Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Panny Marie Pomocnice - Chlumek u Luže
Poutní kostel Panny Marie v Luži.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Luže
Souřadnice
Kostel Panny Marie Pomocnice - Chlumek u Luže
Kostel Panny Marie Pomocnice - Chlumek u Luže
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Status kostel
Datum posvěcení 1713
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Výstavba 1690-1696
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 41122/6-912 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku v Luži leží na rozhraní Polabské nížiny a Svitavské pahorkatiny nedaleko Skutče, Vysokého Mýta a Chrudimi. Patří pod správu chrudimského vikariátu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a v roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel Panny Marie Pomocnice je jednolodní stavba s bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším odsazeným presbytářem a dvojvěžovým průčelím. Zajímavosti interiéru je mariánská, kruhová, zděná kaple, která zabírá jednu osu a závěr presbytáře, s kterým asi do výše parapetu empor splývá. Polokruhově ukončená arkáda umožňuje pohled a vstup do kaple, je rámována pilastry s úseky kladí, jehož římsa vytváří rozevřený polokruhový štít. Kaple je zaklenuta s polygonální lucernou.

Hlavním autorem vnitřní výzdoby je J. F. Pacák. Jeho prokazatelně doloženými díly jsou oltář sv. Apoleny a kazatelna, pravděpodobně vytvořil i plastiky hlavního oltáře, zejména dva monumentální anděly, sousoší Zvěstování P. Marii, Boha Otce nad kazatelnou a sochy sv. Josefa. Rozsáhlá řezbářská výzdoba kostela je dílem více tvůrců. Obrazy namaloval v letech 1705-1706 malíř Jan Jiří Heinsch, Škrétův následovník. Středem hlavního v kapli v presbytáři je obraz Panny Marie Pomocné neboli Pasovské, zasazený do stříbrného rámu z roku 1694, v řezaném rámu s rohy hojnosti s květy a ovocem, který podpírají dva andělé nadživotní velikosti.

Historie poutního kostela (místa) a jeho sepětí s hraběnkou ze Žďáru[editovat | editovat zdroj]

Poutní kostel Panny Marie Pomocnice - Chlumek u Luže

Dějiny poutního kostela jsou především spjaty s Marií Maxmilianou Evou Terezií baronkou Hýzrlovou z Chodů, poprvé provdanou baronkou Slavatovou z Chlumu a Košumberka, rozenou říšskou hraběnkou ze Žďáru (1633-1690). Tato krutým osudem zkoušená, ale přesto bojovná a vytrvalá žena, přišla předčasně o všechny své tři děti z obou manželství. Přežila i svou jedinou dceru, která dosáhla věku dospělosti - Františku Terezii Rosalii hraběnku z Lamberga (†1684), k níž se Marie Maxmiliána Eva Terezie dlouho upínala. Brzy po první svatbě jí nemoc vzala i milovaného, byť značně staršího manžela - barona Jindřicha Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka (†1654), synovce proslulého místodržitele hraběte Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. V druhém manželství s baronem Františkem Kryštofem Hýzrlem z Chodů (†1666) byla vysloveně nešťastná a dokonce přežila (pravděpodobný) pokus o otrávení, které napáchalo na jejím zdraví nenapravitelné škody a později přispělo i k jejímu předčasnému skonu. Přesto nezatrpkla a s pomocí hluboké víry, která danými neštěstími zesílila, i přátel se pustila do úspěšně obnovy válkou poničeného košumberského panství, které pozvedla k nové nebývalé prosperitě. Říšská hraběnka ze Žďáru (jak zní její přesné rodné jméno, které do konce života s oblibou připojovala ke svému vyvdanému jménu) pocházela z velmi činorodého katolického prostředí. Její otec, Florian Jetřich první říšský hrabě ze Žďáru (1598-1653) založil západně od Prahy na svém velkostatku Červený Újezd po roce 1623 poutní místo Hájek s loretánskou kaplí a jeho jediný přeživší syn František Adam Eusebius druhý říšský hrabě ze Žďáru (1623/4-1670) stavěl od roku 1663 i přilehlý františkánský klášter. Velký vliv na ní měla i přespříliš zbožná a přísná matka Alžběta Korona z Martinic (asi 1603/4-1649) a přirozeně slavný dědeček - významný katolický politik a druhý defenestrovaný místodržitel z roku 1618 Jaroslav (II.) Bořita z Martinic, tak i jeho vlivná rodina. Od svého obdivovaného bratra Františka Adama Eusebia získala hraběnka již v 60. letech 17. století milostný rodinný obraz P. Marie Pomocné neboli tzv. Pasovské, jehož originál vytvořil slavný Lucas Cranach starší kolem roku 1552. Obraz měl být dotýkaný se zázračným originálem a jako takový měl být sám zázračný. V roce 1622 jej přivezli do Čech ze svého exilu Mariini rodiče - katolický pán Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru a Alžběta Korona z Martinic, nejstarší ratolest proslulého (zmíněného) katolického politika Jaroslava (II.) Bořity z Martinic. Obraz P. Marie Pasovské považovala rodina hrabat ze Žďáru za vzácnou ochrannou relikvii, proto jej výrazně uctívala. Kult Panny Marie se v době baroka navíc stal jedním z nejrozšířenějších v zemi, a také hraběcí rodina se cítila s Pannou Marií nerozlučně spjatá a považovala jí za svojí hlavní nebeskou ochranitelku. Obraz proto putoval stále s rodinou a před odvozem na Košumberk visel zřejmě u hraběte ze Žďáru v jeho rezidenčním zámku na Kladně. Hraběnka ze Žďáru uložila tuto rodovou památku nejprve v malé kapli hradu Košumberk, kde jí měla kdykoliv k dispozici, jak byla od mala navyklá. Poněvadž byl o zázračný milostný obraz mezi věřícím lidem záhy velký zájem, rozhodla se obraz zpřístupnit i poddaným a využít jeho rostoucí slávu k upevnění katolické víry na svém panství. Proto nechala hraběnka na nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 16671669 poutní kapli s ambitem, osmi kaplemi a dlouhým severním a jižním přístupovým schodištěm. Kromě faráře v Luži se o nové poutní místo starali také hraběnkou přivolaní jezuité z královéhradecké koleje, kteří si v letech 16781683 postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Vzhledem k tomu, že si poutníci toto místo oblíbili a směřovalo jich na Chlumek čím dál tím více, tak se nakonec zbožná hraběnka rozhodla zahájit velký stavební podnik, k jehož realizaci využila části rodového majetku hrabat ze Žďáru, jenž v roce 1688 spolu se čtyřmi žijícími sestrami po jediném bratrovi definitivně zdědila. Roku 1689 nechala původní nevyhovující kapli zbořit a začala s budováním rozlehlého poutního chrámu, jehož dokončení se bohužel nedožila, neboť již 17. října 1690 zesnula. Její tělo bylo přeneseno v roce 1698 do hrobky před hlavním oltářem, na němž našel své umístění i rodový obraz Panny Marie Pomocné. Tak se osud obrazu i hraběnky ze Žďáru symbolicky uzavřel.

Hraběnka ze Žďáru byla donátorkou 6. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, zasvěcené Panně Marii Pasovské z Chlumku. Kaple byly stavěny v letech 1674 - 1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb.

Stavba na Chlumku byla provedena podle návrhu italského stavitele Bernarda Minelliho za účasti G. B. Alliprandiho a později ještě Pavla Ignáce Bayera. 7. září 1696 byl do nového kostela z jezuitské rezidence slavnostně přenesen milostný obraz P. Marie, ale práce na vnitřní výzdobě pokračovaly až do roku 1708. Slavnostního vysvěcení se dočkal až v roce 1713. Krátce poté se stal kostel P. Marie Pomocnice křesťanů jedním z nejnavštěvovanějších v Čechách. Pro církevní i kulturní dějiny je zajímavé, že jezuité v něm až do přechodného zrušení řádu roku 1773 provozovali náboženská dramatická díla. Zatímco rezidence na Chlumku utrpěla odbouráním druhého patra roku 1823 a požárem roku 1949, zůstal mariánský kostel na Luži dodnes dominantou kraje a prvořadým cílem poutníků celé královéhradecké diecéze.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 17 040 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2003 2014
částka 1 500 1 100 2 100 1 400 1 000 2 100 1 200 900 735 740 550 800 500 425 630 420 400 540

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-14]. Identifikátor záznamu 153219 : Kostel Panny Marie na Chlumku. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100-101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Šotola. Tovaryšstvo Ježíšovo. Praha: Eminent, 2000. 276 s. ISBN 80-7281-033-2. (čj) 
  • Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Luže. (čj) 
  • Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-844-x. 
  • Hynek FRIDRICH. Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru - dobrodinná paní městečka Luže, panství košumberského a její rod, in: VORÁČEK, Emil a kol.: Luže v dějinách. Díl 1.. Luže: [s.n.], 2010. ISBN 978-80-254-8472-2. S. 99-123. 
  • BARTŮNĚK, Václav. Žďárští ze Žďáru co patronátní páni Kladna, in: Sborník historického kroužku (dále jen SHK) XXXIII, 1932, s. 7–14, 61–65, 124–129, 192–195 a SHK XXXIV, 1933, s. 11–17, 141–157. [s.l.]: [s.n.] 
  • PŘIBYL, Vladimír. Sacra Silva, vulgo Hájek : Z dějin františkánského kláštera v Hájku u Unhoště. Posel z Budče. 1995, čís. 9, s. 3–4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]