Thunovský palác
| Thunovský palác ve Sněmovní ulici | |
|---|---|
 Thunovský palác ve Sněmovní ulici | |
| Základní informace | |
| Sloh | Klasicismus |
| Výstavba | 1726 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Jan z Roupova |
| Další majitelé | Thunové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Sněmovní 176/4 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Sněmovní |
| Souřadnice | 50°5′21,12″ s. š., 14°24′14,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39154/1-631 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thunovský palác (někdejší Roupovský dům) je památka a budova, kde zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Sněmovní 176/4. Palác je od roku 1964 kulturní památkou,[1] zároveň je i součástí národní kulturní památky nazývané sídlo Parlamentu České republiky.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Původní Roupovský dům Jana z Roupova v roce 1650 koupila hraběnka Markéta Anna Thunová.
V letech 1662 a 1694 Thunové získali další dva objekty v sousedství. Během přestavby těchto objektů vznikl i dnešní hlavní jednací sál Poslanecké sněmovny Zemského sněmu Království českého.
Od roku 1779 zde provozovala italská operní společnost Pascala Bondiniho divadlo, které prý navštívil i Josef II., budova však v roce 1794 vyhořela.
V roce 1801 hraběnka Anna Marie Thunová palác prodala českým stavům a následně proběhla klasicistní přestavba pro potřeby Zemského sněmu. Palác původně upravený především pro stavovské kanceláře sloužil od roku 1861 jako sněmovna.[3] V roce 1903 byl Thunovský palác propojen s vedle stojícím palácem Smiřických, který také využíval parlament.
14. listopadu 1918 byla v paláci na prvním zasedání Revolučního národního shromáždění vyhlášena samostatnost Československa a Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem. Poté zde zasedal senát, poslanecká sněmovna v té době zasedala v Rudolfinu.
V letech 1936–1940 proběhla další přestavba paláce. V 50. a 60. letech 20. století zde sídlila některá ministerstva. V letech 1968–1992 se palác stal sídlem České národní rady, která se po rozdělení Československa transformovala na Poslaneckou sněmovnu České republiky.
Od roku 1993 v paláci zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.
Motto zobrazené ve štítě před vznikem republiky v roce 1918 znělo: „FRANCISCO II. AVSPICE REBVS PATRIAE AGVNDIS BOHEMIAE ORDINES MDCCCI“. V pozdějších úpravách po vzniku republiky byl nahrazen mottem dnešním: „SALVUS REI PUBLICAE SVPREMA LEX ESTO“ (blaho státu budiž nejvyšším zákonem).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Thunovský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ SCHWARZENBERG, Karel. Obrazy českého státu. Praha: Melantrich, 1939. S. 122.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thunovský palác ve Sněmovní na Wikimedia Commons - Hrady.cz
