolu. Do dvorské komory přicházely přebytky z komor zemských, výpůjčky panovníkovy, z čehož se vyplácely výdaje na dvůr, vojsko a centrální úřady. Podřízeny jí byly zemské komory, mezi něž patřila i česká komora. Za spoluúčasti dvorské komory byly vydávány instrukce pro zemské komory. Podle instrukce z r. 1568 byla podřízenost zemských komor dvorské komoře zesílena. Avšak strany nemohly jednat s dvorskou komorou přímou, ale pouze prostřednictvím české komory nebo komory příslušné země. Formálně tak nejvyšším finančním úřadem v České koruně zůstávala česká komora, fakticky však byla podřízena komoře dvorské. V důležitých záležitostech rozhodoval osobně panovník po předchozím přednesu dvorské komoře.

Nástupné instituce[editovat | editovat zdroj]

Dvorská komora přetrvala až do počátku 19. století. V průběhu druhé poloviny 18. století byly pro finanční záležitosti vedle ní zřizovány další speciální ústřední finanční úřady. Poměry se tu změnily pětkrát nebo šestkrát. Roku 1802 byla posléze trvale zřízena dvorská komora a bankodeputace pro správu státního hospodářství celého habsburského mocnářství; od roku 1816 tento orgán nesl název všeobecná dvorská komora. Roku 1813 byl mimoto zřízen zvláštní ministr financí, který měl nejvyšší dozor nad financemi celého soustátí.

Prezidenti dvorské komory[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 31. 
  2. a b c d e f g h VONDRA, Roman. České země 1705-1792: věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Praha: Libri, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7277-448-7. S. 356. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]