Palác Voračických z Paběnic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác Voračických
Ke Karlovu (093).jpg
Účel stavby

letní sídlo, výrobna potravin, zdravotnické zařízení

Základní informace
Slohbaroko, pozdní klasicismus
Architekt? snad Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba1725
Přestavba1792
StavitelVoračičtí z Paběnic
StavebníkVojtěch Jiří Voračický z Paběnic
Další majiteléAugustiniáni kanovníci, Alžběta z Fürstenbergu, Český zemský fond
Pojmenováno poVoračických z Paběnic
Poloha
AdresaNové Město, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40144/1-1253 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác respektive letohrádek Voračických z Paběnic, zvaný též Herzův dům je budova původně z roku 1725, dnešní podoba však pochází z přestavby na konci 18. století. Palác se nachází v ulici Ke Karlovu 460/11, v Praha 2 - Nové Město. V současnosti v objektu sídlí škola a některé instituce 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1663je objekt chráněn jako kulturní památka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

V průběhu 16. století začali augustiniánští kanovníci z kláštera na Karlově pronajímat nevyužité přilehlé klášterní pozemky. Takto zde vznikl například letohrádek Michnů z Vacínova (vila Amerika).

Budova poměrně prostého letního sídla se zahradou vznikla v letech 1715–1725 na zakázku hraběte Vojtěcha Jiřího Voračického z Paběnic. Jméno architekta, který stavbu navrhl není známo, ale podle dochovaných detailů lze usuzovat na okolí Jana Baptisty Alliprandiho. Hrabě Voračický se však dostal do finančních potíží a palác musel předat zpět do rukou karlovského kláštera. V roce 1733 augustiniáni budovu ve špatném stavu prodali hraběnce Terezii z Pöttingu, která ji ovšem o deset let později za stejnou cenu prodala zpět augustiniánům. Ti objekt dále pronajímali až do roku 1785, kdy byla kanonie v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. zrušena a její majetek včetně paláce převzal náboženský fond.

Rozšíření paláce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1792 palác vydražila kněžna Alžběta z Fürstenbergu a budovu s přilehnou zahradou zrenovovala. Z této doby pochází současná podoba paláce, která je oproti původnímu stavu dvojnásobná, zahradní pavilony a zeď ohraničující zahradu.

Dalším majitelem se v roce 1808 stal Václav Bechyně z Lažan, ale již po několika letech objekt převzali měšťané, kteří ho využívali pro hospodářské účely. V zahradách vznikla továrna na výrobu cikorky a interiér paláce byl využíván jako pražírna. Později byl v areálu také cukrovar, který fungoval do roku 1849.

V letech 1842–1843 v zahradě přibyla pozdně klasicistní nemocniční budova (čp. 460b/II) a ředitelská vila z let 1847–1848 v témže slohu. Jejím autorem byl Vincenc Kulhánek.

V roce 1863 objekt zakoupil Český zemský fond, který budovy pro potřeby ústavu choromyslných. V roce 1892 bylo rozšířeno průčelí paláce.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Budovu paláce, stejně jako většinu okolních budovy, v současné době využívají zdravotnická zařízení. V objektu paláce sídlí Sexuologický ústav a Psychiatrická klinika 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • N, Ke Karlovu 460/11 12000 Praha 2-Nové Město Česká republika 50° 4' 19 6608"; MAPY, 14° 25' 39 2232" EZobrazit na mapě: Google. Bývalá vila Voračických z Paběnic. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-20 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (česky) 

Okolní objekty[editovat | editovat zdroj]