Giovanni Battista Alliprandi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giovanni Battista Alliprandi
Narození 1665
Laino
Úmrtí 13. března 1720 (ve věku 54–55 let)
Litomyšl
Povolání architekt a stavitel
Významná díla Kostel Nejsvětější Trojice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Giovanni Battista Alliprandi (cca 1665, patrně Laino ve Val d'Intelvi (Provincie Como, Itálie) – 13. březen 1720, Litomyšl) byl v Čechách působící barokní architekt severoitalského původu.

Rodina a studia[editovat | editovat zdroj]

Zámek Veltrusy s čestným dvorem
Alliprandiho zámek v Liblicích u Mělníka

Pocházel z rodiny štukatéra Lorenza Alliprandiho činného ve Vídni; štukatéry se stali také dva Giovanniho bratři. Vedle Giovanniho Santiniho a Kryštofa Dientzenhofera je Giovanni Battista Alliprandi nejvýznamnějším českým vrcholně barokním architektem. Významně byl ovlivněn vídeňskou architekturou své doby. V letech 16801685 studoval u Domenica Martinellio, v letech 16901695 mu dělal políra na stavbě poutního mariánského kostela v Luži u Košumberka. Nastudoval si také rakouské císařské dvorní stavby, navržené Johannem Lukasem von Hildebrandt, a především Johannem Bernardem Fischerem z Erlachu, jehož osobité, vrcholně barokní pojetí architektury Alliprandi přinesl do Čech. Ovlivněn byl ovšem také dílem Jana Baptisty Matheye a Giovanniho Santiniho. V Praze se oženil s dcerou italského štukatéra Barbarou Cecílií Bussi, s níž měl sedm dětí. Roku 1709 získal městské právo na Malé Straně a koupil si dům v Ostruhové (dnes Nerudově ulici. Po jeho smrti se vdova se čtyřmi nezletilými dětmi vrátila do Laina.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Samostatnou projektovou a realizační dráhu architekta začal vletech 1696 až 1702 jako dvorní architekt rodiny Černínů. Od roku 1697 bydlel stále v Praze, kde byl roku 1706 jmenován nejvyšším císařským fortifikačním stavitelem. Stavba opevnění však i přes vyplácení stálého platu nepokračovala podle harmonogramu. Roku 1709 se Alliprandi stal rodinným architektem hrabat Trauttmannsdorfů. V jejich službách rekonstruoval pražský palác a cestoval opakovaně ke stavbě paláce do Vídně, kde jej inspirovali svými stavbami Johann Lucas von Hildebrandt a Johann Bernhard Fischer von Erlach. Dále byl jmenován fortifikačním inženýrem města Cheb.

Specializoval se především na projektování zámecké architektury a pražských šlechtických paláců, v menší míře je i autorem sakrálních staveb, například roku 1714 realizoval kostel při koleji piaristů v Litomyšli, který financoval hrabě František Trauttmannsdorf. Působil především v Praze, z východočeských staveb je nejvýznamnější komplex staveb v Kuksu, navržený pro Františka Antonína Šporka. Na rozdíl od převažujících štukových fasád obkládal své stavby zásadně kvalitním pískovcem, podobně jako jeho vzory vídeňské.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha : Academia, 1980. 540 s. Heslo Petrohrad, s. 43.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Preiss, P.: Italští umělci v Praze, Panorama, Praha 1986, s. 296-311.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 63-64.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]