Ledebourský palác
| Ledebourský palác na Valdštejnském náměstí | |
|---|---|
 Ledebourský palác na Valdštejnském náměstí | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Architekt | Giovanni Domenico Orsi |
| Výstavba | Do dnešní podoby 1665–1669 |
| Přestavba | 1856 klasicistní úpravy, 30. léta 20. století, po roce 1990 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Ondřej Hannibal z Ekersdorfu |
| Další majitelé | Trauttmansdorffové, Kolovratové, Ledebourové |
| Současný majitel | Česko |
| Poloha | |
| Adresa | Valdštejnské náměstí 162/3 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Valdštejnské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′25,08″ s. š., 14°24′18″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11274/1-617 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ledebourský palác (někdy i Ledeburský, a do roku 1852 nazývaný Trautmannsdorfský) je barokní palác, který se nachází na Valdštejnském náměstí 162/3 v Praze na Malé Straně. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Na palác navazuje terasová Ledebourská zahrada stoupající až ke zdi zahrad Pražského hradu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V místech dnešního paláce nejspíš stávalo pět středověkých domů, které byly slučovány v souvislosti s postupným skupováním parcel a hlavně s požárem v roce 1541, který poničil velkou část Malé Strany. Nejvýraznější z původních budov byla v pravé polovině nynější parcely a zachoval se z ní mramorový portál vjezdu s datací 1588. Konečné sloučení zřejmě zařídil Ondřej Hanibal z Eckersdorfu, který domy zakoupil v roce 1601. V roce 1665 parcelu koupil Jan Václav Novohradský z Kolovrat (1638–1690), který palác nechal přestavět raně barokně. Stalo se tak v letech 1665–1669 podle projektu Giovanniho Domenica Orsiho.
V letech 1697–1727 patřil palác Trautmannsdorfům, kteří nechali upravit zejména zahradu, protože svah za domem nebyl do té doby využitý. Je možné, že tehdy vznikla i sala terrena v parteru zahrady (její vybudování ale není doloženo, někdy se přisuzuje Janu Santini-Aichelovi, jindy Giovanni Battistovi Alliprandimu nebo Františku Maxmiliánovi Kaňkovi).[2]
Po roce 1801 připojil poslední části paláce na západní straně Josef Krakovský z Kolovrat, který ho nechal přestavět podle projektu Ignáce J. N. Palliardiho. V roce 1852 koupil palác hrabě Adolf Ledebour a interiér upravil architekt Jan Maximilián Heger v novobarokním stylu.[3]
Po roce 1945 zde sídlilo ministerstvo informací. Od roku 1990 zde sídlí Národní památkový ústav.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Díky konstrukcím původních gotických domů renesančně a barokně upravovaných je půdorys paláce velmi členitý, se dvěma dvory. Reprezentativní dvoupatrové průčelí do Valdštejnského náměstí je třináctiosé, raně klasicistní, s barokním dekorem. Pětiosý středový rizalit vrcholí trojúhelníkovým štítem, po obou stranách rizalitu jsou vstupní portály dvou průjezdů.
Mezi oběma dvory vybíhá z hlavní budovy k severu zahradní křídlo, na které navazuje parter zahrady se salou terrenou.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-28]. Identifikátor záznamu 125563 : Ledebourský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ VLČEK, Pavel; ŠÁMAL, Petr. Umělecké památky Prahy, Malá Strana. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 261–264.
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 124.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 67, 97, 165, 167, obr. 51–53.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ledebourský palác na Wikimedia Commons - Hrady.cz
