Ledebourský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ledebourský palác
na Valdštejnském náměstí
Ledebourský palác na Valdštejnském náměstí
Ledebourský palác
na Valdštejnském náměstí
Základní informace
Sloh Baroko
Architekt Giovanni Domenico Orsi
Výstavba Do dnešní podoby 16651669
Přestavba 1856 klasicistní úpravy, 30. léta 20. století, po roce 1990
Materiál Zdivo
Stavebník Ondřej Hanybal z Ekersdorfu
Další majitelé Trauttmansdorffové, Kolovratové, Ledebourové
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Valdštejnské náměstí 162/3
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Valdštejnské náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11274/1-617 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledebourský palác (někdy i Ledeburský, a do roku 1852 nazývaný Trautmannsdorfský) je barokní palác, který se nachází na Valdštejnském náměstí 162/3 v Praze na Malé Straně. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Na palác navazuje terasová Ledebourská zahrada stoupající až ke zdi zahrad Pražského hradu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ledebourský palác

V místech dnešního paláce nejspíš stávalo pět středověkých domů, které byly slučovány v souvislosti s postupným skupováním parcel a hlavně s požárem v roce 1541, který poničil velkou část Malé Strany. Nejvýraznější z původních budov byla v pravé polovině nynější parcely a zachoval se z ní mramorový portál vjezdu s datací 1588. Konečné sloučení zřejmě zařídil Ondřej Hanibal z Ekersdorfu, který domy zakoupil v roce 1601. V roce 1665 parcelu koupil Jan Václav Novohradský z Kolovrat (1638–1690), který palác nechal přestavět raně barokně. Stalo se tak v letech 1665–1669 podle projektu Giovanniho Domenica Orsiho.

V letech 1697–1727 patřil palác Trautmannsdorfům, kteří nechali upravit zejména zahradu, protože svah za domem nebyl do té doby využitý. Je možné, že tehdy vznikla i sala terrena v parteru zahrady (její vybudování ale není doloženo, někdy se přisuzuje Janu Santini-Aichelovi, jindy Giovanni Battistovi Alliprandimu nebo Františku Maxmiliánovi Kaňkovi).[2]

Po roce 1801 připojil poslední části paláce na západní straně Josef Krakovský z Kolovrat, který ho nechal přestavět podle projektu Ignáce J. N. Palliardiho. V roce 1852 koupil palác hrabě Adolf Ledebour a interiér upravil architekt Jan Maximilián Heger v novobarokním stylu.[3]

Po roce 1945 zde sídlilo ministerstvo informací. Od roku 1990 zde sídlí Národní památkový ústav.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Díky konstrukcím původních gotických domů renesančně a barokně upravovaných je půdorys paláce velmi členitý, se dvěma dvory. Reprezentativní dvoupatrové průčelí do Valdštejnského náměstí je třináctiosé, raně klasicistní, s barokním dekorem. Pětiosý středový rizalit vrcholí trojúhelníkovým štítem, po obou stranách rizalitu jsou vstupní portály dvou průjezdů.

Mezi oběma dvory vybíhá z hlavní budovy k severu zahradní křídlo, na které navazuje parter zahrady se salou terrenou.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-28]. Identifikátor záznamu 125563 : Ledebourský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VLČEK, Pavel; ŠÁMAL, Petr. Umělecké památky Prahy, Malá Strana. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 261–264. 
  3. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 124. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 67, 97, 165, 167, obr. 51–53. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]